|
|
Analýza vybraných zdravotnických rizik obyvatelstva při vzniku definované mimořádné události na daném ORP a analýza připravenosti základních složek IZS včetně nemocničního sektoru v plošném pokrytí pro snížení následků.
POJETA, Antonín
Analýza rizik je velice důležitým podkladem pro přípravu systému na mimořádné události. Dodává podklady a definuje, na jaká rizika se systém má připravit v období, na které je analýza rizik zpracována. Dává základní data o nutné připravenosti sil a prostředků na analyzovaném území. Samozřejmě není dokonalým nástrojem krizové připravenosti, protože při fenoménech, jako je terorismus a jiné, nemůže rozsahově vyjádřit rizika a hrozby. V těchto případech analýza rizik může pouze simulovat scénáře a vycházet z geopolitické situace, či ze zkušeností a událostí, které již lidstvo postihlo. Analýza rizik nám odpovídá na otázky typu, co se může udát, jak se to stane, kde by se to mohlo stát a kolik osob může být teoreticky ohroženo nebo zasaženo. Výsledkem je modelace fungování systému během této nestandardní, nadlimitní situaci pro celý systém připravený na pomoc zasaženým osobám. V teoretické části práce je popsána charakteristika území, na které byla analýza připravenosti integrovaného záchranného systému vypracována, její specifika, rizika ve vztahu k průmyslové činnosti a rizikům vztahujícím se na hromadné postižení zdraví. Navazující kapitoly jsou věnované jednotlivým základním a ostatním složkám integrovaného záchranného systému. Základní složky jsou podrobně rozpracovány. Nejpodrobněji je rozebraná zdravotnická záchranná služba, jelikož je analýza rizik primárně zaměřená na její činnost v rámci mimořádných událostí s charakterem hromadného postižení zdraví. V souvislosti s touto problematikou je podrobně rozpracován legislativní podklad ve smyslu typových činností, stupňů poplachů, traumatologického plánu, aktivace sil a prostředků integrovaného záchranného systému při nahlášení hromadného postižení zdraví a ostatní legislativní podklady pro fungování celé základní složky, zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, prováděcích vyhlášek a dalších podkladů doplněných o problematiku krizového řízení. Stejně tak je v menší míře rozebrán systém fungování Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a ostatních složek integrovaného záchranného systému v rámci celkového zaměření diplomové práce včetně kapitoly o součinnosti všech zmíněných složek na místě hromadného postižení osob. Celou teoretickou část diplomové práce uzavírá kapitola krizového řízení ve zdravotnictví, které je nedílnou součástí zvládnutí mimořádných událostí v rámci zachování daného standardu poskytování zdravotní péče i mimo místo mimořádné události. Právě v této kapitole je detailněji prostudovaný traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů lůžkové a jednodenní péče. V praktické části diplomové práce nalezneme souhrn dat týkající se problematiky zajištění zdravotní péče v obci s rozšířenou působností včetně přilehlých a spádových zdravotnických zařízení. V rámci sběru dat byla vypracována rešerše nejzásadnějších událostí, které musela zdravotnická záchranná služby v definované obci s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou řešit se zaměřením na hromadné postižení osob za posledních patnáct let. Před deseti lety došlo v Kralupech nad Vltavou k metodickému cvičení integrovaného záchranného systému se zaměřením na operačně-součinnostní cvičení při fiktivním teroristickém útoku. Výsledky tohoto cvičení jsou komentovány s aktuálními riziky a hrozbami v kapitole Výsledky. Jádrem celé praktické části je analýza aktuálních zdravotnických rizik podle metody FMEA porovnaná s analýzou rizik vybrané obce s rozšířenou působností uvedenou v Havarijním plánu Středočeského kraje. Na základě šetření jsou dále uvedeny síly a prostředky základních složek integrovaného záchranného systému, které by byly prvoplánově vyslány k řešení mimořádné události včetně zdravotnických zařízení. Závěrem praktické části je vytvořena modelace rizik s náhledem řešení. Jedná se o simulaci dopravní nehody s hromadným postižením osob.
|
|
|
Technické vybavení jednotek požární ochrany pro provádění dekontaminace osob a techniky.
POJETA, Antonín
Bakalářská práce se zabývá problematikou technického vybavení jednotek požární ochrany k provádění dekontaminace osob a techniky na území České republiky mimo válečný stav. Práce je zaměřena na civilní sektor v národních podmínkách. Poukazuje na nutnost připravenosti jednotek HZS ČR z důvodů možného zasažení osob nebezpečnými látkami v rámci nehod, havárií, ale také v rámci teroristických akcí. Bakalářská práce zohledňuje také možné nasazení speciálních jednotek Armády České republiky. Teoretická část bakalářské práce se zabývá úvodem do problematiky, definuje historické události spojené s nutností dekontaminace a celkově se zaměřuje na nutnost pochopení lidí o dekontaminaci nejen své osoby, ale také na vše kontaminované, co se v okolí nachází. Na toto téma volně navazuje otázka kontaminace, bez které by k samotné dekontaminaci nemohlo dojít. Kapitola o dekontaminaci obsahuje základní pojmy, definování základních postupů včetně užívaných chemických látek pro odstranění kontaminantů, včetně detekce a identifikace látek, určení zón zásahu a ochrany. Teoretickou část uzavírá kapitola věnovaná silám a prostředkům provádějící dekontaminaci. Jedná se o nutný legislativní podklad celé činnosti HZS ČR a AČR, jsou uvedeny vyčleněné síly a prostředky v ČR pro danou činnost včetně dislokací. Ve druhé, praktické části, jsme definovali výzkumnou otázku a stanovili metodiku práce. Cílem bylo vypracovat srovnání dvou rozdílných technologií dekontaminace osob a techniky, které jsou ve vybavení záchranných složek na území České republiky. Není tudíž vyloučeno, že by se obě technologie podílely na likvidaci jedné rozsáhlé mimořádné události a vzhledem k faktu, že je mezi oběma technologiemi minimálně generační rozestup, výzkumná otázka zněla jasně. Je nová technologie užívaná HZS ČR jako prvořešitelem mimořádné události ve všech sledovaných a předem definovaných bodech lepší než stará, případně modernizovaná technika AČR? Výsledek práce nelze jednoznačně interpretovat, jelikož ze studie musely být některé typy dekontaminačních linek vyřazeny, jde o typy SDO-A, SDO-1A a SDO-Z a to převážně z důvodů minimálních počtů, které může HZS ČR využít, nebo z důvodů prakticky neexistujících technických údajů. U AČR byla porovnávána a ve výzkumné části je prezentován jeden typ dekontaminace osob. V rámci porovnávací studie dekontaminace techniky byly porovnávány dvě dekontaminační linky aktuálně ve vybavení záchranných týmů. Na základě zjištěných technických údajů a uskutečněných rozhovorů ve výzkumné části práce můžeme konstatovat, že IZS v České republice je materiálně i edukačně připraveno na hromadnou dekontaminaci osob a techniky. Dle rozhovorů s dotyčnými pracovníky vyplynula absence specifických cvičení, která by prověřila celou technologii v extrémních podmínkách. Během rozhovorů nám bylo objasněno plno problematických částí a nedopracovanosti systému přímo od terénních pracovníků. Závěrem celé bakalářské práce byla definovaná doporučení pro praxi, která byla zjištěna během výzkumného šetření a která by mohla přispět ke zlepšení současného stavu hromadné dekontaminace v České republice.
|
|
|
První psychická pomoc v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře
POJETA, Antonín
Bakalářská práce se zabývá poskytováním první psychické pomoci na výjezdech zdravotnické záchranné služby zdravotnickým záchranářem nebo kterýmkoliv členem výjezdové posádky osobě zasažené neprahovou stresovou zátěží. Poukazuje na každodenní potřebu užití intervenčních technik pro zdravotnické záchranáře v dennodenní praxi. Výzkumná část je zaměřena na popis situací formou kazuistik z výjezdů zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje, na kterých byla nutnost užití technik první psychické pomoci. Kazuistiky jsou obohaceny o rozhovory se záchranáři?interventy.
|
host ::
RSS.