|
|
Rekombinantní příprava transkripčního faktoru TEAD1.
Řeháková, Jana ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Bláha, Jan (oponent)
TEAD1 je jedním ze zástupců rodiny transkripčních faktorů TEAD. Tento transkripční faktor je velmi důležitý např. pro vývoj orgánů. Struktura celého transkripčního faktoru TEAD1 ještě není známa. Je známa struktura TEA vazebné domény, která je důležitá pro vazbu transkripčního faktoru TEAD1 na DNA, a transaktivační domény, na kterou se váží koaktivátory. TEAD1 se váže na DNA a po navázání koaktivátoru působí na transkripci různých genů. Mezi geny, které jsou ovlivňované transkripčním faktorem TEAD1, patří geny řídící buněk. TEAD1 je také posledním článkem Hippo signalizační dráhy, která je v dospělosti aktivní a zabraňuje zvýšenému růstu orgánů. Důležité pro aktivitu transkripčního faktoru TEAD1 jsou posttranslační modifikace, jako je Pro zjištění celé struktury transkripčního faktoru TEAD1 a způsobu, jakým interaguje byl v této práci rekombinantně připraven transkripční faktor TEAD1 expresí buňkách bak . Byly nalezeny vhodné podmínky produkce transkripčního faktoru TEAD1. Rovněž bylo provedeno štěpení histidinové kotvy thrombinem a nakonec byl připravený protein izolován a purifikován.
|
|
|
Nekódující kontrolní oblast genomu lidských polyomavirů
Pešek, David ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Váňová, Jana (oponent)
Genom lidských polyomavirů sestává přibližně z 5000pb kruhové dvouřetězcové DNA a je rozdělován na tři funkční oblasti - časnou oblast (early viral gene region, EVGR) kódující regulační T antigeny a virové miRNA, nekódující kontrolní oblast (noncoding control region, NCCR) obsahující minimální cis-působící regulační sekvence, které jsou potřebné pro správný průběh virové replikace a pozdní oblast (late viral gene region, LVGR), který je zodpovědný za produkci strukturních kapsidových proteinů. Nekódující kontrolní oblast obsahuje minimální počátek replikace, který se vzájemně překrývá s promotory pro časnou i pozdní transkripci. Sekvence nekódující kontrolní oblasti zahrnují velké množství vazebných míst pro buněčné transkripční faktory, které mají schopnost regulovat expresi z LVGR a EVGR. V této práci byla popsána organizace nejvariabilnější oblasti polyomavirového genomu, NCCR, u polyomavirů SV40, BKPyV a JCPyV. V nekódující kontrolní oblasti často dochází k přestavbám, delecím, a dokonce i k bodovým mutacím, které mají dopad na expresi polyomaviru. Klíčová slova: polyomaviry, nekódující kontrolní oblast, BKPyV , JCPyV , SV40, velký T antigen, buněčné transkripční faktory
|
|
|
Molekulární mechanismy v transkripční regulaci neurosenzorického vývoje
Filová, Iva ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Tureček, Rostislav (oponent) ; Valihrach, Lukáš (oponent)
Vývoj, maturace a životaschopnost neurosenzorických buněk vnitřního ucha je závislá na přesné časové a prostorové expresi transkripčních faktorů. Předmětem studia předkládané práce je objasnění funkce transkripčních faktorů ISL1, SOX2 a NEUROD1 v neurosenzorickém vývoji vnitřního ucha za použití tří myších modelů [Tg(Pax2-Isl1)], Sox2CKO a Neurod1CKO. Myší mutant [Tg(Pax2-Isl1)] má ve svém genomu transgenní sekvenci kódující gen Isl1, jehož exprese je řízena regulační sekvencí pro gen Pax2. Ektopická exprese ISL1 řízená regulační sekvencí Pax2 vedla ke zvětšení kochleovestibulárního ganglia a urychlený růst neuritů vnitřního ucha u embryí [Tg(Pax2-Isl1)]. V dospělosti u těchto mutantů docházelo k urychlené ztrátě sluchu v důsledku zhoršující se funkce vnějších vláskových buněk. Tyto změny korelovaly se ztrátou eferentních vláken z mediální olivy superior inervující vnější vláskové buňky. Poprvé jsme ukázali, že podstatou stařecké nedoslýchavosti (presbyakuze) kromě ztráty vláskových buněk a neuronů spirálního ganglia může být i poškození eferentní inervace. Kromě presbyakuze byly myši [Tg(Pax2-Isl1)] hyperaktivní. Po podání pikrotoxinu, blokátoru chloridových kanálů spjatých s GABA receptory, došlo u těchto mutantů k významnému potlačení hyperaktivity. Tyto analýzy ukázaly, že nadměrná a ektopická...
|
|
|
Rekombinantní příprava transkripčního faktoru TEAD1.
Řeháková, Jana ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Bláha, Jan (oponent)
TEAD1 je jedním ze zástupců rodiny transkripčních faktorů TEAD. Tento transkripční faktor je velmi důležitý např. pro vývoj orgánů. Struktura celého transkripčního faktoru TEAD1 ještě není známa. Je známa struktura TEA vazebné domény, která je důležitá pro vazbu transkripčního faktoru TEAD1 na DNA, a transaktivační domény, na kterou se váží koaktivátory. TEAD1 se váže na DNA a po navázání koaktivátoru působí na transkripci různých genů. Mezi geny, které jsou ovlivňované transkripčním faktorem TEAD1, patří geny řídící buněk. TEAD1 je také posledním článkem Hippo signalizační dráhy, která je v dospělosti aktivní a zabraňuje zvýšenému růstu orgánů. Důležité pro aktivitu transkripčního faktoru TEAD1 jsou posttranslační modifikace, jako je Pro zjištění celé struktury transkripčního faktoru TEAD1 a způsobu, jakým interaguje byl v této práci rekombinantně připraven transkripční faktor TEAD1 expresí buňkách bak . Byly nalezeny vhodné podmínky produkce transkripčního faktoru TEAD1. Rovněž bylo provedeno štěpení histidinové kotvy thrombinem a nakonec byl připravený protein izolován a purifikován.
|
|
|
Role of Nkx2.5 on development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Vliv dávkování genu Nkx2.5 na vývoj a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2015 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja, v ktorom dochádza ku skolabovaniu jeho fyziologických funkcií. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy...
|
|
|
Funkční role ISLET1 během neurosenzorového vývoje vnitřního ucha.
Hampejsová, Zuzana ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Ztrátou sluchu trpí více než 10 % lidské populace, jeden z tisíce novorozenců se rodí s poškozeným sluchovým aparátem. K pochopení příčiny ztráty sluchu je třeba prozkoumat transkripční faktory ovlivňující vývoj orgánu sluchu, vnitřního ucha. ISLET1 je transkripční faktor ovlivňující vývoj vnitřního ucha. Exprese ISLET1 byla během embryonálního vývoje vnitřního ucha detekována v senzorické i neurální tkáni. Tato práce přispívá k objasnění funkční role ISLET1 ve vývoji vnitřního ucha prostřednictvím transgenního myšího modelu Pax2-Isl1 vytvořeného vložením genu Islet1 pod regulaci Pax2 promotoru. Náš předpoklad byl, že navýšení exprese ISLET1 ovlivní vývoj sluchového i vestibulárního systému. Byly vytvořeny dvě transgenní linie Pax2-Isl1/300 a Pax2-Isl1/52. Do genomu linie Pax2-Isl1/300 byly vloženy dvě kopie transgenu Pax2-Isl1 a do linie Pax2-Isl1/52 byla vložena jedna kopie transgenu. U obou transgenních linií bylo zjištěno poškození sluchu u dospělých jedinců, u linie Pax2- Isl1/300 dochází navíc k poškození rovnovážného systému, které se projevuje ve formě tzv. "circling behavior". U obou linií byla diagnostikována zvýšená postnatální úmrtnost heterozygotně mutantních jedinců. U homozygotně mutantních jedinců linie Pax2-Isl1/52 byl vývoj embrya letální v 10,5 dni embryonálního vývoje. U linie...
|
host ::
RSS.