|
|
Posttraumatický rozvoj u profesionálních hasičů
Ďurčeková, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá posttraumatickým rozvojem u skupiny profesionálních hasičů. Teoretická část práce pojednává o modelech posttraumatického rozvoje a o faktorech, které proces posttraumatického rozvoje ovlivňují. Součástí diplomové práce je také pojednání o psychologických aspektech výkonu profese hasiče. Empirická část práce vychází z použití české verze dotazníkové metody "Posttraumatic Growth Inventory". Jedná se o dotazník, který zjišťuje úroveň dosaženého posttraumatického rozvoje v pěti oblastech, kterými jsou silné stránky jedince, nové možnosti, vztahy s druhými, porozumění životu a změna v duchovní oblasti. Na výzkumném vzorku sestávajícím ze 100 profesionálních hasičů byl ověřován vztah mezi posttraumatickým rozvojem a dalšími aspekty života respondentů. Výzkum přinesl následující zjištění. Rodinný stav, skutečnost, zda respondent má děti či ne, délka doby, která uplynula od prožití náročné události, subjektivně vnímaná náročnost události, úroveň zažívaného distresu, psychické pohody, chování typu A, kognitivní nezdolnost jedince, strategie zvládání zátěže "negativní pohled", "zaměřenost na problém" a "minimalizace hrozeb" nesouvisí s úrovní dosaženého posttraumatického rozvoje. Věk respondenta, velikost pracovního kolektivu, počet odsloužených let u HZS ČR, typ prožité události,...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj člověka
Špeldová, Patricie ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Patricie Špeldová Instituce: Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Posttraumatický rozvoj člověka Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 60 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2021 Klíčová slova: Posttraumatický rozvoj člověka, posttraumatická stresová porucha, traumatická událost, trauma, dopravní nehoda Bakalářská práce pojednává o posttraumatickém rozvoji u osob, které prodělaly vážnou dopravní nehodu. Práce se skládá ze dvou částí. Teoreticko-přehledová část se postupně věnuje těmto tématům: traumatická událost, posttraumatická stresová porucha a posttraumatický rozvoj člověka. Všímá si především dělení traumatu, jeho vzniku a jeho vlivu na osobnost člověka, příznaků, průběhu a léčby posttraumatické stresové poruchy. Dále se zaměřuje na principy a průběh posttraumatického rozvoje a na faktory, které ho mohou ovlivnit. Empirická část je koncipována jako kvalitativní sonda u 4 osob, které zažily dopravní úraz. Jednalo se o 3 muže a 1 ženu. Základní použitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza výpovědí klientů. Výsledky ukázaly, že pouze u dvou klientů lze mluvit o skutečném posttraumatickém rozvoji. Projevil se v oblasti osobní síly, nových možností a ve změně mezilidských vztahů. U zbývajících klientů...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj u profesionálních hasičů
Ďurčeková, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá posttraumatickým rozvojem u skupiny profesionálních hasičů. Teoretická část práce pojednává o modelech posttraumatického rozvoje a o faktorech, které proces posttraumatického rozvoje ovlivňují. Součástí diplomové práce je také pojednání o psychologických aspektech výkonu profese hasiče. Empirická část práce vychází z použití české verze dotazníkové metody "Posttraumatic Growth Inventory". Jedná se o dotazník, který zjišťuje úroveň dosaženého posttraumatického rozvoje v pěti oblastech, kterými jsou silné stránky jedince, nové možnosti, vztahy s druhými, porozumění životu a změna v duchovní oblasti. Na výzkumném vzorku sestávajícím ze 100 profesionálních hasičů byl ověřován vztah mezi posttraumatickým rozvojem a dalšími aspekty života respondentů. Výzkum přinesl následující zjištění. Rodinný stav, skutečnost, zda respondent má děti či ne, délka doby, která uplynula od prožití náročné události, subjektivně vnímaná náročnost události, úroveň zažívaného distresu, psychické pohody, chování typu A, kognitivní nezdolnost jedince, strategie zvládání zátěže "negativní pohled", "zaměřenost na problém" a "minimalizace hrozeb" nesouvisí s úrovní dosaženého posttraumatického rozvoje. Věk respondenta, velikost pracovního kolektivu, počet odsloužených let u HZS ČR, typ prožité události,...
|
|
|
Činnost týmu posttraumatické péče v systému psychologické služby Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
ZÍKA, Václav
Bakalářská práce na téma Činnost týmu posttraumatické péče v systému psychologické služby Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje pojednává o práci skupiny odborně připravených příslušníků, členů týmu. Týmu, který dnes tvoří 12 hasičů (2 ženy a 10 mužů) a polovina z nich zde pracuje od roku 2005, kdy byl tým ustanoven. Tito hasiči se členy týmu stali na základě vlastního rozhodnutí. Téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že je dnes velmi aktuální. Psychologická služba a potažmo tým posttraumatické péče nezastupitelným způsobem pomáhají naplňovat základní poslání Hasičského záchranného sboru České republiky. Zkvalitňují hasičům každodenní službu a přinášejí novou kvalitu občanům ve smyslu komplexnější pomoci při mimořádných událostech. Toto tvrzení mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti, jelikož již 19 let sloužím jako profesionální hasič (15 let jako velitel družstva) a 3 roky jsem členem zmiňovaného týmu. Cílem mé práce bylo shrnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti s poskytováním posttraumatické péče oběma cílovým skupinám, které tým získal za dobu své existence. Dále se znalostí daných teoretických východisek a zejména po vyhodnocení následného kvalitativního výzkumu navrhnout další možnosti vývoje, především ve stěžejních činnostech týmu. Standardní kapitolou práce jsou teoretická východiska, která jsem naplnil studiem a analýzou odborné literatury, zabývající se úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho psychologické služby, posttraumatické péče a studiem souvisejících právních norem a interních nařízení. V souladu s výše uvedenými cíli jsem formuloval dvě výzkumné otázky, pro již zmíněný kvalitativní výzkum, který je základem praktické části mé bakalářské práce. Kvalitativní výzkum jsem později vyhodnotil s užitím obsahové analýzy dat a po následné komparaci jsem vytvořil souhrny těchto dat. Pro jejich zjišťování jsem použil polostrukturované individuální rozhovory, zaměřené na zkušenosti a postoje členů Týmu posttraumatické péče Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jako výzkumného souboru. Výsledky mé práce jsem podrobně popsal a diskutoval. Popisuji je ve třech stěžejních kapitolách. Ve dvou se věnuji základním činnostem našeho týmu, kterými jsou: kolegiální psychická pomoc v rámci svých jednotek a posttraumatická péče osobám zasaženým mimořádnými událostmi. Přináším zde aktuální a vypovídající odpovědi na formulované výzkumné otázky. Třetí kapitola je v duchu stanovených cílů zaměřena na návrhy změn a možnosti vývoje týmu. Výslednou a ucelenou formu těchto návrhů předkládám v kapitole Diskuze. Z těchto návrhů vyplývá a je v souladu s mým přesvědčením, že potenciál našeho týmu ještě není zcela využit. Především zde vidím nezbytný kvalitativní přínos mé práce. Myšlenkový přínos, který odhaluje nové skutečnosti a pohledy.
|
|
|
První psychická pomoc v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře
POJETA, Antonín
Bakalářská práce se zabývá poskytováním první psychické pomoci na výjezdech zdravotnické záchranné služby zdravotnickým záchranářem nebo kterýmkoliv členem výjezdové posádky osobě zasažené neprahovou stresovou zátěží. Poukazuje na každodenní potřebu užití intervenčních technik pro zdravotnické záchranáře v dennodenní praxi. Výzkumná část je zaměřena na popis situací formou kazuistik z výjezdů zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje, na kterých byla nutnost užití technik první psychické pomoci. Kazuistiky jsou obohaceny o rozhovory se záchranáři?interventy.
|
|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
host ::
RSS.