|
|
Arteterapeutická práce v náročných životních situacích
VÍCHOVÁ, Magdaléna
Práce se zabývá tématem dětí prožívající zátěžové rodinné situace. Jsou zde pojmenovány nejčastější problematické události, jako je rozvod, zanedbávání, psychické a fyzické týrání, které mohou zapříčinit traumatizující zážitky dítěte. Trauma je popsáno jako častý důsledek zátěžových situací. Je zde zmíněn jeho vznik, znaky, symptomy a posttraumatická stresová porucha. Obsahem jsou možnosti arteterapeutické práce s dětmi postiženými syndromem CAN a popis jejich projevů ve výtvarné tvorbě. Součástí jsou zkušenosti z praxe v krizovém centru, kde probíhala arteterapeutická práce s dětmi. Cíl práce se zaměřuje na možné projevy traumatických událostí ve výtvarném vyjádření dětí. V souvislosti se sledováním tohoto cíle jsou uvedeny dvě případové studie, popis tvorby a úvahy nad ní. V závěrečné kapitole je věnována pozornost interpretaci různých obrázků dětí z centra s cílem hledání projevů zátěžových situací v jejich tvorbě. Tyto projevy jsou pak blíže specifikovány v kontextu úvah nad dítětem.
|
|
|
Hodnotící škály jako součást moderní ošetřovatelské péče u pacienta s poraněním mozku.
MAROVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou součástí moderní ošetřovatelské péče u pacienta s poraněním mozku. Cílem naší práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracují s hodnotícími škálami. Analyzovat pomocí hodnotících škál problematické oblasti pacienta v průběhu onemocnění. Zjistit, jakým způsobem pomáhají hodnotící škály pacientům a zjistit, jakým způsobem pomáhají hodnotící škály sestrám. Abychom tyto cíle naplnili, zvolili jsme následující 4 výzkumné otázky. Jakým způsobem sestry pracují s hodnotícími škálami? Jaké jsou problematické oblasti pacienta s poraněním mozku v průběhu onemocnění? Jakým způsobem pomáhají hodnotící škály pacientům? Jakým způsobem pomáhají hodnotící škály sestrám? Výzkumná část byla realizovaná formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Výzkumný vzorek tvoří 20 probandů. Z toho 15 sester, které se při výkonu své profese setkávají s pacienty s poraněním mozku. Dále 5 pacientů s poraněním mozku. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry při výkonu své profese využívají hodnotící škály, a to většinou po celou dobu hospitalizace pacienta. Většina se s nimi seznámí, alespoň teoreticky, již v průběhu studia. Tyto sestry by ocenily, kdyby se v průběhu studia naučily s hodnotícími škálami pracovat více prakticky. Po všech sestrách jejich nadřízení vyžadují používání hodnotících škál. Výzkumným šetřením bylo dále dokázáno, že sestry používají na svých odděleních velmi podobné spektrum hodnotících škál, až na malé výjimky. Námi oslovené sestry ve většině nepoužívají škály, které jsou určené speciálně pro pacienty s poraněním mozku a jejich povědomí o takových škálách je minimální. Shodují se však, že nejdůležitější škálou pro tyto pacienty je Glasgow Coma Scale. Toto výzkumné šetření odhalilo drobné nedostatky při práci s hodnotícími škálami. Výzkumné šetření poukázalo na mnohé problémy, se kterými se musí potýkat pacienti po poranění mozku. Výsledky dále ukázaly, že hodnotící škály mohou různými způsoby pomoci sestrám i pacientům.
|
|
|
Traumatic Events: A Linguistic Perspective
KREJČOVÁ, Eliška
Cílem práce je podrobné prozkoumání traumatických zážitků z lingvistického hlediska. Lidé, kteří hovoří o svých traumatických zkušenostech, užívají jazyk specifickým způsobem a ostatní, kteří se této konverzace účastní, by tomuto měli uzpůsobit svá očekávání. Práce se tedy zejména zaměří na to, jak vypadá diskurz traumatických zážitků a jak je v jeho rámci pracováno s narativem a s dalšími lingvistickými jevy. Tyto informace pomohou popsat, jak by se mělo k jedincům s traumatickými zážitky přistupovat a jak jejich výpovědi interpretovat. Pro dosažení tohoto cíle budou použity poznatky jak z teoretické a aplikované lingvistiky, tak i z interdisciplinárních oborů jako je psycholingvistika. Konkrétně pak bude tato práce čerpat z právních a psychologických zdrojů. Budou zkoumány soudní případy související s výpověďmi obětí traumatických zážitků a zároveň také psychologické příručky, které se danou problematikou zabývají.
|
|
|
The Strange Case of Don DeLillo, the Postmodernist Modernist
JOZOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na čtyři romány amerického spisovatele Dona DeLilla: Bílý šum, Podsvětí, Libra a Padající muž, a jejich ne/zařaditelnost do dvou z hlavních literárních směrů 20. století: modernismu a postmodernismu. Analýze předchází teoretický úvod, který se věnuje uchopení autorovy tvorby a její pozice na rozhraní modernistické a postmoderní poetiky. Dále jsou zde definovány základní koncepty modernismu a postmodernismu, s přihlédnutím zejména k teoriím Briana McHalea, Lindy Hutcheon, Jean-François Lyotarda, Waltera Benjamina a Jeana Baudrillarda. Ve spojitosti s těmito koncepty se práce věnuje i tématu historie, identity a medializace v konexi s proměnou doby. Analýza DeLillových děl kriticky zkoumá jeho zařazení mezi postmoderní autory i proměny jeho tvorby v časovém období literárního postmodernismu. Práce mapuje a vyhodnocuje výskyt prvků obou literárních estetik ve čtyřech DeLillových románech a na základě jejich výskytu zdůvodňuje nejednoznačnost, s níž se nutně potýká snaha zařadit rozebíraná díla do toho či onoho směru. Práce je napsána v anglickém jazyce.
|
|
|
Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie
GRÜNBECKOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce s názvem Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část popisuje jednotlivé typy postižení a jejich vliv na rodinu, zabývá se specifiky rodiny dítěte s postižením a dopadem traumatické události v podobě postižení dítěte na jednotlivé členy rodiny. Podrobně představuje také koncept rodinné terapie včetně konkrétních terapeutických technik a nástrojů. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumným šetřením, které zkoumá vliv postižení dítěte na rodinný systém a možnosti využití rodinné terapie u této cílové skupiny. Výzkum vychází z rozhovorů vedených s jednotlivými členy rodin dětí s postižením.
|
|
|
Náhradní rodinná péče z pohledu doprovázejících sociálních pracovníků
Krubnerová, Natálie ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jak doprovázející pracovníci pohlíží na svoji roli a jak vnímají její dopad na průběh výkonu pěstounské péče. Šlo o přiblížení praktické činnosti doprovázejícího sociálního pracovníka, která značně ovlivňuje celý proces doprovázení a také celkový dopad na pěstounskou rodinu. V první části je popsán vývoj náhradní rodinné péče od sirotčinců až po současnost. Jsou vymezeny formy u nás i ve světě a také právní ukotvení. Kapitolu uzavírá text pojednávající o procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. Ve druhé kapitole je představena pěstounská péče v rámci systému sociálně právní ochrany dítěte. V podkapitolách jsou rozpracována základní témata spojená s pěstounskou péčí, která čtenáři pomohou uchopit její specifika. Podkapitoly popisují práva i povinnosti pěstounů, vymezují druhy pěstounské péče a subjekty doprovázení, specifikují Dohodu o výkonu pěstounské péče a také aktivity v rámci spolupráce se státními subjekty, zejména individuální plánování podpory a systém pěstounských dávek. Kapitolu uzavírá představení dlouho očekávané novely zákona o sociálně právní ochraně dítěte, která vešla v platnost v letošním roce. Třetí kapitola pojednává o významu a funkci celého pěstounství a její podkapitoly jsou zaměřeny na pěstouny i děti péči. Jsou popsány oblasti jako osobnost...
|
|
|
Přehled možností ergoterapeutické intervence s pacienty po poranění periferních nervů na horní končetině
Kořánová, Pavlína ; Humhej, Ivan (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Pavlína Kořánová Vedoucí práce: MUDr. Ivan Humhej, PhD. Konzultant práce: Bc. Olga Nováková, M. Sc. Název diplomové práce: Přehled možností ergoterapeutické intervence s pacienty po poranění periferních nervů na horní končetině Abstrakt diplomové práce: Poranění periferních nervů na horní končetině se vyznačuje zvláště senzorickým a motorických deficitem. Limitace se nejvíce projevují v provádění všedních denních činností (ADL), volnočasových a pracovních aktivit. Onemocnění je často doprovázeno silnými neurogenními bolestmi, které hrají roli ve snižování kvality života daného jedince. Stejně jako fyzickou oblast, ovlivňuje i psychickou a socioekonomickou. Léčba bývá časově náročná a prognóza nejistá. Přehled problematiky v diplomové práci sumarizuje základní informace, charakteristiku vybraných periferních nervů horní končetiny (radiální, mediánní a ulnární), včetně projevu jejich léze. Současně představuje aktuální možnosti léčby a rehabilitaci s důrazem na ergoterapii. Účelem diplomové práce je rozšíření znalostí a možností ergoterapeutické praxe založené na evidenci. Výstupy prezentují přehled možností ergoterapeutické intervence, přesněji jde o metody a techniky, které ergoterapeut může použít v intervenci s pacienty po poranění periferních nervů na horní...
|
|
| |
|
|
Konzervativní léčba zlomenin proximálního humeru u starších osob - literární rešerše
Holubová, Šárka ; Šorfová, Monika (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Konzervativní léčba zlomenin proximálního humeru u starších osob - literární rešerše. Cíle: Cílem této práce je rešeršní zpracování dostupných literárních zdrojů v problematice konzervativní léčby zlomenin proximálního humeru u seniorů. Analyzované studie se zaměřují na zhodnocení efektivity časné terapie (early mobilization) a také na aspekty, které vedou k přetrvávání problémů v souvislosti s touto diagnózou u starších lidí. Tyto studie jsou zhodnoceny na základě teoretických poznatků k problematice. Smyslem práce je získání aktuálního přehledu o problematice a předložit důkazy o efektivitě této léčby. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše. Zdroje byly vyhledávané v databázích PubMed, PEDro, MEDLINE, EBSCOhost, Scopus a Web of Science. První část práce obsahuje teoretický úvod k problematice stárnutí a změn s tím spojené, dále se zaměřuje na zlomeniny proximálního humeru a jejich léčbu. Druhá část práce má deskriptivně - analytický charakter a obsahuje analýzu vybraných studií, které se zaměřují na zhodnocení časné terapie po frakturách proximálního humeru. Výsledky: Po ukončení rešerše vyhovovalo zadaným kritériím 6 studií, které se...
|
|
|
Diagnostika PTSD - příspěvek k validizaci pomocí rozhovoru a dotazníkových metod
Králová, Michaela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce je příspěvek k validizaci diagnostických metod Posttraumatic Stress Disorder Checklist-5 a Life Events Checklist-5 určených pro diagnostiku PTSD. Za tímto účelem byla praktická část této práce zaměřena na hledání rozdílů mezi skupinou respondentů z obecné populace (N = 303) a klinické skupiny osob vystavených traumatu (N = 28). V rámci výzkumu této práce byla vytvořena klinická skupina osob, jimž byla zadávána kritéria PTSD podle DSM-5 a DSM-IV pro posttraumatickou stresovou poruchu. Klinická skupina osob byla podle splněných kritérií DSM-5 rozdělena do skupin "s diagnózou PTSD" a "s rizikem diagnózy PTSD". Výsledky statistické analýzy dat ověřují validitu metody Posttraumatic Stress Disorder Checklist-5, ve které dosahuje klinické skupina osob s diagnózou PTSD statisticky vyšších výsledků než kontrolní skupina, i skupina osob vystavených traumatu s rizikem diagnózy PTSD. Statisticky významný rozdíl byl nalezen i mezi kontrolní skupinou osob s diagnózou PTSD a skupinou osob z běžné populace v metodách měřících míru úzkostných a depresivních symptomů, potvrzující konvergentní validitu metody Posttraumatic Stress Disorder Checklist- 5. Skupina osob vystavených traumatu "s rizikem diagnózy PTSD" se statisticky významně liší od kontrolní skupiny pouze v četnosti prožitých...
|
host ::
RSS.