|
|
Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus
DRDA, Josef
Tématem bakalářské práce je "Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus." Omega 3 patří mezi mastné kyseliny (MK), což jsou takové karboxylové kyseliny, které mají 4-26 uhlíků s různým prostorovým uspořádáním. Mezi rostlinné zdroje omega 3 MK patří oleje, zejména konopný, lněný či sójový, hledat je ale můžeme i v avokádu. Vyskytují se zde jako kyselinu alfa-linolenovou (ALA). V živočišných zdrojích se vyskytují jako kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), které najdeme v mořských i sladkovodních rybách a korýších. Výjimku tvoří mořské řasy, které obsahují velké množství EPA a DHA. V posledních letech se významně zkoumá jejich pozitivní vliv na zdraví člověk, nejčastěji na kardiovaskulární a neurologický systém. Cílem práce je zjistit, jaký je příjem omega 3 MK u lidí v běžné stravě, zda je příjem omega 3 MK z běžné stravy dostatečný a jaký efekt může mít suplementace omega 3 MK na zdraví. Sběr dat byl uskutečněn pomocí kvantitativní výzkumné metody. Respondenti jsou uživateli doplňku BalanceOil. Nejprve jsme se snažili zjistit denní příjem omega 6 MK : omega 3 MK ze stravy.Dále pak vliv suplementace. Celkem jsme získali 23 rozborů krevních testů a 41 odpovědí na dotazník, z nichž 18 zahrnovalo průměrný denní jídelníček. Analýzou získaných dat jsme zjistili, že průměrně lidé z běžného jídelníčku přijmou 251 mg EPA a DHA. Toto množství odpovídá minimálnímu doporučenému příjmu EPA a DHA dle Světové zdravotnické organizace. Avšak výsledný poměr omega 6 MK ku omega 3 MK je nevyhovující, konkrétně 29:1. Pomocí analýzy krevních testů bylo zjištěno, že před suplementací BalanceOil omega 3 MK byl poměr omega 6 ku omega 3 MK 22 : 1, po suplementaci 4,44 : 1. Toto snížení má významný vliv na zdravotní stav uživatelů, nejčastěji při kardiovaskulárních onemocněních.
|
|
|
VÝVOJ NOVÝCH RYBÍCH PRODUKTŮ PRO PŘEDŠKOLNÍ DĚTI
KALICOVOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyvinout nové inovativní rybí produkty. Záměrem práce bylo prostřednictvím nově vyvinutých inovativních rybích produktů a navržených receptur zvýšit spotřebu ryb. Ryby dodávají do těla zdraví prospěšné polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a vysoce nenasycené mastné kyseliny (HUFA), včetně kyselin eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA), které jsou nezbytné pro správný vývoj lidského jedince. Bylo vyvinuto 11 nových produktů a 13 nových receptur, které byly následně senzoricky hodnoceny hlavní cílovou skupinou spotřebitelů, kterými byly vybrány děti předškolního věku, protože právě v tomto období se zakládají stravovací návyky. Nové rybí produkty splnily veškeré legislativní normy a limity na nezávadnost potravin a jejich bezpečnost pro lidské zdraví. Z testovaných produktů bylo devět produktů cílovou skupinou pozitivně hodnoceno. Bylo vybráno pět produktů k dalším analýzám (rybí kuličky, rybí karybanátky, rybí šunka, rybí mistura, rybí párky). Problematika byla teoreticky studována dle celosvětových studií a výzkumů. Prakticky byl projekt uskutečněn na základě koordinované komplexní spolupráce s odborníky na výživu, technology rybích produktů, ale i s předškolními zařízení, dětmi a jejich rodinami. Výstupem této práce jsou nové rybí produkty, které jsou k dostání na trhu. Rybí produkty byly vyráběny ze svaloviny sumečka afrického (Clarias gariepinus). Byla zvýšena tržní nabídka a možnost výběru nutričně kvalitních potravin, které budou mít pozitivní dopady na lidské zdraví. Současně bylo navrženo několik receptur ze sumečka afrického (Clarias gariepinus), z kapra obecného (Cyprinus carpio) ze pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) jako návod pro snadnou přípravu zdravých pokrmů.
|
|
|
Jsou parmy obecné v době výtěru "jedovaté" pro ostatní vodní organismy?
ŠVEJDA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou toxicity u ryb s důrazem na parmu obecnou Barbus barbus (Linnaeus, 1758), jejíž tkáně a především jikry způsobují člověku po požití otravu známou jako "parmová cholera". V této práci bylo zkoumáno její možné letální toxické působení na pokusné organismy, jimiž se pro účely experimentu stali blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), rak mramorovaný Procambarus virginalis Lyko, 2017 a hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814). Z důvodu nejasné distribuce případného toxinu v těle byly k experimentu použity různé typy tkání a raná vývojová stádia parem obecných. Dále bylo prostřednictvím behaviorálního testu monitorováno, zda může být toxická látka v těle parem obecných potenciálním konzumentem detekována a zohledněna při výběru potravy. Modelovým druhem tohoto testu se stal rak mramorovaný. Výsledky testů vylučují možnost letální otravy jako následek požití tkání či raných vývojových stádií parem obecných pro studované zástupce. Z výsledků této práce je zřejmé, že toxin přítomný u parmy obecné nepůsobí pozorovatelnými negativními účinky na žádného ze tří druhů pokusných organismů a tedy potenciálně žádného zástupce vodních bezobratlých, raků i ryb. Výsledky tak naznačují spontánní původ toxického působení cypridinu na lidský, popř. jiný savčí organismus. Zároveň však není možné vyloučit adaptaci přirozených predátorů a dekompozitorů k toxinu vlivem dlouhé koevoluce těchto druhů či jejich fylogenetických předků.
|
|
|
Mechanismy chladové adaptace u mikroorganismů
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Na naší planetě jsou rozsáhlé oblasti, kde průměrná teplota nepřesahuje 5 řC. Na mnoha místech teplota často klesá pod bod mrazu. Ne každý organismus je schopen žít v těchto podmínkách. Schopnost přežít v chladných oblastech a úspěšně obydlet zdánlivě nepříznivé prostředí vyžaduje určité evoluční přizpůsobení. Adaptace na chladné prostředí se vyvinula nezávisle u různých fylogenetických skupin. Všude tam, kde se živé organismy musí vypořádat s nízkými teplotami se musí komplexně přizpůsobit, aby mohly tyto habitaty trvale obydlet. Protože rozbor chladové adaptace u všech organismů je velmi rozsáhlé téma, je má bakalářská práce zúžena na mikroorganismy. V rámci této skupiny se dají nalézt určité principy, které se opakují i u nepříbuzných taxonů. Obecné mechanismy zahrnují změny složení membrán, posun teplotního optima enzymů, tvorbu látek, které zabraňují negativnímu vlivu nízkých teplot nebo tvorbu klidových stádií. Tato bakalářská práce shrnuje mechanismy chladové adaptace, které se vyvinuly u mikroorganismů v nutnosti trvale nebo přechodně přežít v prostředí nízkých teplot, a také naznačuje potenciál jejich biotechnologického využití. klíčová slova: psychrofilní, psychrotolerantní, chladová adaptace, enzymy, odpověď na chladový šok, nenasycené mastné kyseliny, trvalá stadia
|
|
|
The role of fatty acids in apoptosis induction in pancreatic beta cells
Žigová, Ivana ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu je jednou z civilizačných chorôb. K jej vzniku prispieva i úbytok funkčných β buniek, ku ktorému dochádza predovšetkým v dôsledku dlhodobého pôsobenia vysokých hladín mastných kyselín a glukózy v krvi. Experimenty z niekoľkých posledných rokov ukázali, že apoptóza pankreatických β buniek je indukovaná hlavne pôsobením nasýtených mastných kyselín, zatiaľ čo nenasýtené mastné kyseliny nemajú na β bunky výraznejší cytotoxický efekt a sú dokonca schopné inhibovať proapoptotický efekt nasýtených mastných kyselín. Navzdory intenzívnemu výskumu nie sú mechanizmy, ktorými mastné kyseliny spôsobujú u pankreatických buniek apoptózu na molekulárnej úrovni, zatiaľ uspokojivo vysvetlené. Pochopenie procesov, ktoré vedú k zániku funkčných β buniek, by mohlo umožniť vývoj nových terapeutických postupov pre liečbu diabetu 2. typu, ktoré by boli priamo zamerané na jednu z príčin vzniku tohto ochorenia. Cieľom tejto práce je zhrnúť súčasný stav poznania o mechanizmoch, ktorými mastné kyseliny indukujú a regulujú apoptózu u pankreatických β buniek.
|
|
|
Příjem mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v jídelníčcích školních kuchyní
SKALNÍKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá příjmem mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v jídelníčcích školních kuchyní. Cílem bylo zmapovat zastoupení mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v pokrmech tří školních jídelen. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na školní stravování, výživu dětí předškolního a školního věku a mastné kyseliny. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor sestává ze tří dvoutýdenních jídelníčků (10 dnů) jedné jídelny mateřské školy a dvou jídelen základních škol. Jídelníčky byly analyzovány pomocí čtyř nutričních databází. V některých případech byly hodnoty mastných kyselin u konkrétních potravin převzaty z jejich obalu či od výrobce. Výsledné příjmy byly následně porovnány s doporučenými příjmy mastných kyselin dle věkových skupin dětí. V případě jídelníčku mateřské školy je průměrná výsledná hodnota saturovaných mastných kyselin o polovinu vyšší než doporučený příjem. Průměrné hodnoty mononenasycených mastných kyselin a polynenasycených mastných kyselin jsou v mezích normy. Průměrné výsledné hodnoty jídelníčků základních škol poukazují na adekvátní příjem saturovaných mastných kyselin a mononenasycených mastných kyselin. Při hodnocení jídelníčků dle jednotlivých dní je však možné zjistit, že se jedná o různorodý soubor hodnot. Průměrné hodnoty polynenasycených mastných kyselin jsou nižší než doporučený příjem. Nicméně poměr podskupin polynenasycených mastných kyselin Omega 6 a Omega 3 se zdá být nerizikový, jelikož žádná výsledná hodnota tohoto poměru nepřevyšuje doporučenou hranici poměru 5 : 1. V případě jídelníčku mateřské školy je tomu jinak, neboť v něm průměrný poměr převyšuje poměr 5 : 1.
|
|
|
Mechanismy chladové adaptace u mikroorganismů
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Na naší planetě jsou rozsáhlé oblasti, kde průměrná teplota nepřesahuje 5 řC. Na mnoha místech teplota často klesá pod bod mrazu. Ne každý organismus je schopen žít v těchto podmínkách. Schopnost přežít v chladných oblastech a úspěšně obydlet zdánlivě nepříznivé prostředí vyžaduje určité evoluční přizpůsobení. Adaptace na chladné prostředí se vyvinula nezávisle u různých fylogenetických skupin. Všude tam, kde se živé organismy musí vypořádat s nízkými teplotami se musí komplexně přizpůsobit, aby mohly tyto habitaty trvale obydlet. Protože rozbor chladové adaptace u všech organismů je velmi rozsáhlé téma, je má bakalářská práce zúžena na mikroorganismy. V rámci této skupiny se dají nalézt určité principy, které se opakují i u nepříbuzných taxonů. Obecné mechanismy zahrnují změny složení membrán, posun teplotního optima enzymů, tvorbu látek, které zabraňují negativnímu vlivu nízkých teplot nebo tvorbu klidových stádií. Tato bakalářská práce shrnuje mechanismy chladové adaptace, které se vyvinuly u mikroorganismů v nutnosti trvale nebo přechodně přežít v prostředí nízkých teplot, a také naznačuje potenciál jejich biotechnologického využití. klíčová slova: psychrofilní, psychrotolerantní, chladová adaptace, enzymy, odpověď na chladový šok, nenasycené mastné kyseliny, trvalá stadia
|
|
|
The role of fatty acids in apoptosis induction in pancreatic beta cells
Žigová, Ivana ; Libusová, Lenka (oponent) ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce)
Diabetes mellitus 2. typu je jednou z civilizačných chorôb. K jej vzniku prispieva i úbytok funkčných β buniek, ku ktorému dochádza predovšetkým v dôsledku dlhodobého pôsobenia vysokých hladín mastných kyselín a glukózy v krvi. Experimenty z niekoľkých posledných rokov ukázali, že apoptóza pankreatických β buniek je indukovaná hlavne pôsobením nasýtených mastných kyselín, zatiaľ čo nenasýtené mastné kyseliny nemajú na β bunky výraznejší cytotoxický efekt a sú dokonca schopné inhibovať proapoptotický efekt nasýtených mastných kyselín. Navzdory intenzívnemu výskumu nie sú mechanizmy, ktorými mastné kyseliny spôsobujú u pankreatických buniek apoptózu na molekulárnej úrovni, zatiaľ uspokojivo vysvetlené. Pochopenie procesov, ktoré vedú k zániku funkčných β buniek, by mohlo umožniť vývoj nových terapeutických postupov pre liečbu diabetu 2. typu, ktoré by boli priamo zamerané na jednu z príčin vzniku tohto ochorenia. Cieľom tejto práce je zhrnúť súčasný stav poznania o mechanizmoch, ktorými mastné kyseliny indukujú a regulujú apoptózu u pankreatických β buniek.
|
|
|
Výskyt a význam bioaktivních látek kravského mléka
KALA, Robert
Mléko jako sekret mléčné žlázy savců je významnou potravinou nezbytnou pro správný vývoj organizmu a rozvoj zažívacího traktu. Po narození jde o první složku potravy, kterou mohou lidé, respektive novorozenci a také ostatní savci přijímat. Je bohatým zdrojem živin a biologicky aktivních látek. Bakalářská práce je zaměřena na výskyt a význam bioaktivních látek mléka, a je rozdělena do pěti kapitol - na proteiny, lipidy, sacharidy, vitaminy a minerální látky. V jednotlivých kapitolách je vždy popsána daná skupina látek a dále je uvedena charakteristika skupiny - fyzikální a chemické změny, vliv na zdraví popř. změny v důsledku technologického zpracování např. při výrobě fermentovaných mléčných výrobků. U jednotlivých hlavních skupin jsou v podkapitolách přiblíženy významné látky skupiny. Dále je v práci popsána výživová role jednotlivých látek mléka.
|
host ::
RSS.