|
|
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
|
|
|
Objektivizace jemné motoriky u pacientů po traumatickém poškození mozku pomocí testu Purdue Pegboard
Kaňková, Hana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Normy Purdue pegboard testu nejsou stanovené u žádné reprezentativní skupiny v České republice. Prvním cílem této práce je vytvoření základní normy pro Purdue pegboard test na nereprezentativním výběrovém vzorku u klinické populace. Normy jsou stanovené u osob s traumatickým poraněním mozku ve věku 22-40 let v chronickém stádiu poranění. Druhým cílem této práce je zhodnotit klinickou využitelnost testu Purdue pegboard testu u této cílové skupiny. K prvnímu cíli je využito Studentova t-testu a věrohodnostního poměru pro statistickou analýzu hypotéz. Pro grafické zpracování normy jsou zvoleny lineární rovnice s vyobrazením Gaussovy křivky. K splnění druhého cíle jsou analyzovány 3 případové studie osob po traumatickém poranění mozku. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl skóre Purdue pegboard u pracujících a nepracujících osob po traumatickém poranění mozku, stejně tak u žen a mužů. Bylo prokázáno, že věk ovlivňuje skóre Purdue pegboard testu u mužů po traumatickém poranění mozku, u žen tento výsledek nebyl prokázán. V této práci jsou prezentovány základní normy pro osoby po traumatickém poranění mozku v standartní a percentilové škále. Normativní data Purdue pegboard testu stanovené u této klinické populace usnadní práci ergoterapeutů, protože bude možné lépe identifikovat deficity...
|
|
|
Pozornost a její aspekty u osob po traumatickém poranění mozku
Kasalická, Michaela ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá teoretickými koncepty kognitivních funkcí a pozornosti. Další část pojednává o traumatických poraněních mozku, jejich dělení a hodnocení závažnosti. Následuje charakteristika deficitů různých aspektů pozornosti, které mohou nastat v důsledku traumatického poranění mozku, a problémů v běžném životě, které z nich mohou plynout. Hlavní část práce pojednává o neuropsychologickém vyšetření pozornosti a následné rehabilitaci, zejména o kognitivní rehabilitaci pozornosti a strategiích určených ke kompenzaci deficitů pozornosti. Praktická část spočívá v návrhu výzkumu účinnosti fyzické aktivity jako podpory kognitivní rehabilitace pozornosti prostřednictvím počítačového kognitivně-rehabilitačního programu Neurop-2. Je postavena na nedávných poznatcích o přítomnosti a charakteristikách neurogeneze u dospělých osob. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy pozornosti, neuropsychologické vyšetření pozornosti, kognitivní rehabilitace, fyzická aktivita
|
|
|
Objektivizace jemné motoriky u pacientů po traumatickém poškození mozku pomocí testu Purdue Pegboard
Kaňková, Hana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Normy Purdue pegboard testu nejsou stanovené u žádné reprezentativní skupiny v České republice. Prvním cílem této práce je vytvoření základní normy pro Purdue pegboard test na nereprezentativním výběrovém vzorku u klinické populace. Normy jsou stanovené u osob s traumatickým poraněním mozku ve věku 22-40 let v chronickém stádiu poranění. Druhým cílem této práce je zhodnotit klinickou využitelnost testu Purdue pegboard testu u této cílové skupiny. K prvnímu cíli je využito Studentova t-testu a věrohodnostního poměru pro statistickou analýzu hypotéz. Pro grafické zpracování normy jsou zvoleny lineární rovnice s vyobrazením Gaussovy křivky. K splnění druhého cíle jsou analyzovány 3 případové studie osob po traumatickém poranění mozku. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl skóre Purdue pegboard u pracujících a nepracujících osob po traumatickém poranění mozku, stejně tak u žen a mužů. Bylo prokázáno, že věk ovlivňuje skóre Purdue pegboard testu u mužů po traumatickém poranění mozku, u žen tento výsledek nebyl prokázán. V této práci jsou prezentovány základní normy pro osoby po traumatickém poranění mozku v standartní a percentilové škále. Normativní data Purdue pegboard testu stanovené u této klinické populace usnadní práci ergoterapeutů, protože bude možné lépe identifikovat deficity...
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
|
|
Biologické změny CNS po traumatech
Maulenová, Kristýna ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na traumatická poranění mozku a jejich negativní dopad na mozek jako celek i jednotlivé mozkové struktury. První dvě kapitoly teoretické části shrnují informace o anatomii a funkcích centrální nervové soustavy a nejčastější příčiny traumat a jejich charakteristiku. Stěžejní bod práce tvoří psychické následky traumat, jež jsou členěny dle mozkového laloku, který se hlavní měrou podílí na klinickém projevu poškozených funkcí. Práce dále shrnuje oblasti neurodiagnostiky a uvádí některé konkrétní metody využívané při práci s pacienty po traumatech. Poslední kapitola teoretické části se zabývá možnostmi a příklady neurorehabilitace i faktory, jež se podílí na prognóze posttraumatického stavu. Část této kapitoly se rovněž věnuje plasticitě mozku. Poslední dvě kapitoly odkazují na další doporučenou literaturu. Empirická část podává návrh výzkumu změn zapojených mozkových částí u pacientů po traumatických poraněních mozku při rozpoznávání emocí vyjádřených obličejem pomocí Ekmanova testu rozpoznání emocí a zobrazovací metodou SPECT. Klíčová slova: Centrální nervová soustava, mozkové laloky, neurodiagnostika, psychické následky, rozpoznání emocí, traumatické poranění mozku
|
|
|
Pozornost a její aspekty u osob po traumatickém poranění mozku
Kasalická, Michaela ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá teoretickými koncepty kognitivních funkcí a pozornosti. Další část pojednává o traumatických poraněních mozku, jejich dělení a hodnocení závažnosti. Následuje charakteristika deficitů různých aspektů pozornosti, které mohou nastat v důsledku traumatického poranění mozku, a problémů v běžném životě, které z nich mohou plynout. Hlavní část práce pojednává o neuropsychologickém vyšetření pozornosti a následné rehabilitaci, zejména o kognitivní rehabilitaci pozornosti a strategiích určených ke kompenzaci deficitů pozornosti. Praktická část spočívá v návrhu výzkumu účinnosti fyzické aktivity jako podpory kognitivní rehabilitace pozornosti prostřednictvím počítačového kognitivně-rehabilitačního programu Neurop-2. Je postavena na nedávných poznatcích o přítomnosti a charakteristikách neurogeneze u dospělých osob. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy pozornosti, neuropsychologické vyšetření pozornosti, kognitivní rehabilitace, fyzická aktivita
|
|
|
Efektivita kognitivního tréninku u osob po traumatickém poranění mozku nebo cévní mozkové příhodě
Kozáková, Eva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Téma kognitivního tréninku a jeho efektivity je v posledních letech živě diskutováno. Navzdory velkému množství literatury věnující se této oblasti výzkumu stále není zřejmé, jak široký je dosah kognitivního tréninku a jaké jsou možnosti uplatnění transferového efektu. Cílem této práce bylo ověřit efektivitu počítačového tréninku N-back (n=11) ve srovnání se skupinovým tréninkem v rehabilitačním zařízení (n=9) a aktivní kontrolní skupinou (n=5), která trénovala v jednoduché počítačové hře. Výzkumný design sestává z kombinace meziskupinového srovnání těchto tří intervencí a vnitroskupinového srovnání kontrolní skupiny, která později absolvovala také trénink N-back. Předpokládali jsme, že se po třítýdenním tréninkovém plánu projeví signifikantně větší zlepšení u kognitivního tréninku oproti kontrolní intervenci. Dále jsme očekávali výraznější zlepšení výkonu v úlohách vyžadujících exekutivní kontrolu u N-back tréninku oproti obecněji zaměřenému skupinovému tréninku. Z kognitivních funkcí byly výkonovými testy zkoumány pozornost, exekutivní kontrola, fluidní inteligence, krátkodobá a pracovní paměť. Sledovali jsme také psychické rozpoložení pomocí sebeposuzovacího dotazníku. Nenašli jsme statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti N-back a skupinové terapie. N-back se ve srovnání s kontrolním...
|
|
|
Poruchy paměťových funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Zajícová, Markéta ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá rozdělením paměti dle časového hlediska, dle typu informací, které jsou ukládány, a také z pohledu procesů. Další kapitolu tvoří poruchy paměti, amnézie anterográdní a retrográdní. Následující část zahrnuje traumatická poranění mozku, jejich dělení, mechanismus vzniku a měření komatózních stavů, ze kterého vyplývá primární dělení poranění mozku - na lehké, střední a těžké. Stěžejním bodem práce je kognitivní rehabilitace, které by mělo předcházet neuropsychologické vyšetření, v případě paměti se jedná o specifické testy (AVLT, ROCFT, BVMT-R). Prezentovány jsou výzkumy týkající se kognitivní rehabilitace, poté jsou zařazeny informace o počítačově asistované rehabilitaci a knižních publikacích, které se zabývají daným tématem. Práce stručně informuje o možnostech farmakoterapie, v podobě kognitiv, psychostimulancií a nootropik. V závěru jsou shrnuty psychologické dopady na rodinu a postiženého. Praktická část je postavena na návrhu výzkumu kognitivní rehabilitace paměti, opírá se o novější poznatky publikované v impaktovaných časopisech a zastřešuje několik přístupů, které jsou propojeny s neuroplasticitou popř. s kognitivním tréninkem. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy paměťových funkcí, neuropsychologické testy paměti, kognitivní rehabilitace
|
|
|
Psychosociální následky traumatického poranění mozku. Jejich dopad na rodinu pacienta.
Jira, František ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Název práce: Psychosociální následky traumatického poranění mozku. Jejich dopad na rodinu pacienta. Autor: František Jira Katedra (ústav): Katedra psychologie FF UK v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. Počet stran: 116 Klíčová slova: traumatické poranění mozku psychosociální následky rodina ohnisková skupina zakotvená teorie Předkládaná diplomová práce se věnuje psychosociálním následkům (souvisejícím se životem mezi lidmi) traumatického poranění mozku. Ústředním tématem diplomové práce je dopad těchto následků na rodinu pacienta. Práce sestává z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena na čtyři okruhy - neuroanatomii a patologii, poranění mozku, psychosociální následky a rehabilitaci. V empirické části je zpracována problematika dopadu psychosociálních následků po traumatickém poranění mozku na rodinu pacienta pomocí kvalitativního výzkumného přístupu. Výzkum probíhal v občanském sdružení Cerebrum a Ústřední vojenské nemocnici Praha metodou ohniskových skupin. Pro následnou analýzu byla použita metoda zakotvené teorie. Výsledkem práce je srozumitelné zpracování obsáhlého tématu psychosociálních následků u osob po poranění mozku. Práce poskytuje podrobný náhled typických somatických, kognitivních, psychických, sociálních a emocionálních projevů, které se objevují...
|
host ::
RSS.