|
|
Globální změny v lokalizaci těžby, zpracování a použití uranu: ekonomické a politické souvislosti
Skořepa, Štěpán ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Práce analyzuje historické změny umístění těžby a užití uranu, jejich důvody, teoretická východiska, implikace na současnou situaci a budoucí vývoj. Hlavním cílem je analýza lokalizace těžby a spotřeby uranu v jednotlivých zemích v různých časových obdobích a dále vliv politických a ekonomických aspektů na jeho použití. První kapitola obsahuje přehled teorií lokalizace a mezinárodního obchodu, vysvětluje souvislosti mezinárodního obchodu a globalizace a popisuje základní vlastnosti a metody těžby uranu. V druhé kapitole jsou popsány historické změny lokalizace těžby, jejich srovnání se spotřebou v jednotlivých státech a konfrontace s teoretickými předpoklady. Třetí kapitola se zabývá vojenským a civilním použitím uranu, jejich vývojem a budoucností. Je zde zkoumána závislost vlastnictví jaderné technologie na ekonomické vyspělosti zemí a motivy pro její získání.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem
Lešková, Tereza ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce poskytuje základní informace o uranu, jeho využití v civilním i necivilním prostředí, analyzuje trh s touto komoditou a hodnotí možné dopady produkce nerostného bohatství na ekonomiky zemí. Hlavním cílem práce je zmapování trhu s uranem z pohledu dvou největších exportérů uranu (Kazachstánu a Austrálie) a Evropské unie jako důležitého importéra této komodity. Dílčím cílem práce je zhodnotit ekonomiku Nigeru a odpovědět na otázku, zda tato země jako čtvrtý světový producent uranu trpí Holandskou nemocí.
|
|
|
Otazky chemicke toxicity v byvale upravne uranovych rud MAPE Mydlovary
VENCLÍK, Zdeněk
Počátkem druhé poloviny 20. století došlo k významnému rozvoji těžby uranových rud. Česká Republika nebyla výjimkou a bylo rozhodnuto o výstavbě nové chemické úpravny uranových rud pod krycím názvem MAPE. Úpravna byla zbudována na území dnešního Jihočeského kraje, v bezprostřední blízkosti obce Mydlovary. Vlastní výstavba úpravny byla zahájena roku 1959. Provoz úpravny byl zahájen v říjnu roku 1962. Ruda se zde upravovala kyselým nebo alkalickým loužením a za dobu provozu chemické úpravny bylo na zdejších odkalištích uloženo téměř na 36 miliónů tun úpravárenských kalů. Provoz MAPE Mydlovary byl ukončen koncem roku 1991. Od roku 1986 v areálu bývalé úpravny a jeho okolí probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Cílem těchto prací je začlenění postižené oblasti zpět do krajiny, zahladit následky uranové činnosti, omezit kontaminace podzemních vod a snížit radiační zátěže území. Avšak i po téměř 29 letech od započetí sanačních a rekultivačních prací jsou zde stále určitá rizika chemické, ale i radiační toxicity, která by neměla zůstat opomenuta. Diplomová práce byla zaměřena na otázky chemické toxicity v bývalé úpravně uranových rud MAPE Mydlovary a blízkém okolí. Primárním cílem bylo zjistit možná rizika chemické toxicity, pramenící z provozu MAPE, na bývalé zaměstnance chemické úpravny, obyvatele přilehlých obcí a okolní krajinnou sféru. Za tímto účelem bylo potřebné analyzovat chemické látky používané při úpravě uranových rud, možné projevy chemické toxicity uranu na živých organismech, kvalitu a směr šíření spodních vod v širším zájmovém území. Mezi chemické látky, používané při úpravě uranu a v areálu úpravny, patřily automobilové a technické benzíny, motorová nafta, čpavek, kyselina dusičná, kyselina sírová a její soli, uhličitan sodný a chlorid barnatý dihydrát. Na základě vyhodnocení nebezpečnosti jednotlivých látek bylo zjištěno, že nejčetněji se vyskytujícím typem nebezpečí mezi používanými chemickými látkami je nebezpečí postižení kůže a očí dráždivým nebo žíravým účinkem. Analyzovat projevy chemické toxicity uranu na živých organismech bylo velmi obtížné, neboť v současné době je o této problematice velmi malé množství dostupných a relevantních informací. Proto možné projevy byly určeny na základě jakého si přehledu jednotlivých, již realizovaných, studií. Vycházelo se ze sloučenin uranu(UO2, UO3, (NH4)2U2O7), kterým bývalí zaměstnanci MAPE mohli být exponováni a výsledným projevům chemické toxicity těchto sloučenin. Největší četnost projevů chemické toxicity uranu byla lokalizována v renálním a respiračním systému živých organismů. Za hlavního nositele možných chemicky-toxických vlivů na obyvatele okolních obcí a přilehlou krajinou sféru byly vytipovány spodní vody širšího zájmovém území. Z analýzy kvality a směru šíření je evidentní, že obce vyskytující se v bezprostřední blízkosti úpravny mohou podzemních vod využívat pouze k doplňkové závlaze (v obci Mydlovary nesmí voda být užívána ani k doplňkové závlaze). Dále je zde nepatrné riziko plynoucí ze směru šíření kontaminovaných vod ve směru jímacího vrtu S4 u města Zliv, neboť voda z tohoto vrtu je využívána jako voda pitná a zhoršení její kvality by mohlo mít za následek překročení limitů stanovených vyhláškou č. 274/2003 Sb. Bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary představuje v současné době stále jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Sanační a rekultivační práce se významnou mírou podílí na redukci negativních vlivů úpravny a bez těchto prací by současná situace představovala reálné nebezpečí jak v oblasti ekologie, tak ochrany veřejného zdraví.
|
|
|
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu komplexní pozemkové úpravy
FIALOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá tématem obnovy krajiny po těžbě. V začátku práce jsou stručně shrnuty typy rekultivací, jejich hlavní etapy a kritéria pro výběr vhodného typu. Diplomová práce se zaměřuje na rekultivaci území po těžbě uranových rud, praktická část je provedena na území Rožná v Kraji Vysočina. V této práci se vyskytuje i kapitola hodnotící možnosti zapojení rekultivovaných ploch do pozemkových úprav, především zapojení do územního systému ekologické stability.
|
|
|
Mírové a možné teroristické zneužití smolince
LOŠKOVÁ, Romana
Tato práce se nazývá Mírové a možné teroristické zneužití smolince a jak už název napovídá, zabývá se problematikou smolince a jeho využití v praxi. V úvodu práce byla rozebrána historie od počátku těžby smolince v 16. století přes objev radioaktivity po současný stav a dále používání smolince i jeho jednotlivých prvků v různých mírových oblastech např. výzkumu, průmyslu ale třeba i lékařství. Prvním cílem této práce bylo vypracovat ucelený souhrn současného mírového využívání smolince. Toho jsem docílila díky shromažďování dostupných materiálů, odborné literatury i webových stránek. Druhým cílem bylo vyhodnotit hrozbu teroristického využití smolince. K tomuto cíli jsem provedla studium a analýzu aktuálních právních norem, vztahujících se k radioaktivním látkám a nakládání s nimi, a také dokumentů a studií zabývajících se problematikou špinavé bomby. Dále jsem na příkladu předvedla, jak by vypadalo možné teroristické zneužití smolince ve formě právě zmíněné špinavé bomby a na základě tohoto příkladu jsem vyhodnotila možné riziko.
|
|
| |
|
| |
|
|
Energetické otázky v zemích Visegradské čtyřky
Horák, Lukáš ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem práce je zjistit, na kolik jsou země Visegrádské čtyřky schopné pokrýt poptávku po energetických surovinách z vlastních zdrojů a které země z Visegrádské skupiny jsou na tom kumulativně nejlépe a v jaké míře jsou závislé na dovozu energetických surovin ze zahraničí. Dalšími cíly práce je analyzovat celkovou spotřebu energetických zdrojů v daných zemích, strukturu výroby elektrické energie a jejich vývoj od sedmdesátých let dvacátého století do současnosti a odhalit, jak struktura spotřeby primárních energetických zdrojů i struktura výroby elektřiny reflektují vybavenost energetickými surovinami v daných zemích a transformaci ekonomik v devadesátých letech.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
|
Změny v lokalizaci těžebního průmyslu a politické důsledky
Novosadová, Monika ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Bakalářská práce je analýzou změn v rozmístění těžby nerostných surovin, zejména pak energetických zdrojů a v menší míře také vybraných drahých kovů a diamantů a s tím související politické důsledky. V práci je popsán také význam těchto surovin pro společnost a jejich naleziště. Jsou zde také nastíněny možné budoucí trendy v těžbě těchto surovin. První kapitola je věnována obecnému vymeznení těžebního průmyslu, tedy jeho klasifikací, hlavními těžebními regiony a největšími producenty vybraných nerostů. Druhá kapitola je podrobně zaměřena na těžbu, naleziště, využití energetických surovin a možné budoucí trendy. Třetí kapitola je pouze okrajově věnována těžbě, nalezištím, využitím vybraných drahých kovů a diamantů a budoucím trendům. Čtvrtá kapitola zmiňuje vybrané problémy z oblasti politiky, které vznikly jako reakce na změny v lokalizaci těžby nerostných surovin.
|
host ::
RSS.