|
|
Čeští novodobí váleční veteráni a jejich reflexe mise v Afghánistánu.
Stehlík, Pavel ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem diplomové práce je zachytit a reflektovat osobní vzpomínky novodobých českých válečných veteránů z mise v Afghánistánu a napsání uceleného textu o tématu, které nebylo dosud zpracováno. Meritum práce je zaměřeno na to, co se v zahraniční misi v Afghánistánu dělo, co narátoři zažívali, čemu čelili, co cítili, co žili a s čím se vyrovnávají. Reflexivně pojednávám o tématech: příprava do mise, výběr osob, loučení, první okamžiky v misi, esence války, obraz nepřítele, mezilidské vztahy, intimní život, finanční ohodnocení, talismany a návrat. Snažil jsem se na nich zachytit jejich "neobyčejně obyčejné" životy vojenských profesionálů a jejich působení v zahraniční misi (s přesahem od odjezdové po příjezdovou životní etapu). Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s novodobých českými válečnými veterány z mise v Afghánistánu. Text se také opírá o dostupnou memoárovou literaturu, literaturu faktu, studie, průzkumy, časopisy, deník, internetové články a filmografii. Při reflexi vzpomínek na misi v Afghánistánu je sledována jak rovina historicko-politická, tak vojensko-společenská. Hlavním přínosem práce je položení pomyslných základů pro další obdobně orientované výzkumy z oblasti novodobé vojenské historiografie a prezentace nezmapovaného tématu...
|
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
|
Centrum FACT a jeho spolupráce s umělcem na příkladu filmu The Separate System
Kovandová, Alžběta ; TŘEŠTÍKOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; KRATOCHVÍL, Jaroslav (oponent)
FACT (Foundation for Art and Creative Technology) je nezisková kulturní organizace v britském Liverpoolu, která provozuje centrum sestávající z galerie, kina, videoprodukce a kavárny. Jedná se o prostor, ve kterém se spojuje několik uměleckých disciplín i odvětví, a zároveň i o místo, kde se odehrává mnoho různých workshopů a sociálních programů, protože jedním z hlavních cílů FACTu je zapojit do svých aktivit místní komunitu. To uskutečňuje prostřednictvím spolupráce s umělci, kteří pod záštitou FACTu vytvářejí svá umělecká díla a spolupracují na nich s různými skupinami obyvatel (děti, starší lidé, váleční veteráni atd.). V rámci těchto komunitních programů FACT mimo jiné provozuje i projekt Veterans in Practice, zaměřený na pomoc válečným veteránům. Ve spolupráci s nimi natočila režisérka Katie Davies pod záštitou FACTu film The Separate System o veteránech, kteří se po návratu do civilního života dostali do vězení.
Tato bakalářská práce popisuje historii vzniku a fungování centra FACT a jeho jednotlivých oddělení. Ve své druhé části se věnuje projektu Veterans in Practice a vzniku filmu The Separate System, na kterém nastiňuje spolupráci FACTu s umělci a různými demografickými skupinami probíhá. Vychází nejen z knižních a internetových zdrojů, ale i z rozhovorů vedených autorkou práce se zaměstnanci FACTu a režisérkou Katie Davies.
|
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
|
Skandál ve Walter Reed a zdravotnická péče o americké veterány
Balková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá zdravotní péčí o válečné veterány v USA, konkrétní podobou systému péče a jeho vývojem v období v letech 2007 až 2014. V roce 2007 byla americkým deníkem The Washington Post zveřejněna série článků popisující kritické podmínky v armádním zdravotnickém středisku Walter Reed, která zároveň odhalila řadu problémů v celém systému poskytování zdravotních služeb veteránům. Vysoká míra medializace událostí ve Walter Reed vyvolala silnou reakci veřejnosti, což si vyžádalo odpověď ze strany vládnoucích politiků. Administrativy prezidentů George W. Bushe i Baracka Obamy v následujících letech přijaly řadu legislativních kroků s cílem zlepšení systému péče o válečné veterány a odstranění jeho dílčích problémů. V roce 2014 se se zveřejněním dalšího skandálu týkajícího se zanedbávání zdravotnické péče o veterány však dostala do popředí otázka dosavadního fungování systému a efektivity implementovaných změn. Práce tak popisuje jednotlivé události a legislativní kroky, následně je analyzuje a uvádí do kontextu významu celé problematiky v očích americké společnosti. Zároveň je v práci zkoumána efektivita reformních kroků jak ve spojitosti s politickou vůlí, tak v jejich konfrontaci se zaběhlým systémem a jeho schopnosti změny.
|
|
|
Čeští novodobí váleční veteráni a jejich reflexe mise v Afghánistánu.
Stehlík, Pavel ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem diplomové práce je zachytit a reflektovat osobní vzpomínky novodobých českých válečných veteránů z mise v Afghánistánu a napsání uceleného textu o tématu, které nebylo dosud zpracováno. Meritum práce je zaměřeno na to, co se v zahraniční misi v Afghánistánu dělo, co narátoři zažívali, čemu čelili, co cítili, co žili a s čím se vyrovnávají. Reflexivně pojednávám o tématech: příprava do mise, výběr osob, loučení, první okamžiky v misi, esence války, obraz nepřítele, mezilidské vztahy, intimní život, finanční ohodnocení, talismany a návrat. Snažil jsem se na nich zachytit jejich "neobyčejně obyčejné" životy vojenských profesionálů a jejich působení v zahraniční misi (s přesahem od odjezdové po příjezdovou životní etapu). Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s novodobých českými válečnými veterány z mise v Afghánistánu. Text se také opírá o dostupnou memoárovou literaturu, literaturu faktu, studie, průzkumy, časopisy, deník, internetové články a filmografii. Při reflexi vzpomínek na misi v Afghánistánu je sledována jak rovina historicko-politická, tak vojensko-společenská. Hlavním přínosem práce je položení pomyslných základů pro další obdobně orientované výzkumy z oblasti novodobé vojenské historiografie a prezentace nezmapovaného tématu...
|
host ::
RSS.