|
|
Příjem mléka a mléčných výrobků u školních dětí (význam)
DANIELOVÁ, Anna
V mé práci se zabývám příjmem mléka a mléčných výrobků u školních dětí, sleduji, zda se jejich příjem shoduje s výživovými doporučeními. V teoretické části se věnuji charakteristice mléka a mléčných výrobků, jejich složením a výrobou, dále pak nemocem, které jsou spojeny s mlékem (konzumace, absence mléka). Pro praktickou část jsem zvolila formu dotazníku, který je rozdělen na dvě části. První část se zabývá četností příjmu mléka a jednotlivých mléčných výrobků z hlediska dlouhodobého. V druhé části se zaměřuji na týdenní příjem mléka a jednotlivých mléčných výrobků, tedy z hlediska krátkodobého. V dotazníku jsem sledovala 50 dětí, z toho 25 na základní škole a 25 na škole střední. Dotazník měl dvě varianty, první varianta byla zaměřena na rodiče dětí ze Základní školy Sira Nicholase Wintona v Kunžaku, kde dotazník vyplňovali rodiče z důvodu přesnějších výsledků, neboť věková skupina dětí se pohybovala mezi 6-12 lety. Druhá varianta byla pro děti navštěvující Obchodní akademii T. G. Masaryka v Jindřichově Hradci ve věkové kategorii 15-16 let, kde si dotazník vyplnily děti samy. Výzkum byl proveden v prosinci roku 2016. Výsledky jsem poté zpracovala a popis týdenního příjmu mléka a mléčných výrobků jsem porovnávala s výživovým doporučením podle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Dále jsem týdenní příjem mléka a mléčných výrobků zadala do programu Nutriservis, kde jsem jen pro zajímavost sledovala příjem vápníku a fosforu, neboť tyto látky jsou důležité zejména pro dětský organismus. V závěru práce předkládám svůj návrh na nápravu zjištěné situace.
|
|
|
Sledování kvalitativního a kvantitativního zastoupení vitaminů v masozeleninových přesnídávkách určených pro dětskou vyživu
Solčány, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá kvalitativním a kvantitativním zastoupením vitaminů v masozeleninových přesnídávkách určených pro dětskou výživu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část experimentální. V části teoretické jsou popsány vitaminy a zásady výživy dětí. V kapitolách zabývajících se vitaminy, jak vitaminy rozpustnými v tucích (vitamin A, D, E a K), tak vitaminy rozpustnými ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C), jsou u jednotlivých vitaminů popsány jejich biologické funkce v organismu, doporučené denní dávky a jejich stabilita v průběhu zpracování potravin. Práce se zabývá výživou dětí v kojeneckém, batolecím věku a výživou malých dětí do 10 let věku. Pro jednotlivé věkové skupiny jsou zde uvedeny denní potřeby vitaminů. Část experimentální se zabývá kvantifikací vitaminů (retinol, kyselina askorbová, A-tokoferol a B-karoten) metodou HPLC analýzy ve vzorcích masozeleninových přesnídávek. Sledoval se vliv délky skladování a způsobu skladování (na denním světle x ve tmě) na koncentraci sledovaných vitaminů ve vzorcích. Výsledky byly poté statisticky vyhodnoceny v programu Statistica 12 lineární regresí a Wilcoxonovým testem (p<0,05) a ukazují, že všechny sledované vitaminy podléhají degradaci v průběhu skladování a na jejich koncentraci ve výrobku má také vliv typ skladování (k rychlejší degradaci vitaminů docházelo u vzorků skladovaných na denním světle).
|
|
| |
|
|
Mléko a mléčné výrobky ve výživě dětí základní školy
HONZEJKOVÁ, Sára
Mléko a mléčné produkty jsou ve výživě dětí nezastupitelné. Látky, které mléko obsahuje, napomáhají dětem ke správnému růstu a vývoji. Jedná se například o plnohodnotné bílkoviny, či vápník, a je tedy nutné dětem mléko podávat. Děti konzumují mléko prakticky už od narození. Avšak i konzumace mléka může být spojena se zdravotními problémy, jako je alergie na bílkovinu kravského mléka či laktózová intolerance. V zájmu zvýšení spotřeby mléka byl zaveden dotovaný program "Mléko do škol", který mohou využívat všechny mateřské, základní a střední školy na území České republiky. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativním přístupu. Výzkumným nástrojem se stal dotazník, rozdaný mezi tři ročníky vybrané základní školy. Z výzkumu vyplývá, že vybraní žáci konzumují mléko v dostatečném množství, především pak kravské mléko, které si zvolilo 93,8 % respondentů. Jedná se především o mléko polotučné a neochucené. Z mléčných produktů vybraní respondenti nejvíce preferují samotné mléko, dále pak jogurty (56,9 %), sýry (55,1 %), či máslo (50,2 %), a to bez ohledu na věk či pohlaví. Mezi nejoblíbenější sýry patří polotvrdé sýry, které preferuje 82 respondentů z celkového počtu 225. Neoblíbené jsou pak ostatní kysané produkty, jako například zakysané podmáslí, které má v oblibě pouze 7,6 % respondentů, či kefíry. Některé z produktů jsou žákům úplně neznámé, například kyšku nikdy neochutnalo více jak 71 % respondentů. V oblasti zdravotních účinků mléka a jeho produkce mají žáci velmi omezené znalosti. Především žáci nižších ročníků mají velmi omezené znalosti. Vyjmenovat některou, pro lidské zdraví důležitou, látku dokázala pouze necelá polovina respondentů. Nejčastěji uvádějí vápník a bílkoviny, ostatní látky jen velmi sporadicky. Také otázka zaměřená na znalost produkce se ukázala být velmi ošemetná. Celkem 56,9 % respondentů uvedlo, že neznají žádnou mlékárnu. Procento využívání dotovaného programu "Mléko do škol" je velmi nízké. Tento program využívá pouhých 32,9 % žáků a to především v nižších ročnících. Z průzkumu vyplynulo, že 17,3 % dotazovaných žáků trpí nadváhou až těžkou obezitou, jedná se pak především o dívky v 5. ročníku.
|
|
|
Implementace výuky o zdravé výživě jako možnost ovlivnění stravovacích návyků dětí na 1. stupni základní školy
Šmídová, Lucie ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Vodáková, Jitka (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku správné výživy a možnosti pozitivního ovlivňování stravovacích návyků dětí mladšího školního věku. Teoretická část práce se zabývá výživou dětí, správným složením stravy, vhodným jídelníčkem, nutričními návyky a jejich formováním a chybami ve výživě. Další část je zaměřena na vzdělávání dětí prvního stupně základní školy, oblast zdravé výživy v Rámcovém vzdělávacím programu a výchovu ke zdraví v provozu školy a jejím začlenění do vyučování. Dále jsou zde popsány některé, v praxi již fungující, projekty podporující zdravé stravovací návyky. V praktické části jsou zpracovány údaje o stravovacích návycích dětí mladšího školního věku získané dotazníkovou metodou. Výsledná data jsou zpracována do grafů a doplněna komentářem. V poslední části je vypracován návrh vlastního projektu podporujícího správné nutriční návyky dětí. Klíčová slova: zdravá výživa, výživa dětí, stravovací návyky, výchova ke zdraví, 1. stupeň základní školy
|
|
|
Vliv výživy na výskyt obezity u dětí ve věku 10 - 15 let.
Svobodová, Hana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Markéta , Markéta (oponent)
Cílem práce bylo zjistit stav výživy u dětí ve věku 10 až 15 let s ohledem na výskyt nadváhy a obezity a také zhodnotit kvalitativní a kvantitativní stránky stravování, jídelní chování a pravidelnost stravy vzhledem k tělesným parametrům. Výzkum se zabývá i frekvencí a typem provozované pohybové aktivity, která je rovněž nedílnou součástí zdravého životního stylu. Výzkum probíhal na dětském oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi v přítomnosti osoby, která tento výzkum prováděla. Sběr dat byl uskutečněn vyplněním dotazníků a vlastním měřením tělesných parametrů nebo použitím dat naměřených v ordinaci lékaře. Získaná antropometrická data byla vyhodnocena pomocí percentilových grafů, otázky týkající se stravování a pohybové aktivity byly vyhodnoceny zvlášť. Z 80 zkoumaných jedinců byla zjištěna nadváha u 16,25 % osob a obezita u 22,50 % osob. Bylo zjištěno, že dosažené BMI a následné zařazení do percentilových grafů dobře koreluje s hodnotami obvodu pasu. Spojitost mezi stravováním a výskytem nadváhy nebo obezity prokázána nebyla. Nejčastěji konzumovanou nevhodnou složkou výživy jsou slazené nápoje. Pohybové aktivitě minimálně 3krát týdně se věnuje 50 % jedinců. Hypotéza H1, která předpokládala výskyt obezity u zkoumaných jedinců vyšší než 13 %, byla potvrzena. Rovněž byla potvrzena i hypotéza H3, ve které se předpokládalo, že slazené nápoje denně pije méně než třetina respondentů. Ostatní hypotézy H2 a H4 prokázány nebyly. Výzkum potvrdil současný trend stoupající prevalence ve výskytu nadváhy a obezity. Současně byly shledány nedostatky ve kvalitě přijímané stravy i ve frekvenci provozování pohybové aktivity. Ukázalo se, že ačkoliv výživa a dodržování zásad zdravého stravování mají na rozvoj nadváhy a obezity velký podíl, nelze je považovat za jedinou příčinu tohoto problému.
|
|
|
Faktory ovlivňující stravovací návyky žáků základních škol
Fourová, Karolína ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Iva, Iva (oponent)
V České republice i celém světě neustále roste prevalence dětí trpících nadváhou a obezitou. To může mít za následek přetrvání tohoto stavu až do dospělého věku a rozvoji s ním spojených onemocnění, sociálním a psychickým nekomfortem. Nadváha u dětí a dospívajících může mít celou řadu negativních důsledků, ovlivňujících nejen kvalitu života, ale i zdraví v dospělosti. Mezi ně řadíme například osteoporózu, diabetes druhého typu, obstrukční spánkovou apnoe, hypertenzi, dyslipidemii nebo metabolický syndrom, ale i psychologické aspekty. Vynechávání snídaní a svačin a celková nízká frekvence stravování je často spojována s vysokou spotřebě slazených nápojů a potravin s vysokým obsahem jednoduchých cukrů a velkého množství tuků, což má vliv na rozvoj nadváhy či obezity. K tvorbě správných stravovacích zásad a životního stylu přispívá v dětství a dospívání životní styl celé rodiny. Prostředí pro stravování, které vytvoří rodina a škola, má vliv na podporu zdravého stravování a může tak pozitivně přispět ke snížení epidemie obezity. Tato práce předkládá důkazy o stavu nutriční edukace žáků základních škol v České republice. Potvrzení hypotézy, která udává, že absence snídaní a svačin u dětí vede k vyšší četnosti nákupů energeticky vydatných potravin s nevhodnou nutriční kompozicí, by mělo upozornit na potřebu zvýšené intervence v tématu stravování rodičů i dětí. Výsledky by měly podpořit důležitost pravidelného stravování a nutričně hodnotných domácích svačin, díky čemuž by se mohlo snížit procento dětí s nadváhou a obézních dětí a tím i procento obézní dospělé populace.
|
|
|
Mléčná výživa ve školských zařízeních v ČR a EU
KLUIBER, Petr
Mléko a mléčná výživa jsou důležitou součástí racionální výživy dětí. Mléko obsahuje snadno vstřebatelné bílkoviny potřebné pro růst, vývoj a obnovu tkání. Mléčný tuk je, mimo jiné, bohatým zdrojem vitaminů a sacharidy pohotovým zdrojem energie. Mléko dále obsahuje množství minerálních látek, ze kterých je největší význam přikládán vápníku. Vzhledem k rizikům, plynoucím z nedostatečného příjmu vápníku, se tento fakt zohledňuje ve školním stravování. Vlivu školního stravování na zdravotní stav a další vývoj dětí je kladen veliký význam ve všech zemích EU. Regulace školního stravování se však v jednotlivých zemích liší. Od nezávazných vládních doporučení, která řeší například velikost porcí nebo nabízená jídla přes úplné zákazy některých produktů až po celostátní systém norem, jaký je např. v ČR, kde každá školní jídelna je povinna dodržovat normy tzv. "spotřebního koše". Vedle školního stravování existují projekty podporující spotřebu mléka a mléčných výrobků. Nejvýznamnější z nich je program Školní mléko, v ČR realizován od roku 1996 prostřednictvím společnosti Laktea, která ve spolupráci se školami obnovila dodávání mléka a mléčných výrobků dětem. V roce 1999 získalo Školní mléko státní podporu a po vstupu do EU a získání unijní podpory se pak začal naplno rozvíjet. Vzhledem k rostoucímu zájmu, kdy na počátku bylo zapojeno 426 škol, oproti dnešnímu počtu 3000 subjektů, lze říci, že projekt je úspěšný a žádoucí. Akce Školní mléko je obdobně realizována i v dalších zemích EU, přičemž si jednotlivé členské státy mohou samy zvolit, na které výrobky ze seznamu EU budou čerpat dotace a mají možnost si podle vlastních potřeb tento program přizpůsobit. Mimo to, mají státy možnost podporovat Školní mléko i z dalších prostředků, mohou poskytovat mléko buď za plnou cenu, dotované nebo zdarma. Rovněž mají právo upravit obsah některých složek mléka nebo mléčných výrobků, například snížit obsah tuku.
|
|
|
Vývoj a perspektivy školního stravování v ČR
Podroužková, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřena na školní stravování, výživu dětí a související problematiku. Seznamuje čitatele s historií školního stravování, informuje o právních předpisech pro školní stravování a srovnává situaci v České republice se způsoby stravování dětí v zahraničních školách. Část práce se zabývá výživou dětí různých věkových skupin. Práce přibližuje aktuální stav stravovacích návyků školních dětí a upozorňuje na zdravotní problémy související se špatnými stravovacími návyky. Dále představuje dostupné programy zdravého stravování, které jsou schopny špatné stravovací návyky a postoje k výživě upravit a které se jeví jako východisko pro snížení vzrůstající nadváhy a obezity a dalších zdravotních problémů.
|
|
|
Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností
ŠIMKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce na téma "Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností" bylo zjistit, jak děti s nadváhou/ obezitou a děti s normální hmotností dodržují doporučené principy zdravého stravování. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy zdravé výživy pro děti. Dále obsahuje informace o jednotlivých složkách výživy, o potřebě energie a živin v různých obdobích dětského vývoje a o stravování během dne. Zaměřuje se také na problematiku dětské obezity, krátce jsou popsány i poruchy příjmu potravy. Praktická část je zaměřena na zmapování stravovacích návyků dětí. Bylo využito metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn prostřednictvím dotazníku stravovacích a pohybových preferencí, kde respondenti označovali mimo jiné frekvenci konzumace různých potravin, jak často vykonávají pravidelné pohybové aktivity, jak často sledují televizi či používají počítač. Kvalitativní část výzkumu byla provedena pomocí týdenního záznamu stravy dětí, kam respondenti písemně zaznamenávali veškeré zkonzumované pokrmy a potraviny, ale také pitný režim (množství a druh nápoje). Získaná data byla vyhodnocována pomocí programu Nutriservis profesional a Microsoft Excel. Zpracovaná data jsou interpretována formou textu, grafů a tabulek. Veškerá data byla zpracovávána anonymně. Výzkumný soubor tvořilo 50 náhodně vybraných respondentů ve věku 8 10 let, z nichž polovina (25 respondentů) měla fyziologickou hmotnost, druhá polovina (25 respondentů) nadváhu/ obezitu. Výběr respondentů souvisel s ochotou dětí a jejich rodičů spolupracovat. Dotazníky a podklady na záznam stravy byly rozdány ve dvou školách v okrese Tábor. Dobrovolně se zapojilo i několik dalších dětí ze Sezimova Ústí. Data byla shromažďována od února do března 2015. Celkem bylo rozdáno 202 podkladů pro vyplnění, z nichž bylo pro potřeby výzkumu možné použít jen 68. U každého respondenta jsem na základě uvedeného pohlaví, výšky, hmotnosti a věku hodnotila hmotnostní stav pomocí percentilových grafů. Podle údajů v týdenním záznamu stravy jsem hodnotila příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny a pitný režim. Získané hodnoty jsem porovnávala s referenčními hodnotami pro dané pohlaví a danou věkovou kategorii. Dále bylo provedeno porovnání odpovědí volených v dotazníku se záznamy stravy, které respondenti průběžně zapisovali do rozdaných formulářů. Byla hodnocena také pravidelná pohybová aktivita, pravidelné sledování televize a užívání počítače. Ze získaných a vyhodnocených dat vyplývá, že respondenti s nadváhou/ obezitou přijímají nadbytečné množství energie i všech makroživin. Respondenti s normální hmotností přijímají optimální množství energie, tuků i sacharidů. Příjem bílkovin je i u dětí s optimální hmotností v nadbytku. Naopak průměrný příjem vlákniny je nedostatečný u všech respondentů. Pitný režim je u respondentů se zvýšenou hmotností tvořen především slazenými nápoji, u respondentů s normální hmotností je pitný režim tvořen převážně neslazenými nápoji. Nejvýznamnějším problémem respondentů se zvýšenou hmotností je tedy nadbytečný příjem slazených nápojů, vyšší příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů a nízký příjem vlákniny. Velkou roli hraje také nedostatek fyzické aktivity. Pravidelný pohyb je u některých respondentů zajišťován pouze školní hodinou tělesné výchovy, která probíhá dvakrát týdně. Doporučenými principy zdravého stravování se řídí více děti s fyziologickou hmotností, než děti s nadváhou/ obezitou, u nichž je významný nadbytečný příjem energie i jednotlivých živin, nadbytek slazených nápojů.
|
host ::
RSS.