|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
|
Smluvní výzkum na strojních fakultách v Česku: role geografické, kognitivní a institucionální blízkosti
Havlín, Brian ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje spolupráci univerzit a firem. Jejím cílem bylo analyzovat prostorové rozmístění firem spolupracujících s výzkumnými týmy na strojních fakultách vysokých škol v Ostravě, Liberci, Plzni a v Praze, a zjistit prostorový vzorec partnerů, kteří s těmito fakultami spolupracují. Dílčím cílem práce bylo zjistit mechanismy stojící za vznikem spolupráce a analyzovat iniciativy a aktivity podporující spolupráci. V neposlední řadě se práce snažila zjistit, jaké typy blízkostí hrají roli při navázání spolupráce mezi akademickými pracovníky a soukromými podniky. Teoretické zarámování práce bylo založeno na teorii regionálních inovačních systémů a konceptech triple helix a znalostních základen. Za účelem získání potřebných informací byla zrealizována řada rozhovorů s akademickými pracovníky. Výsledky ukazují na důležitost prostorové, institucionální a kognitivní a sociální blízkosti, jež mají vliv na charakter spolupráce. Hlavním zjištěním je, že při realizaci smluvních výzkumů se strojními fakultami má zásadní vliv geografická vzdálenost. Klíčová slova: transfer technologií, smluvní výzkum, spolupráce, blízkost
|
|
|
Komparace patentového práva v zemích EU
NIGLIAZZO, Hana
Diplomová práce na téma "Komparace patentového práva v zemích EU", se zabývá právními předpisy v oblasti ochrany patentového práva ve vybraných zemích jako je Německo a Česká republika. V rámci EU dochází v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví ke značné harmonizaci legislativy všech členských zemí a ke snaze o vytvoření jednotného právního systému. Práce se zaměřuje zejména na ochranu patentem, který je nejdůležitějším institutem v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Vedlejší cíl se pak zaměřuje na identifikaci odpovědných orgánů a zjištění finanční a časové náročnosti na získání patentu. Druhým hlavním cílem je pak vyhodnocení využívání patentové ochrany v rámci českých a německých univerzit a na ni navazující transfer technologií. Praktická část obsahuje analýzu obou vybraných zemí z hlediska patentového práva, platné legislativy, odpovědných institucí a patentových statistik za posledních deset let. Následující kapitola popisuje výsledky výzkumu a vývoje v univerzitním prostředí na třech vysokých školách v České republice a Německu. Porovnání těchto dvou zemí ukázalo na jisté podobnosti, ale také na markantní rozdíly, které mezi nimi v této oblasti jsou. Česká republika nyní také pomalu objevuje výhody patentové ochrany, jejíž výsledky bude možné zhodnotit až s odstupem několika let.
|
|
|
Selected topics from climate change law with a focus on the transfer of technologies
Vrbová, Zuzana ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
První část diplomové práce se zabývá obecně vývojem mezinárodního práva ochrany klimatu. Vysvětluje, proč je v současnosti tato oblast práva v centru pozornosti, a to především z důvodu stále častěji zmiňovaných dopadů globálních teplotních změn na životní prostředí a lidskou společnost. Uvádí, jaké mezinárodní smlouvy oblast ošetřují - jde o Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu, která funguje jako právní rámec pro celý klimaticko-právní režim, Kjótský protokol, jakožto právní nástroj ukládající konkrétní povinnosti co se týče snižování emisí a Pařížskou dohodu, která vznikla pod dikcí Rámcové úmluvy, ovšem dá se považovat za novou samostatnou mezinárodní smlouvu. Autorka predikuje, že právě tato dohoda bude udávat směr celého právního odvětví, a proto se v první části práce soustředí především na tuto mezinárodní multilaterální smlouvu. Odhaluje její nedostatky, především jistou neambicióznost některých bodů dohody a problematickou vymahatelnost jednotlivých ustanovení, kterážto se bude silně odvíjet od dobrovolnosti států implementovat je do svých domácích právních systémů. Druhá část se detailněji zaměřuje na jeden aspekt vztahující se ke generální problematice uvedené v první části. Autorka zdůrazňuje důležitost nízkouhlíkových technologií při snižování emisí a jejich roli v klimaticko-právním...
|
|
|
Analýza klíčových faktorů a aktérů ovlivňujících úspěšný transfer technologií (TT) univerzit v České republice a nové přístupy pro účinné uplatnění národních výzkumných a inovačních strategií
Řípová, Karolína ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Šelešovský, Jan (oponent) ; Široký, Jan (oponent)
"ANALÝZA KLÍČOVÝCH FAKTORŮ A AKTÉRŮ OVLIVŇUJÍCÍCH ÚSPĚŠNÝ TRANSFER TECHNOLOGIÍ (TT) UNIVERZIT V ČESKÉ REPUBLICE A NOVÉ PŘÍSTUPY PRO ÚČINNÉ UPLATNĚNÍ NÁRODNÍCH VÝZKUMNÝCH A INOVAČNÍCH STRATEGIÍ" Autorka práce: Mgr. Karolína Řípová Vedoucí práce: Prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. Pracoviště: Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Vedoucí pracoviště: Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. Studijní obor: Veřejná a sociální politika Rok obhajoby: 2014 Abstrakt práce Předmětem zkoumání disertační práce je zejména proces transferu technologií probíhající formou obvykle inkrementálních změn a adaptace chování jeho klíčových aktérů. Tyto drobné adaptace a změny chování klíčových aktérů pak vedou k zavádění inovací na trh i do společnosti a dlouhodobě pak vedou k jejímu udržitelnému růstu. Z hlediska veřejné politiky a jejích nástrojů je tedy udržitelná kultivace procesu transferu technologií veřejně politickým zájmem s vysoce inter-disciplinární povahou a takto je tedy k jeho zkoumání v rámci realizace celého výzkumného projektu přistupováno. Inter-disciplinarita zkoumané problematiky se odráží jednak ve volbě výzkumných metod aplikovaných různými sociálně-vědními disciplínami, ale také ve výzkumném přístupu ke klíčovým aktérům zkoumaného procesu, jejichž...
|
|
|
Vědeckotechnické parky jako nástroj podpory inovačního podnikání
EIBLOVÁ, Eva
Cílem předložené práce je zhodnocení činnosti vědeckotechnických parků v Jihočeském kraji a jejich přínosu pro rozvoj malého a středního podnikání. Analýzou dostupných informací a výzkumem na vybrané skupině malých a středních firem se prokázalo že: a) Existují vhodné podmínky pro podporu inovačních aktivit malých a středních firem v regionu, včetně dostatečné volné kapacity ve stávajících VTP. b) Mezi malými a středními firmami je malá informovanost o možnosti využití a spolupráce s VTP v regionu c) Firmy jsou ochotny a připraveny k inovativnímu chování d) Firmy mají malý zájem na spolupráci s VTP Aplikace inovací je pro každou firmu stěžejním předpokladem pro udržení tempa s vývojem trhu a udržení si konkurenceschopnosti. Malí podnikatelé s určitým inovativním záměrem, ale většinou nemají dostatek finančních prostředků na jejich vývoj a následnou aplikaci. Další problém představuje samotná ochota a připravenost firem k inovativnímu chování. Někdy zde není dostatečné přesvědčení, že věnování se vývoji inovacím přinese zlepšení situace. Malé a střední firmy, které představují základní stavební prvek stability ekonomiky celého státu, ovšem prokazují malou informovanost o možnosti využití a spolupráce s VTP v regionu a s tím spojený malý zájem firem o spolupráci s těmito institucemi. Přínos, který spolupráce s VTP nabízí tak zůstává z části nevyužit.
|
|
|
Metody rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu výsledků VaV z univerzit - Aktuální výzvy v oboru Life sciences v ČR
Zahrádka, Jaromír ; Jaklová, Martina L. (vedoucí práce) ; Dvorak, Ivan (oponent)
Transfer technologií a komercializace výsledků výzkumu a vývoje z univerzit je důležitým nástrojem rozvinutých západních státu, který má za cíl zvyšovat konkurenceschopnost domácích znalostních ekonomik trpících přesunem velké části výroby do zemí rozvojových. Oproti zahraničním pracovištím je na univerzitách a výzkumných institucích v ČR transfer technologií velmi mladou disciplínou, která je v posledních letech usilovně rozvíjena, ale stále trpí mnoha neduhy. Tato práce se zaměřuje na úvodní fázi procesu komercionalizace, tedy na rozpoznání a ohodnocení komerčního potenciálu nově vzniklých výsledků výzkumu a vývoje na českých univerzitách v oborech spadajících do oblasti Life sciences. První část práce tvoří rešerše dostupné mezinárodní literatury. V druhé části jsou data a výsledky získané v rámci průzkumu, jež byl proveden formou interview na dvou největších českých univerzitách a dalších pracovištích. Důležitá zjištění byla následně konzultována s dalšími odborníky. Ačkoli je proces rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu velmi důležitý pro zajištění efektivity procesů transferu technologií, není mu zatím na českých univerzitách věnována dostatečná pozornost. Univerzitní pracoviště často spoléhají na nalezení komerčního partnera, který technologii zhodnotí ze svého pohledu. Přetrvávající nestabilita ve financování univerzitních center transferu technologii a jejich zaměření na výuku a vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví snižuje kapacity, které jsou věnovány samotným projektům komercializace. V rámci práce bylo identifikováno několik výzev, před kterými univerzitní centra transferu technologii stojí. Mimo jiné se jedná o zavedení efektivních systému rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu, vytvoření dostatečně velkých formálních i neformálních sítí kontaktů, získání zkušeností v oblasti zakládání spin-off firem a posun k tržní orientaci center. Klíčová slova:
|
host ::
RSS.