Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic ve vybraném stádě českého strakatého skotu
CIMBŮRKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce na téma ,,analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic ve vybraném stádě českého strakatého skotu" byla zpracována v podniku JASANKA s. r. o.. V literárním přehledu autorka popisuje nejprve význam skotu obecně, dále se zaměřuje na český strakatý skot. V další části, která je zaměřena na reprodukci skotu, přibližuje samičí pohlavní soustavu, reprodukční periodu od oplození až po porod, vybrané ukazatele plodnosti a také vlivy, které na ukazatele působí. V kapitolách vlastní práce pak analyzuje sledovaná data, která sbírala po dobu dvou let. Zaměřuje se na vliv užitkovosti na reprodukční ukazatele z dat od devadesáti náhodně vybraných dojnic. Dále na vliv otce na ukazatele plodnosti. Zde si vybrala tři prověřené býky, které podnik využívá a vyhodnotila data od dalších devadesáti dojnic. Jelikož se sledované dojnice v průběhu analýzy stěhovaly, zahrnula i vliv ustájení na plodnost.
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ). Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015. Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo. Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko, družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
Vliv vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic
Šťásková, Michaela ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic plemene montbeliard. Byla zvolena hypotéza, že vysoká produkce mléka, špatný zdravotní stav a vysoké teploty prostředí zhoršují ukazatele plodnosti krav. V literární rešerši byly shrnuty poznatky o faktorech, které ovlivňují plodnost v chovech, charakteristika jednotlivých reprodukčních ukazatelů a popis plemene. Pokus byl realizován na farmě Osičky společnosti Agrodružstvo Lhota pod Libčany. Pro posouzení vlivu mléčné užitkovosti a zdravotního stavu byly sledovány všechny normované laktace dojnic, ukončené v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Tím vznikl soubor 632 laktací. Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl soubor dat rozdělen podle pořadí laktace, čtvrtletí roku otelení a podle výše mléčné užitkovosti do tří skupin. Za onemocnění, u kterého byl předpokládán negativní vliv na plodnost, byly zvoleny mastitidy, respektive četnost jejich výskytu. Vedle teploty vzduchu byl sledován i vliv relativní vlhkosti. Hodnoceny byly ukazatele servis perioda, mezidobí a inseminační index. Pro účely zhodnocení vlivu klimatu na reprodukční ukazatele byla data rozdělena vedle čtvrtletí roku na 3 skupiny teplot vzduchu, podle kategorie plemenic a podle kalendářního roku. Posuzován byl inseminační index, březost po 1. inseminaci a březost po všech inseminacích, které bylo možné získat pouze za celé stádo krav a jalovic. Hodnoty jsou za jednotlivé měsíce roků 2014, 2015. Ke statistickému vyhodnocení bylo použito programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011). Dosahovaná průměrná hodnota délky servis periody byla 98,07 dní, mezidobí 380,62 dní, inseminačního indexu 1,94, zabřezávání po 1. inseminaci 54,28 % u jalovic a 48,43 % u krav, užitkovost za laktaci činila 8 407,98 kg mléka s tučností 3,65 % a obsahem bílkovin 3,53 %. Mastitidy se vyskytly pouze v 17,72 % případů. Průměrné měsíční hodnoty teploty vzduchu se během roku 2014 pohybovaly v intervalu od 1,3 °C do 21,2 °C, v roce 2015 to bylo 1,5 °C až 23,2 °C. Z výsledků regresní analýzy bylo zjištěno, že produkce mléka za laktaci měla statisticky prokazatelný vliv na délku servis periody (r = 0,214; P < 0,001), inseminační index (r = 0,296; P < 0,001) a mezidobí (r = 0,147; P < 0,01). Lze tedy hovořit o významném vlivu produkce mléka za laktaci, kdy s rostoucím množstvím nadojeného mléka v kg se prodlužovala servis perioda a mezidobí, rostl také inseminační index. Analýzou rozptylu byl potvrzen efekt výše mléčné užitkovosti za laktaci na mezidobí (P < 0,05), SP (P < 0,001) a inseminační index (P < 0,001). Kromě toho byl prokázán efekt čtvrtletí roku otelení na inseminační index a servis periodu (P < 0,05) a efekt kategorie plemenic na březost celkovou % (P < 0,01) a inseminační index (P < 0,05). Jalovice vykazovaly prokazatelně lepší hodnoty posuzovaných reprodukčních ukazatelů oproti kravám. Nebyl prokázán žádný vliv četnosti výskytu mastitid na ukazatele inseminační index, SP a mezidobí (P > 0,05). Vliv teploty vzduchu na ukazatele % zabřezávání a inseminační index rovněž nebyl statisticky prokázán (P > 0,05). Korelační analýzou byly dále prokázány četné vzájemné závislosti mezi různými parametry na hladinách významnosti (P < 0,001, P < 0,05). Hypotéza byla potvrzena pouze v případě negativního vlivu mléčné užitkovosti, avšak vliv špatného zdravotního stavu a vysoké teploty prostředí na reprodukci prokázán nebyl. Výsledky poukazují na zdravé stádo z hlediska mastitid, dobrý management chovu, kdy je minimalizován tepelný stres, a kde je i při poměrně vysoké užitkovosti a prokázaném negativním vlivu vysoké mléčné užitkovosti na reprodukci, dosahováno její dobré úrovně.
Vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka
Poláčková, Barbora ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování diplomové práce byly získány na farmě Hole Oldřicha Poláčka. Farma Oldřicha Poláčka se nachází ve Středočeském kraji, obhospodařuje celkem 380 ha orné půdy. Na farmě jsou chovány krávy holštýnského plemene, v současnosti v počtu 190 kusů. Ukazatele mléčné produkce a reprodukce byly sledovány v letech 2013 až 2015. Výsledky sledované farmy byly porovnány s výsledky užitkovosti svazu holštýnského plemene v ČR. Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí SAS 9.3 (SAS/STAT; 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE. Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných měsíčních sestav kontroly užitkovosti a počítačového systému Afifarm. K vyhodnocení byla použita data 104 dojnic, které měly poslední dvě uzavřené normované laktace od roku 2013 do roku 2015 a 121 prvotelek, které měly uzavřenou první laktaci v roce 2014 nebo 2015. U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje za laktaci (kg), denní nádoj (kg), tuku (%), bílkovin (%) mléka v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí, věk při 1. otelení) a pořadí laktace. Mléčná užitkovost v roce 2015 byla na farmě nad průměrem ČR. U dojnic na 1. laktaci dosahovala 8 536 kg za normovanou laktaci, u dojnic na 2. laktaci na farmě dosahovala 10 928 kg a u dojnic na 3 a další laktaci dosahovala 10 864 kg. Průměrný obsah tuku 3,71 % a bílkovin 3,28 %. Vliv pořadí laktace negativně ovlivnil % obsah bílkovin (r= -0,278). Průkaznost byla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší obsah bílkovin byl na první laktaci 3,40 % a nejnižší na páté laktaci 3,20 %. Statisticky se nepodařilo prokázat vliv pořadí laktace na nádoj za laktaci, denní nádoj a % obsah tuku. Pozitivní vliv byl prokázán mezi nádojem za laktaci v kg a denním nádoj v kg (r=1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší denní nádoj byl na první laktaci (30,24 kg) při produkci 9 223,06 kg mléka a nejvyšší na třetí laktaci (47,43 kg) při produkci 14 466,76 kg mléka. Zvyšování produkce mléka za laktaci mělo negativní vliv na % obsah tuku (r= -0,137) a na % obsahu bílkovin (r= -0,196). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). Se stoupající produkcí mléka klesal % obsah tuku i % obsah bílkovin. Statisticky nebyl prokázán vliv nádoje za laktaci na servis periodu a mezidobí. Vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v % (r= 0,501) na hladině významnosti (P < 0,001). Se zvyšujícím obsahem tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejnižší obsah bílkovin (3,20 %) byl zjištěn při obsahu tuku 3,66 %. Nejvyšší obsah bílkovin (3,40 %) byl nalezen při obsahu tuku 3,68 %. Věk při 1. otelení prvotelek se negativně projevil na % obsahu tuku mléce (r= -0,186). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S přibývajícím věkem při 1. otelení klesal % obsah tuku v mléce. Dále byl prokázán vztah mezi nádojem za laktaci a servis periodou (r= 0,227). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S prodloužením servis periody se zvyšoval nádoj za laktaci.
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
DRÁBKOVÁ, Nikola
Základem každého úspěšného chovu dojnic je prosperující reprodukce, ta patří k nejdůležitějším faktorům, které rozhodují o efektivnosti chovu skotu. V České republice dochází k trvalému zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů. Cílem této práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic, využívání metody OVSYNCH, ukazatelích a hlavních faktorech ovlivňujících reprodukci dojnic. U vybraného souboru dojnic sledovaného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané vlivy na sledované ukazatele plodnosti a statisticky je vyhodnotit. Ve zvoleném chovu byly vyhodnoceny tyto sledované ukazatele: délka servis periody, délka mezidobí, užitkovost za prvních 100 dní laktace, úroveň mléčné užitkovosti za celou laktaci, věk při 1. otelení, vliv PH pro plodnosti býka, pořadí laktace.
Vztah pohybové aktivity dojnic k reprodukčním, produkčním a zdravotním parametrům.
CEPÁKOVÁ, Karolína
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vztahu pohybové aktivity dojnic měřené přístroji aktivity metry k reprodukčním, produkčním a zdravotním parametrům. Po dobu jednoho roku byla sledována pohybová aktivita u 210 kusů dojnic. Z dosažených výsledků je patrno, že při nástupu říje dochází k znatelnému zvýšení pohybové aktivity (hlavně v nočních hodinách), určení přesného začátku říje a následná inseminace. Přesnou detekcí říje se zvyšuje procento zabřezávání dojnic. Použití aktivity metrů zlepšuje reprodukční ukazatele. Pohybová aktivita u nemocných dojnic se většinou snižuje a po upozornění je možné včasné ošetření. Vztah pohybové aktivity k produkčním parametrům je statisticky neprůkazný.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.