|
|
Životní styl posluchačů univerzity třetího věku
HOLICKÁ, Monika
Životní styl posluchačů univerzity třetího věku Celá práce se nese v duchu kvality života seniorů a aktivního prožití stáří. První kapitola ? Současný stav - představuje teoretický rámec práce, který čtenáře seznamuje s klíčovými tématy zásadními pro pochopení celé práce. V jejích hlavních podkapitolách jsem popsala demografický vývoj a stárnutí populace, kvalitu života seniorů a sociální zabezpečení ve stáří. Speciální kapitola je věnována nástrojům aktivního stáří. V ní jsou popsány národní i nadnárodní aktivity v oblasti této problematiky, jsou zde vyjmenovány a rozděleny jednotlivé typy seniorských a proseniorských organizací, jako jsou kluby aktivního stáří či lidové univerzity a samostatná kapitola je pak věnována problematice vzdělávání seniorů včetně bližšího popisu vzdělávacích aktivit, jako je univerzita třetího věku či akademie třetího věku. Poslední část této kapitoly je věnována funkcím, cílům a pozitivním důsledkům vzdělávání seniorů. Zbylé kapitoly jsou pak věnovány kvalitativnímu výzkumu. V pořadí druhá kapitola vymezuje cíl práce a stanovené hlavní a dílčí výzkumné otázky. Cílem práce tedy bylo popsat životní styl seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci Univerzit třetího věku (U3V). Popsat tedy v čem se jejich životní styl odlišuje od seniorů, kteří možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím U3V nevyužívají, a jaké pozitivní přínosy pro ně toto studium má. Sekundárním cílem práce pak bylo zjistit, jaké faktory brání seniorům ve studiu na Univerzitách třetího věku. Třetí kapitola je věnována podrobnému popisu metodologie celého výzkumu. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní metodologický přístup s výzkumným designem případové studie. Pro sběr dat byla použita metoda moderovaného rozhovoru/interview a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro zpracování získaných dat byla zvolena metoda rámcové analýzy a pro jejich vyhodnocení metoda porovnání případů. Součástí této kapitoly je také popis výběru výzkumného vzorku seniorů a také jeho charakteristika. Čtvrtá kapitola prezentuje výsledky vyhodnocených rozhovorů. Vzhledem k tomu, že výzkumný soubor byl rozdělen do tří skupin, jsou i tyto výsledky strukturovány do samostatných podkapitol pro každou skupinu. V závěru této kapitoly je pak shrnutí získaných klíčových poznatků. Analýzou jednotlivých případových studií a v konečné fázi také jejich vzájemným porovnáním se mi podařilo identifikovat základní rozdíly v jednotlivých oblastech životního stylu seniorů, kteří se účastní vzdělávacích aktivit v rámci U3V, seniorů, kteří jsou aktivně zapojeni v proseniorských organizacích a seniorů, kteří nejsou účastni žádné z těchto aktivit. V krátkosti se tedy dá říci, že z výzkumu vyplynulo, že i přes nepochybně důležitou úlohu U3V v životech seniorů, která jim dává určitý smysl života a možnost aktivního prožití stáří ve společnosti lidí stejné generace a se stejnými zájmy, nemá studium U3V vliv na zmírnění pocitu osamění. Senioři, kteří se vzdělávacích aktivit neúčastní, udávají sice menší počet setkání s jinými lidmi, avšak naproti tomu se se svými blízkými vídají nejčastěji denně, díky čemuž necítí pocit osamění a svůj smysl života spatřují v péči o rodinu a domácnost. Díky tomu tedy necítí potřebu navštěvovat další aktivity. Po této kapitole následuje Diskuse, která porovnává získané stěžejní výsledky výzkumu s již publikovanými poznatky. Dále Závěr, který celou práci shrnuje a zakončuje. Poté jsou uvedeny použité bibliografické zdroje a přílohy.
|
|
|
Význam moderních informačních komunikačních technologií v životě aktivních seniorů
SEDLÁKOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá významem moderních informačních komunikačních technologií (ICT) v životě aktivních seniorů. Teoretická část diplomové práce pojednává biologická, psychologická a sociální témata stárnutí jako základní vymezení současného pojetí problematiky stáří. Zabývá se informační a počítačovou gramotností, metodami a formami vzdělávání seniorů s ohledem na získání znalostí a dovedností v oblasti používání moderních komunikačních prostředků. V praktické části práce je interpretován kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit význam ICT pro aktivní seniory, četnost a míru využívání technologických prostředků. V závěru práce jsou výsledky výzkumu diskutovány, v jaké míře ovlivňují kvalitu života aktivních seniorů a jako možné formy komunikace pro informování seniorů o kulturních událostech a jejich aktivizaci ve společenském životě.
|
|
|
VZDĚLÁVÁNÍ JAKO NÁSTROJ PRO VYŠŠÍ UPLATNĚNÍ SENIORŮ NA TRHU PRÁCE
Pospěchová, Michaela ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stárnutím populace a možností adaptace seniorů na změny probíhající ve společnosti. V dnešní době nových technologií a inovací je pro starší populaci čím dál obtížnější zůstat déle ekonomicky aktivní. Cílem práce je analyzovat vliv, zájmového vzdělávání na univerzitách třetího věku, na aktivní účasti seniorů na trhu práce. Posoudím vliv kurzů U3V na schopnost a motivaci seniorů na pracovním trhu v České Republice. Respondenti budou rozděleni na jednu skupinu z hlavního města Prahy a druhou z menšího města Uherského Hradiště. Předpokládaný počet respondentů bude 100. Na základě dotazníkového šetření zjistím, zda procento zaměstnaných studentů nebo absolventů U3V, je větší než průměr pracujících seniorů v ČR. Respondenti budou rozřazeni do pětiletých věkových skupin. Dále tuto skutečnost porovnám s pracovním nasazením důchodců v Německu. V teoretické části jsou vymezeny základní používané pojmy týkající se seniorské populace, U3V a trhu práce. Dále budou popisovány motivace ke studiu, vývoj univerzit a portfolio vzdělávacích kurzů. Praktická část obsahuje metodu dotazníkového šetření na základě kvantitativního výzkumu a SWOT analýzu univerzit. Závěrem páce bude potvrzení nebo vyvrácení hypotézy.
|
|
|
Specifika ve vzdělávání generace 50 + na Českobudějovicku
ŽIGOVÁ, Simona
Vzdělávání generace 50 plus je stále na začátku svého vývoje v naší společnosti. Význam a následná realizace nejvhodnějším forem a metod celoživotního vzdělávání jsou nejen pro generaci 50 plus velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím kvalitu života jedince. Celoživotní učení a vzdělávání dospělých patří dnes mezi aktuální priority Evropské unie, jež by měli pomoci vytvořit a zavést moderní systémy a koordinované přístupy ve sférách výchovy a vzdělávání dospělých i u nás. Možnosti učit se by měly být pro každého jednotlivce stejné bez ohledu na věk. Ve všech obdobích života člověka, by měl být kladen důraz na jeho seberealizaci a tak následný osobní rozvoj ve společnosti. Vzdělávání a výchova by se měly stát hlavními prostředky pro formování a budování osobního rozvoje jedince. K programům celoživotního vzdělávání bezpochyby patří i Univerzita třetího věku. Pro generaci 50 plus byla forma tohoto vzdělávání do České republiky zavedena již v roce 1986 a to na Univerzitě třetího věku při univerzitě Palackého v Olomouci. Následovalo mnoho dalších univerzit a také dnešní zájem ze strany veřejnosti o vzdělávání tohoto typu neustále roste. Na druhé straně patří dnešní generace 50 plus na trhu práce do skupin dlouhodobě nezaměstnaných. Patří sem především osoby s nízkou rekvalifikací, se zdravotním postižením, s osobními a sociálními handicapy atd. Většina těchto lidí měla za svůj život jen jedno zaměstnání, a tak neprožité zkušenosti s jiným druhem práce a s tím spojeným defenzivním chováním přisuzují hlavně společnosti nikoliv svým schopnostem. Učení je bráno u generace 50 plus jako něco navíc, co už oni nemají zapotřebí. Zaměstnavatelé požadují od svých zaměstnanců maximální výkon, což je u této generace s ohledem na pokles fyzických aktivit a s tím spojených zdravotních problémů nemožné. Zaměstnavatelé upřednostňují vlastní prestiž a dobré místo v očích společnosti, před životními zkušenostmi, věrností a důvěryhodností, kterou jim může generace 50 plus nabídnout. Jedním z cílů vlády je podpora zvyšování kvalifikace lidí ve vyšším věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které by se měly týkat nezaměstnaných nad 50 let věku. V České republice existuje řada společnosti, které se zabývají vzděláváním lidí a to nejen generace 50 plus.
|
|
|
Podpora počítačové výuky pro seniory
Janečková, Hana ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Seghmanová, Michaela (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření e-Learningové opory na téma MS Excel a objasnění postupu při její tvorbě. K dosažení cílů této práce bylo použito nejenom teoretických materiálů, ale i výsledků z dotazníků vyplněných účastníky kurzů Univerzity třetího věku. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejdříve zabývá problematikou samotného e-Learningu, definicí jeho pojmu, jeho charakteristikou a jeho výhodami i nevýhodami. Následně se věnuje otázce vzdělávání seniorů. Větší důraz je kladen na praktickou část, ve které byl zmapován vztah seniorů k programu MS Excel. Jejich potřeby byly poté zohledněny při tvorbě e-Learningové opory. Přínos této práce bylo samotné vypracování opory a možnost jejího využití při výuce.
|
|
|
Vzdělávání v pozdějším věku jako cesta ke zkvalitnění života a osobní spokojenosti
SUCHÁNKOVÁ, Ilona
V oblasti vzdělávání, resp. celoživotního učení plní Univerzity třetího věku (UTA) specifickou úlohu. Jsou spjaty s vysokými školami a otevřeny širší veřejnosti a jejím vzdělávacím potřebám. Lidem vyššího věku poskytují všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Historie vzniku vzdělávání seniorů v programech Univerzity třetího věku se v České republice začíná psát v 80. letech 20. století. První Univerzita třetího věku vznikla na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1987, další dvě na Karlově univerzitě v Praze a na Lékařské fakultě v Plzni. V roce 1992 vznikla U3V na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současné době Jihočeská univerzita nabízí 1125 seniorům 33 vzdělávacích programů, modulů a kurzů. Poskytuje jim příležitost k dalšímu vzdělávání, učení i uplatnění, dává šanci realizaci zájmů, otevírá možnosti nových kontaktů, včetně mezigeneračních. Bakalářská práce předkládá nástin historie Univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích v letech 1992-2010. V časových údobích realizace ucelených vzdělávacích programů specifikuje priority jejího vývoje, interpretuje výsledky hodnocení účastníků vybraných vzdělávacích programů realizovaných v akademickém roce 2009/2010. Vzdělávací nabídku programů, modulů a kurzů v akademickém roce 2009/2010 dokládá v přílohové části. Bakalářská práce a její výsledky jsou k dispozici studentům, badatelům v oblasti vzdělávání osob v pozdějším věku i odborné veřejnosti. Dílčí výsledky práce byly prezentovány autorkou na {\clqq}Studentské odborné konferenci Univerzity třetího věku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích`` dne 27.5. 2009, na konferenci {\clqq}Generace 50plus`` s mezinárodní účastí ve dnech 21.-22.4. 2009 a článek {\clqq}Nabídka vzdělávacích příležitostí pro aktivní seniory Univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích v akademickém roce 2008/2009`` publikován ve sborníku Problematika generace 50plus, 2009. Vzdělávání v pozdějším věku chápe jako cestu ke zkvalitnění života seniorů a jejich osobní spokojenosti.
|
|
|
Aktivizační a vzdělávací programy pro seniory v Karlovarském kraji
HANZELOVÁ, Jiřina
Diplomová práce se zabývá tématem Aktivizačních a edukačních programů pro seniory v Karlovarském kraji. Téma je v práci členěno do dvou částí. První, teoretická část, se zabývá stářím jako problematikou biopsychosociální, tj. hodnotí demografii stáří, koncepci zdravého stárnutí, zabývá se zdravotně sociální geriatrickou diagnostikou a hlavně jednotlivými aktivizačními programy, jejich vytvářením a zásadami, jejich významem a praktickou aplikací. Zvláště jsou zařazeny programy edukační, popsána jejich specifika a využití a jejich výuka na vysokých školách Karlovarského kraje. Druhá, výzkumná, část práce, se skládá ze stanovení hypotéz, cíle práce a metodiky výzkumu. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu, touto metodou byly zhodnoceny tři dotazníky: pro respondenty žijící v zařízeních pro seniory, pro respondenty žijící v domácím prostředí a pro profesionální pracovníky zařízení, kteří se zabývají aktivizačními a edukačními programy. Dále byla provedena komparativní analýza dotazníku pro respondenty žijící v zařízeních pro seniory a dotazníku pro respondenty žijící v domácím prostředí. Předmětem této analýzy jsou otázky stejného zaměření a jejich statistické zpracování. Veškerá data jsou zpracována za pomocí grafů, tabulek a statistického programu SPSS. Nejvýznamnější je testování hypotézy týkající se informovanosti respondentů o aktivizačních a edukačních programech a s ní související účast v těchto programech, a dále hypotézy, mají-li profesionální pracovníci (lektoři kurzů) dostatek informací o celém spektru těchto programů. Diskuze je zaměřena na zhodnocení cílů výzkumu, praktickou implementaci poznatků do praxe a zejména na další nové skutečnosti, k nimž jsem došla v souvislosti s realizací výzkumu a se statistickým zpracováním dat. Lze dodat, že respondenti musí mít informace o významu aktivizačních a edukačních programů, o jejich konání a podmínkách účasti. Stejně tak profesionální personál, který je pořádá, či sám lektoruje, by měl být v této oblasti odborně vzdělán či proškolen na kurzech. Pak tyto programy dosáhnou skutečné kvality a jejich význam bude pro společnost ještě mnohonásobně vyšší.
|
|
|
E-learningová podpora počítačové výuky seniorů na Univerzitě 3. věku
Kuchařová, Hana ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Seghmanová, Michaela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s pojmem e-Learning a také s jeho využitím při počítačové výuce na univerzitě třetího věku. Práce směřuje od ryze teoretických témat k více praktickým. V úvodu nastiňuji cíle své práce a důvody, proč jsem si dané téma vybrala. Pokračuji zmapováním e-Learningu, od historie, přes definici, účastníky tvorby i uživatele kurzů, výhod a nevýhod, standardů a systémů podpory. V další části se zabývám vzděláváním seniorů a jeho vládní podporou. Zaměřuji se také na praktickou tvorbu elektronického kurzu pro univerzitu třetího věku na Vysoké škole ekonomické v Praze. V závěru pak poukazuji na přínos mé práce a na možnosti, které tento obor nabízí.
|
|
|
Vzdělávání seniorů - financování U3V
Zerzaňová, Amálie ; Kapinusová, Jana (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zaměřuje na financování vzdělávání, snaží se najít různé pohledy, výhody a nevýhody při financování vzdělávání z veřejných či soukromých zdrojů. Snaží se vykreslit a prezentovat data, která představují možnosti finančních zdrojů jak ze strany poskytovatelů, tak ze strany účastníků kurzů univerzity třetího věku.
|
|
|
U3V VŠE a počítačová gramotnost v systému celoživotního vzdělávání
Hnilička, Jakub ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Vilím, Tomáš (oponent)
V poslední době se vedle klasické gramotnosti mluví o počítačové gramotnosti. Tato problematika zasahuje každého z nás, ale hlavně lidi v post-produktivním věku, kteří během svého života neměli příležitost se seznámit s informačními technologiemi. Národní program počítačové gramotnosti byl velkou příležitostí jak tuto negramotnost odbourat, ale bohužel zanikl i koncem působnosti Ministerstva informatiky ČR. Zarážející je postoj státu, který připravuje projekty v oblasti e-Governmentu , elektronického sčítání lidu a elektronických voleb bez jakékoliv koncepce na rozvoj uživatelů těchto ambiciózních projektů. Jednou možností jak se zdokonalovat i po ukončení kariéry je studium na Univerzitě třetího věku VŠE, kde se studenti seznamují s prací na počítači, ale i multimedii v Grafické a multimediální laboratoři. Bohužel tato univerzita není přístupná pro každého. Tato omezení spočívají především v podmínce ukončeného středoškolského vzdělání, ale i z kapacitních důvodů. Volbou skutečně pro všechny tedy zůstává komerční sektor, který nabízí širokou škálou kurzů. Tyto kurzy jsou buď z nabídky softwarových firem nebo z konceptu ECDL (Evropský řidičák na počítač).
|
host ::
RSS.