|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Radiační zátěž horníků při těžbě uhlí
BÁŇOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou radiačního zatížení horníků při těžbě uhlí. Jedná se o téma, o kterém se málo mluví, a samotní horníci o něm mnoho nevědí. Pro zpracování této práce byly stanoveny tyto cíle: Zmapovat radiační zatížení u horníků při těžbě uhlí a zmapovat jaké povědomí mají horníci o rizicích jejich práce. A tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dochází u horníků při těžbě uhlí k radiační expozici? Uvažuje se u horníků při těžbě uhlí o radiační ochraně? Jak horníci vnímají hrozby spojené s prací v uhelném dole? S jakými riziky se horníci při těžbě uhlí ve své praxi setkali? Jaké povědomí mají horníci při těžbě uhlí o radiačním zatížení? Teoretická část této bakalářské práce klasifikuje a udává základní vlastnosti uhlí a jeho nejvýznamnější ložiska na světě. Následně popisuje přírodní radionuklidy a jejich obsah v horninách, samotnou radiační zátěž horníků a jiná rizika spojená s hornictvím. Poslední úsek teoretické části popisuje radiační ochranu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Praktická část byla zpracována na základě studia literatury a kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s horníky, kteří dříve pracovali v uhelných dolech, a s horníky, kteří jsou stále aktivní. Dále byl proveden rozhovor s odborníkem, který se zabývá zdroji ionizujícího záření ve formě průmyslových aplikací. Po provedeném výzkumném šetření lze odpovědět na výzkumné otázky následovně. Ze studia literatury lze jasně prokázat, že radiační zatížení u horníků existuje. Z rozhovorů však jasně vyplynulo, že horníci o této problematice mnoho nevědí, a většina z nich si riziko radiačního zatížení neuvědomuje. Radiační ochrana v českých uhelných dolech je regulována legislativou. Musí docházet na základě platné legislativy k měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší u pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů. Horníci však uváděli, že se nesetkávali s tím, že by k měření radiace v uhelných dolech docházelo. Z toho tedy je možné vyvodit, že v dolech, ve kterých horníci pracovali, nedochází k překročení úrovní, které udává legislativa. Nebo se tímto nikdo nezabývá, což naznačuje i rozhovor s odborníkem pro radiační aplikace. Někteří horníci hrozby spojené se svojí prací vnímají a někteří už ne. Uváděli např. závaly, otřesy, přítomnost metanu a uhelného prachu, různé úrazy a další. Ti, co neuvedli konkrétní hrozby, odpovídali v tom smyslu, že už za roky svých praxí, hrozby jako takové nevnímají. Respondenti uváděli poměrně velké množství rizik, se kterými se při své práci setkávali. Jednalo se např. o závaly, úrazy, otřesy, pády kamenů, proměnlivé teploty, riziko vzniku nemocí z povolání, možnost výbuchu metanu, přítomnost hluku a vibrací při práci se stroji.
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Využití umělého spékaného kameniva vyráběného z pevných energetických odpadů do betonu
Batelka, Michal ; Stehlík, Michal (oponent) ; Kolář,, Karel (oponent) ; Cigánek,, Jindřich (oponent) ; Adámek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce řeší problematiku zaměřenou na možnost zpracování dosud nevyužívaného materiálu v podobě černouhelných hlušin. Práce zahrnuje mj. výrobu, její optimalizaci a využití nového druhu umělého kameniva při výrobě betonů. Možnost výroby umělého kameniva je řešena na principu samovýpalu surovinové vsázky na aglomeračním roštu. Optimalizace procesu výpalu byla provedena jak na homogenizované, tak vrstvené vsázce. Další část práce je zaměřena na výrobu betonů a stanovení jejich parametrů, tato etapa je významným způsobem rozšířena také o porovnání základních a specifických vlastností nového druhu betonu s betony běžně vyráběnými. V poslední části je řešena ekologicko-ekonomická situace této problematiky. Navržené řešení poukazuje na možnost využití černouhelných hlušin, které jsou ukládány na haldy. Podařilo se optimalizovat proces výpalu a najít nejvhodnější systém pro ukládání surovinové vsázky na aglomerační rošt. Dále bylo prokázáno, že z betonů při jejich výrobě bylo použito nového druhu kameniva je možné vyrábět i konstrukční betony s pevnostmi nad hranicí 50 MPa, které je možné uplatnit i v náročnějších prostředích. Tyto betony disponují také nižší objemovou hmotností a velmi dobrými ohybovými vlastnostmi. Hlavním zjištěním, ze kterého plynou i přínosy této práce je, že z dosud nevyužitelného materiálu je možné vyrobit poměrně kvalitní a tepelně stabilní kamenivo o pevnostech na hranici 5 MPa jehož uplatněním při výrobě betonů lze dosáhnout velmi dobrých výsledků i v této oblasti. Velkým přínosem může být také skutečnost, že předběžná ekonomická bilance výrobního procesu umožňuje poměrně rychlou návratnost vstupní investice.
|
|
| |
|
| |
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Modernizace spalovacích zařízení v elektrárně Poříčí
Huvar, Karel
Předmětem této práce je seznámení se s problematikou modernizace spalovacích zařízení v elektrárně Poříčí. V teoretické části je zpracován přehled a obsah platných legislativních předpisů v oblasti uhelných elektráren. Dále je popsána původní spalovací technologie granulačních kotlů před modernizací a současný stav technologie fluidního spalování po modernizaci. V praktické části jsou vysvětleny rozdíly a specifika uvedených technologií. Je provedena analýza dopadu modernizace dle environmentálních kritérií komparací produkce emisí znečišťujících látek při fluidním spalování uhlí a biomasy. Vyhodnocena ekonomická kritéria modernizace na základě výpočtů poplatků za emise při fluidním spalování uhlí a biomasy. Dále jsou vysvětleny hlavní rozdíly při spalování zmíněných paliv a diskutovány možnosti pro další směřování technologie spalování tuhých paliv na fluidním kotli v elektrárně Poříčí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.