|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
|
Studium městského tepelného ostrova s využitím distančních metod měření
Doležalová, Anežka ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Huszár, Peter (oponent)
Moderní doba s sebou nese mimo jiné velkou urbanizaci, což znamená rozvoj a zvět- šování měst. Městská prostředí jsou svou strukturou velmi odlišná od venkova, potažmo od přirozené krajiny. Diference se projevují v mnoha oblastech klimatických pozorování, mimo jiné způsobily jev zvaný městský tepelný ostrov, z hlediska teploty se jeví město jako ostrov s vyšší teplotou oproti okolní krajině. K analýze UHI, speciálně SUHI jsou využity družice společnosti Eumetsat nazývané MFG a MSG s nástroji MVIRI a SEVIRI, jejich měření je zpracováno dle využití rozličnými algoritmy. 1
|
|
|
Fyziologické odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí
Petrouová, Lenka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Dřeviny jsou důležitým funkčním prvkem v rámci městského ekosystému. Městské prostředí působí na stromy celou řadou abiotických stresových faktorů a jejich vzájemná interakce se odvíjí na celkovém fyziologickém stavu stromů. Mezi abiotické stresové faktory řadíme vzdušné znečištění, limitaci prostorem, sníženou dostupnost vody, zvýšenou teplotu a srážky. Kromě abiotických faktorů čelí dřeviny ve městě také klimatické změně, která je v posledních letech na vzestupu a má výrazný vliv na růst stromů v městském prostředí. Klimatická změna se projevuje především vyšší teplotou vzduchu, změnou v množství a distribuci srážek a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Bakalářská práce se zaměřuje na odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí a jejich adaptační schopnosti v rámci neustále probíhajících klimatických změn. Růst je hlavní sledovanou odpovědí dřevin na změny prostředí. Konkrétně ve vztahu k probíhajícím klimatickým změnám byl zaznamenán zvýšený růst. Různé druhy dřevin vykazují znatelné rozdíly ve funkčnosti parametrů, díky kterým zlepšují kvalitu života v městském prostředí. Stromy jsou v rámci městského ekosystému velice ceněny a plní zde řadu funkcí, jako je především zadržování vody v krajině, snižování teplot a sekvestrace uhlíku z atmosféry. Práce zahrnuje určení vhodných...
|
|
|
Detailní simulace proudění, teplot a znečištění vzduchu pro oblast Praha-Dejvice
Resler, Jaroslav ; Geletič, Jan ; Krč, Pavel ; Eben, Kryštof
Simulations of Prague quarter Dejvice were performed with newly developed urban climate model PALM-4U based on LES model PALM. The modelling domain has extent 1000 x 800 m and the resolution of the model was 2 m. Two 24 hours episodes were simulated. The summer episode was intended to assess mainly the UHI effects and the winter episode to assess mainly the air quality issues. Two variants were simulated - the current real situation and the scenario with considered new buildings in the area of Victory Square (Vítězné náměstí). Some comments of the ressults are appended at the end of the report.
|
|
|
Zhodnocení přínosu zahrnutí urbanizace do předpovědního modelu počasí
Nováková, Tereza ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent)
Městská zástavba představuje umělý zásah do přirozeného prostředí, vyznačuje se velkou prostorovou proměnlivostí a specifckými mechanickými, radiačními, tepelnými a chemickými vlastnostmii Navzdory rostoucímu rozlišení současné numerické modely využívané operativně pro předpověď počasí stále nedostatečně postihují vliv lokální městské zástavby na meteorologické jevy mezosynoptického měřítkai Je proto nutné do nich zahrnout nějaký z modelů městské zástavby, které jsou speciálně navržené, aby dokázaly parametrizovat procesy specifcké pro městské prostředí, jež nejsou rozlišitelné v rámci sítě numerického modelui V práci jsou vysvětleny hlavní meteorologické charakteristiky městského prostředí (napři vliv na strukturu mezní vrstvy, radiační a tepelnou bilanci městského povrchu nebo městský tepelný ostrov), představeny základní principy zahrnutí vlivu města do numerického předpovědního modelu a popsány možnosti parametrizace procesů spojených s městskou zástavbou v předpovědním modelu WRF (Weather Reseach and Forecasting)i S tímto modelem byly provedeny validační experimenty pro letní a zimní epizodu v nehydrostatickém režimu s rozlišením 3,3 km, kde byly otestovány různé možnosti zahrnutí městské parametrizace, nastavení denního průběhu antropogenního tepla a přínos použití poměrného land-usei Ze...
|
|
|
Vegetace ve městě - hodnocení časových změn vlivu vegetačního krytu na místní klima pomocí metod dálkového průzkumu Země
PAVLÍČKOVÁ, Lenka
Městský tepelný ostrov (UHI) je fenomén znatelně vyšších teplot ve městě v porovnání s okolím. Práce se zaměřuje na možný vliv expanze města na teplotu povrchu města, tedy na vliv na intenzitu městského tepelného ostrova. Pro studii je zvoleno město Cáceres ve stejnojmenné provincii Španělska. Vstupní hodnoty modelu jsou získány pomocí multispektrálních snímků Landsat. Analýza družicových snímků ukázala, že funkční vegetační pokryv a vodní plochy významně snižují teplotu povrchu, a mohou tak mít vliv na zmírnění efektu UHI. Studie však neprokázala vliv expanze města na intenzitu městského tepelného ostrova. Možným vysvětlením je, že si město s postupnou zástavbou v průběhu let udržuje konstantní poměr oblastí s nepropustnými materiály k oblastem s vegetací.
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
| |
|
|
Přidaná hodnota zelených střech
Hrachovina, Vojtěch ; Žák,, Antonín (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou zelené střechy coby části konstrukce stavby, kdy shrnuje zásady správného návrhu jednotlivých vrstev střechy. Plynule navazuje hlavní část práce, která zkoumá zelené střechy ve vztahu k širšímu celku, kdy ve srovnání s klasickým typem zastřešení existují určité přednosti u zelených střech. Tyto přidané hodnoty zelené střechy jsou sledovány v kategoriích: trvale udržitelná výstavba, mikroklima budov, venkovní klima, retence srážkových vod. Závěr práce se věnuje psychologickému efektu zelených střech, téma doprovází dotazník zkoumající vztah veřejnosti ČR k zeleným střechám.
|
|
|
Význam vegetace v utváření klimatických charakteristik v městské zástavbě
MARVALOVÁ, Jindra
Tepelný ostrov města je fenomén rozdílných teplot ve městech ve srovnání s okolní krajinou. Intenzitu tohoto jevu lze ovlivnit přítomností vegetace ve městech. V práci je hodnocen vliv vegetace na mikroklima v různých částech města České Budějovice na základě vyhodnocení multispektrálních snímků družice Landsat a termálních snímků, které byly pořízeny termokamerou in-situ, a jejich statistickém zpracování. Výsledky práce prokazují statisticky významné rozdíly v povrchových teplotách v různých oblastech města s odlišným zastoupením vegetace. V oblastech s vysokým zastoupením vegetace jsou povrchové teploty výrazně nižší než v oblastech bez vegetace. Stejně tak jsou výrazně nižší teploty vybraných vegetačních povrchů v porovnání s antropogenními povrchy, a to minimálně o 9 °C.
|
host ::
RSS.