|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Pobyt občanů třetích zemí v Schengenu v kontextu společné vízové politiky
Murad, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce se zamýšlí nad vývojem schengenské spolupráce a povahou schengenského acquis v proměnách času s důrazem na vízovou a pobytovou legislativu, a platnou právní úpravou pobytové legislativy, jejímiž subjekty jsou státní příslušníci třetích zemí. Práce zmiňuje slabá i silná místa dotčené úpravy, opřené o názor či návrh řešení autorky práce. Rigorózní práce je rozdělena do několika větších tematických okruhů. Ten první se zabývá vývojem vízové a migrační politiky v rámci vývoje schengenské spolupráce a jejich postupnou integraci do hlavních politik Unie, jejich charakteristikou, či různým zapojením členských států. Další okruh je stěžejní pro tuto práci a ukazuje současnou platnou úpravu pobytu občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Tento okruh se zabývá charakteristikou osob přijíždějících ze třetích zemí, tak jak je jako subjekty práva diferencuje zákon a evropská legislativa a definuje různé typy pobytových oprávnění, na základě kterých na území České republiky a Schengenu krátkodobě či dlouhodobě pobývají. Třetí samostatný tematický okruh je věnován postavení specifické skupiny cizinců ze třetích zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU. Poslední oblast této práce se zabývá budoucími trendy společné evropské vízové a migrační politiky, právní úpravou de lege ferenda s...
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Postavení příslušníků třetích zemí v právu EU
Trinh, Thuy Duong ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Miková, Štěpánka (oponent)
Tato práce si kladla za cíl objasnit postavení příslušníků třetích zemí v právu Evropské unie z hlediska migrace a volného pohybu. První kapitola popisuje vývoj evropské integrace a formování volného pohybu v rámci primárního práva EU. Velká pozornost je zde věnována především schengenskému acquis. Druhá kapitola poskytuje přehled konkrétních směrnic, které se bezprostředně týkají práva vstupu a pobytu příslušníků třetích zemí na území EU. Třetí a zároveň poslední kapitola se zaměřuje na vízovou politiku Evropské unie. Jednotlivé kapitoly jsou protkány rozsudky Soudního dvora EU, které měly zásadní vliv na interpretaci unijního práva.
|
host ::
RSS.