|
|
Posttraumatický rozvoj u profesionálních hasičů
Ďurčeková, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá posttraumatickým rozvojem u skupiny profesionálních hasičů. Teoretická část práce pojednává o modelech posttraumatického rozvoje a o faktorech, které proces posttraumatického rozvoje ovlivňují. Součástí diplomové práce je také pojednání o psychologických aspektech výkonu profese hasiče. Empirická část práce vychází z použití české verze dotazníkové metody "Posttraumatic Growth Inventory". Jedná se o dotazník, který zjišťuje úroveň dosaženého posttraumatického rozvoje v pěti oblastech, kterými jsou silné stránky jedince, nové možnosti, vztahy s druhými, porozumění životu a změna v duchovní oblasti. Na výzkumném vzorku sestávajícím ze 100 profesionálních hasičů byl ověřován vztah mezi posttraumatickým rozvojem a dalšími aspekty života respondentů. Výzkum přinesl následující zjištění. Rodinný stav, skutečnost, zda respondent má děti či ne, délka doby, která uplynula od prožití náročné události, subjektivně vnímaná náročnost události, úroveň zažívaného distresu, psychické pohody, chování typu A, kognitivní nezdolnost jedince, strategie zvládání zátěže "negativní pohled", "zaměřenost na problém" a "minimalizace hrozeb" nesouvisí s úrovní dosaženého posttraumatického rozvoje. Věk respondenta, velikost pracovního kolektivu, počet odsloužených let u HZS ČR, typ prožité události,...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj člověka
Špeldová, Patricie ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Patricie Špeldová Instituce: Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Posttraumatický rozvoj člověka Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 60 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2021 Klíčová slova: Posttraumatický rozvoj člověka, posttraumatická stresová porucha, traumatická událost, trauma, dopravní nehoda Bakalářská práce pojednává o posttraumatickém rozvoji u osob, které prodělaly vážnou dopravní nehodu. Práce se skládá ze dvou částí. Teoreticko-přehledová část se postupně věnuje těmto tématům: traumatická událost, posttraumatická stresová porucha a posttraumatický rozvoj člověka. Všímá si především dělení traumatu, jeho vzniku a jeho vlivu na osobnost člověka, příznaků, průběhu a léčby posttraumatické stresové poruchy. Dále se zaměřuje na principy a průběh posttraumatického rozvoje a na faktory, které ho mohou ovlivnit. Empirická část je koncipována jako kvalitativní sonda u 4 osob, které zažily dopravní úraz. Jednalo se o 3 muže a 1 ženu. Základní použitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza výpovědí klientů. Výsledky ukázaly, že pouze u dvou klientů lze mluvit o skutečném posttraumatickém rozvoji. Projevil se v oblasti osobní síly, nových možností a ve změně mezilidských vztahů. U zbývajících klientů...
|
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se s traumatickou amputací
REJŠKOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vyrovnávání se s traumatickou událostí, a to u osob po amputaci dolní končetiny. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část přibližuje definici amputace a její dopady na život jedince. Dále zahrnuje pojem trauma, fáze vyrovnávání se s traumatem a druhy posttraumatických poruch. V neposlední řadě představuje aspekty, které se objevují v procesu vyrovnávání se se závažnou životní změnou, a to sociální opora, zpracování události, body image a existenční strachy. Empirická část představuje metodologii výzkumu a dále uvádí výsledky kvalitativního přístupu, ve kterém byl zvolen polostrukturovaný rozhovor jako hlavní metoda sběru dat. Výzkumný soubor byl tvořen čtyřmi respondenty po traumatické události, při které přišli o dolní končetinu. Hlavním cílem bylo prozkoumat, jaké aspekty jsou pro jedince po traumatické amputaci nejdůležitější k návratu do běžného života a přijetí vlastního postižení. Získaná data byla analyzována pomocí otevřeného kódování a následně interpretována. Výsledky poukázaly na mnoho aspektů, které traumatizovaným jedincům napomáhají či naopak situaci ztěžují.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj u profesionálních hasičů
Ďurčeková, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá posttraumatickým rozvojem u skupiny profesionálních hasičů. Teoretická část práce pojednává o modelech posttraumatického rozvoje a o faktorech, které proces posttraumatického rozvoje ovlivňují. Součástí diplomové práce je také pojednání o psychologických aspektech výkonu profese hasiče. Empirická část práce vychází z použití české verze dotazníkové metody "Posttraumatic Growth Inventory". Jedná se o dotazník, který zjišťuje úroveň dosaženého posttraumatického rozvoje v pěti oblastech, kterými jsou silné stránky jedince, nové možnosti, vztahy s druhými, porozumění životu a změna v duchovní oblasti. Na výzkumném vzorku sestávajícím ze 100 profesionálních hasičů byl ověřován vztah mezi posttraumatickým rozvojem a dalšími aspekty života respondentů. Výzkum přinesl následující zjištění. Rodinný stav, skutečnost, zda respondent má děti či ne, délka doby, která uplynula od prožití náročné události, subjektivně vnímaná náročnost události, úroveň zažívaného distresu, psychické pohody, chování typu A, kognitivní nezdolnost jedince, strategie zvládání zátěže "negativní pohled", "zaměřenost na problém" a "minimalizace hrozeb" nesouvisí s úrovní dosaženého posttraumatického rozvoje. Věk respondenta, velikost pracovního kolektivu, počet odsloužených let u HZS ČR, typ prožité události,...
|
|
|
První psychická pomoc v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře
POJETA, Antonín
Bakalářská práce se zabývá poskytováním první psychické pomoci na výjezdech zdravotnické záchranné služby zdravotnickým záchranářem nebo kterýmkoliv členem výjezdové posádky osobě zasažené neprahovou stresovou zátěží. Poukazuje na každodenní potřebu užití intervenčních technik pro zdravotnické záchranáře v dennodenní praxi. Výzkumná část je zaměřena na popis situací formou kazuistik z výjezdů zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje, na kterých byla nutnost užití technik první psychické pomoci. Kazuistiky jsou obohaceny o rozhovory se záchranáři?interventy.
|
host ::
RSS.