Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Anglie v cestopisech Nikose Kazantzakise a Karla Čapka (Ταξιδεύοντας. Αγγλία & Anglické listy)
Stružková, Petra ; Šípová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vořechovská, Dita (oponent)
Kazantzakisův cestopis Ταξιδεύοντας. Αγγλία patří k nejvýznamnějším dílům tohoto žánru jak v Řecku, tak v zahraničí. V domácím prostředí se nabízí srovnání s obdobně významnými Anglickými listy Karla Čapka. Na jednotlivých tématech jsme se pokusili srovnat zejména způsob, jakým oba autoři, zároveň žurnalisté, navštívenou zemi vnímají a jak své dojmy zprostředkovávají, co mají společného a v čem se nejvíce liší. Pro oba cestopisy je charakteristické mísení žánrů. Čapkův je psán formou humorně laděného cestopisného fejetonu, Kazantzakisův cestopis je vážnou úvahou s prvky fikce. Kazantzakis se v něm zabývá historií národa a politikou, u Čapka tato témata zcela chybí.
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol.
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol. Abstrakt Cílem dizertační práce je analýza a interpretace textů raně-novověkých cestopisů vybraných anglických/britských autorů cestujících přes geografický prostor (středo)východní Evropy. Výsledkem je rekonstrukce mentálních map cestovatelů podle zvolené typologie (obchodníci, profesionálové, intelektuálové, duchovní a ženy) se zvláštním zřetelem k reprezentaci skutečností na okraji zájmu a pozornosti, k tzv. obrazům marginality (nepohodlí a nebezpečí, nevzdělanosti a zaostalosti, přehnanosti a pompéznosti, zašlé slávy a lamentace, zpustlosti a krásy). Základní prameny tvoří patnáct vybraných cestopisů, které jsou čteny a interpretovány diskurzivně, tedy je jim rozuměno v kontextu vývoje žánru a v širších kulturně historických souvislostech. Zastřešujícím konceptem celé práce je mentální mapa: imaginární reprezentace prostoru, nástroj kulturní orientace a sebeidentifikace. Rekonstrukce mentálních map se provádí pomocí: 1) definice subjektu, cestovatele a jeho představení v rámci typologických kategorií; 2) rekonstrukce orientačních bodů - center; 3) rekonstrukce obrazů marginality; 4) závěrečné syntézy. Pozornost je zaměřena na to, čemu bylo v textech věnováno nejvíce prostoru (orientační body), na způsob hodnocení a...
Anglie v cestopisech Nikose Kazantzakise a Karla Čapka (Ταξιδεύοντας. Αγγλία & Anglické listy)
Stružková, Petra ; Šípová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vořechovská, Dita (oponent)
Kazantzakisův cestopis Ταξιδεύοντας. Αγγλία patří k nejvýznamnějším dílům tohoto žánru jak v Řecku, tak v zahraničí. V domácím prostředí se nabízí srovnání s obdobně významnými Anglickými listy Karla Čapka. Na jednotlivých tématech jsme se pokusili srovnat zejména způsob, jakým oba autoři, zároveň žurnalisté, navštívenou zemi vnímají a jak své dojmy zprostředkovávají, co mají společného a v čem se nejvíce liší. Pro oba cestopisy je charakteristické mísení žánrů. Čapkův je psán formou humorně laděného cestopisného fejetonu, Kazantzakisův cestopis je vážnou úvahou s prvky fikce. Kazantzakis se v něm zabývá historií národa a politikou, u Čapka tato témata zcela chybí.
"Voyage d'Outremer" Bertrandona de la Broquière jako historický pramen
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Voyage dOutremer Bertrandona de la Broquire jako historický pramen" se zabývá cestopisnou relací burgundského diplomata a zvěda Bertrandona de la Broquire, zachycující jeho putování Svatou zemí, Sýrií a Osmanskou říší v letech 1432-1433. Na pozadí ideologického proudu pozdních kruciát a burgundského dvora, který byl jeho výrazným nositelem, zkoumá šíře a limity pozdněstředověké náboženské tolerance a kulturní otevřenosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.