|
| |
|
|
Svalové dysbalance dětí na rozhraní mladšího a staršího školního věku
Fiřtová, Šimona ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
V práci je řešen problém svalových dysbalancí u dětí na rozhraní mladšího a staršího školního věku a souvislost stavu svalů těchto dětí s jejich volnočasovými aktivitami. Vybranými cviky byly testovány svaly účastnící se dolního a horního zkříženého syndromu. Na základě změřených výsledků byla porovnána četnost zkrácených / ochablých svalů a svalů ve fyziologické normě. Bylo použito dotazníkového šetření pro zjištění preferencí dětí v oblasti trávení volného času. Z podkladů vzniklých při porovnání dat, která byla zjištěna v dotazníku, a z výsledků naměřených při testování svalů byla řešena další témata: zda má na stav svalů vliv pohlaví, četnost prováděných sportovních aktivit a druh provozovaného sportu. Dále byl sledován vliv příkladu rodičů a jejich životního stylu na volnočasové preference jejich dětí. KLÍČOVÁ SLOVA pohybový aparát, svalové dysbalance, horní a dolní zkřížený syndrom, pohlaví, mladší školní věk, starší školní věk
|
|
|
Vliv zdravotně tělovýchovného programu na držení těla u seniorů
Tomek, Jaroslav ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prajerová, Květa (oponent)
Název: Vliv zdravotně tělovýchovného programu na držení těla u seniorů Cíle: Cílem praktické části je sledovat vliv zdravotně tělovýchovného programu s prvky jógy, dechových cvičení a Feldenkraisovy metody na horní zkřížený syndrom u skupiny seniorů. Metody: Bakalářská práce je charakterem kvaziexperiment, jedná se o kvalitativní výzkum empirického rázu. Výzkumný soubor zahrnoval šest žen věkového průměru 75,2 let. Jako metody zkoumání byly použity: pohledová metoda podle Kleina, Thomase a Mayera, Cramptonovy testy a test držení těla podle Matthiase. Samotná intervence vychází z principů zdravotní tělesné výchovy a zahrnuje jógové cviky včetně pránájámy, základů Feldenkraisovy metody a dalších doplňujících kompenzačních cvičení. Intervence proběhla během 8 cvičebních jednotek, uskutečněných jednou týdně v rozsahu 60 minut v prostorách Tělocvičné jednoty Sokol Spořilov Roztyly na pravidelně cvičících probandkách. Pre-test byl proveden před první intervenovanou lekcí, post-test po posledním cvičení na samém závěru 8 týdenní intervence. Výsledky: Po 8 týdenní intervenci zaznamenala pohledová metoda podle Kleina, Thomase a Mayera pozitivní změny u 4 z 6 probandek, Cramptonovy testy u 1 z 6 a test držení těla podle Matthiase zaznamenal zlepšení u 5 z 6 testovaných. Potvrdilo se, že po 8 týdenní...
|
|
|
Svalové dysbalance dětí na rozhraní mladšího a staršího školního věku
Fiřtová, Šimona ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
V práci je řešen problém svalových dysbalancí u dětí na rozhraní mladšího a staršího školního věku a souvislost stavu svalů těchto dětí s jejich volnočasovými aktivitami. Vybranými cviky byly testovány svaly účastnící se dolního a horního zkříženého syndromu. Na základě změřených výsledků byla porovnána četnost zkrácených / ochablých svalů a svalů ve fyziologické normě. Bylo použito dotazníkového šetření pro zjištění preferencí dětí v oblasti trávení volného času. Z podkladů vzniklých při porovnání dat, která byla zjištěna v dotazníku, a z výsledků naměřených při testování svalů byla řešena další témata: zda má na stav svalů vliv pohlaví, četnost prováděných sportovních aktivit a druh provozovaného sportu. Dále byl sledován vliv příkladu rodičů a jejich životního stylu na volnočasové preference jejich dětí. KLÍČOVÁ SLOVA pohybový aparát, svalové dysbalance, horní a dolní zkřížený syndrom, pohlaví, mladší školní věk, starší školní věk
|
|
|
Svalové dysbalance u dětí prepubertálního věku
Fiřtová, Šimona ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
V práci je řešen problém svalových dysbalancí u dětí prepubertálního věku a souvislost stavu svalů těchto dětí s jejich volnočasovými aktivitami. Vybranými cviky byly testovány svaly účastnící se dolního a horního zkříženého syndromu. Na základě změřených výsledků byla porovnána četnost zkrácených / ochablých svalů a svalů ve fyziologické normě. Bylo použito dotazníkového šetření pro zjištění preferencí dětí v oblasti trávení volného času. Z podkladů vzniklých při porovnání dat, která byla zjištěna v dotazníku, a z výsledků naměřených při testování svalů byla řešena další témata: zda má na stav svalů vliv pohlaví, četnost prováděných sportovních aktivit a druh provozovaného sportu. Dále byl sledován vliv příkladu rodičů a jejich životního stylu na volnočasové preference jejich dětí.
|
|
| |
|
|
Svalové dysbalance u pravidelných návštěvníků fitness ve věku 18 až 25 let
PRŮDKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se soustředí problematiku svalové dysbalance u pravidelných návštěvníků fitness ve věku 18 až 25 let. Svalové dysbalance u návštěvníků fitness mohou vznikat na základě nerovnováhy při cvičení. V dnešní době se stále více dbá na fyzický vzhled a pro některé mladé lidi jsou tyto hodnoty prioritní, bohužel se při cvičení zaměřují často pouze na jednu oblast. První část mé práce se zabývá pojmem fitness s dnešním pohledem mladých na toto cvičení. Dále obsahuje kineziologii páteře, vymezení pojmu postura a problematiku svalových dysbalancí. Následně jsou zde informace o vyšetření a terapii. Cílem práce bylo zjistit existenci svalových dysbalancí u kulturistů. Dalším cílem bylo vytvořit cvičební jednotku a díky ní následně odstranit tyto svalové nerovnosti. Metodou volby byl pro praktickou část kvalitativní výzkum. Výzkum se zabýval pravidelnými návštěvníky fitness centra Pouzar v Českých Budějovicích. Celkově se zúčastnilo 6 respondentů. Shromáždění dat bylo formou sepsáním anamnézy a kineziologického rozboru před terapií. Dále byli respondenti rozděleni na dvě poloviny, kdy jedna polovina obdržela mojí nastavenou cvičební jednotku a druhá ne. Časový úsek testovaného souboru byl přibližně dva měsíce. Poté byly skupiny znovu kineziologicky vyšetřeny a porovnány, zda došlo k posunu. U první skupiny došlo ke zmírnění svalových dysbalancí oproti druhé skupině. Tato bakalářská práce může být použita pro odbornou i laickou veřejnost. Konkrétně rozšířit náhled na cvičení fitness a prevenci před svalovými dysbalancemi, které vznikají či se zvýrazňují při špatných návycích ve cvičení.
|
|
|
Svalové dysbalance u studentů fyzioterapie
ČURDOVÁ, Aneta
Svalové dysbalance jsou fenoménem, který poprvé popsal profesor Janda. Některé svaly mají tendenci ke zkracování a jiné naopak k ochabování. V důsledku toho dochází ke vzniku dysbalancí, které mohou negativně ovlivňovat pohybové a celkový stav pohybového aparátu. Predispozičně je vznik svalových dysbalancí předurčen převahou tonických nebo fázických vláken v jednotlivých svalových skupinách. Narušení koordinace mezi svaly může vést ke vzniku funkčních poruch pohybového aparátu. Posturální změny a související funkční poruchy mohou být prohloubeny jak snížením hluboké stabilizace, tak i nevhodnou ergonomií. Jakákoliv změna rovnováhy v pohybovém systému ovlivní tento systém jako celek. Fyzioterapeut problém nerovnováhy mezi svaly často řeší u svých pacientů, ani jemu se však riziko vzniku podobných obtíží nevyhýbá. Fyzická náročnost tohoto povolání vyžaduje správnou ergonomii práce, která rizika snižuje. Výhoda fyzioterapeuta tkví v jeho teoretických a praktických znalostech, které může aplikovat na vlastním těle, vyrovnávat tak rovnováhu mezi svalovými skupinami a tím eliminovat riziko vzniku funkčních poruch a bolestivých stavů. Smyslem této práce bylo zmapovat výskyt svalových dysbalancí u studentů fyzioterapie, u kterých se v budoucnu předpokládá práce ve vystudovaném oboru. Druhým cílem bylo navrhnout opatření, která by pomohla vyhnout případným funkčním poruchám způsobeným svalovými dysbalancemi. Výzkum byl zaměřen na studenty prvního ročníku oboru fyzioterapie na Jihočeské univerzitě. Zúčastnilo se 33 studentek a 4 studenti, celkově tedy 37 osob. Vzhledem k tomu, že práce je zaměřena především na svalové dysbalance, byly vyšetřeny svaly zkrácené a svaly oslabené v souvislosti s kvalitou zapojení do pohybových stereotypů a také hypermobilita. Vzhledem k tomu, že svalové dysbalance a funkční poruchy úzce souvisí s kvalitou stabilizačního systému a s dechem, byl hodnocen i stereotyp dýchání a schopnost aktivace bránice. Palpačním vyšetřením byl zmapován výskyt bolestivých bodů v konkrétních svalech. Cílenými dotazy bylo od studentů zjištěno, zda se u nich pravidelně objevují například bolesti zad, kolen, a tak dále a zda prodělali úraz či operaci pohybové soustavy. Dotazy byly směřovány také na provozování pohybových aktivit, zda se jim studenti věnují pravidelně a jakým sportům konkrétně. Pro celkový pohled na zdatnost studentů byly hodnoceny indexy BMI, WHR a Ruffierův. Téměř u všech studentů byla potvrzena přítomnost některého z typů nerovnováhy. Při hodnocení dysbalancí horní části těla, resp. horního zkříženého syndromu, nebyla dysbalance zjištěna pouze u dvou studentů. U deseti studentů byly naopak přítomny všechny typy dysbalancí a tím potvrzen horní zkřížený syndrom. Při hodnocení dysbalancí dolní části těla, tedy dolního zkříženého syndromu, nebyla nepřítomnost dysbalancí zjištěna ani u jednoho ze studentů. Dolní zkřížený syndrom byl potvrzen u tří studentů. Z hodnocení typu dýchání a bráničního testu vyšlo najevo, že pouze osm studentů dokáže aktivovat bránici a brániční dýchání. Vzhledem k tomu, že u každého studenta byl výskyt některého z typů svalových dysbalancí pozitivní, bylo doporučeno přijmout určitá opatření všem studentům. K těmto opatřením však nelze přistupovat univerzálně, každá kombinace dysbalancí si naopak vyžaduje individuální přístup. Tato práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i studentům fyzioterapie, popřípadě na ní může být navázáno dalším výzkumem, který by výsledky například porovnal s výskytem dysbalancí u studentů vyššího ročníku fyzioterapie nebo u studentů jiného oboru.
|
host ::
RSS.