|
|
Teorie komunikace jakožto explanatorní princip přirozené víceúrovňové segmentace textů
Milička, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Cvrček, Václav (oponent) ; Altmann, Gabriel (oponent)
1. Na rozdíl od distinktivních rysů a morfémů nejsou hlásky, slova, věty ani souvětí logickou nezbytností jazyka. 2. Přesto je tento nebo podobný druh vnořené segmentace přítomen v různých jazycích a je pevně zakotven i v naší představě o jazyce. 3. Je tomu tak, neboť vnořená několikaúrovňová segmentace dovoluje vkládání redundance na různých úrovních, což je efektivní způsob, jak přenést informaci přes kanál obsahující dávkový šum. 4. Existuje mnoho strategií, jak redundanci vložit, a druhů redundance, které vlo- ženy být mohou. 5. Kvůli oddělování segmentů je do segmentů vkládáno určité množství informace navíc. Množství této informace je nezávislé na délce segmentu, který odděluje. Na tomto principu je možno založit úspěšný model pro Menzerathův vztah.
|
|
|
Teorie komunikace jakožto explanatorní princip přirozené víceúrovňové segmentace textů
Milička, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Cvrček, Václav (oponent) ; Altmann, Gabriel (oponent)
1. Na rozdíl od distinktivních rysů a morfémů nejsou hlásky, slova, věty ani souvětí logickou nezbytností jazyka. 2. Přesto je tento nebo podobný druh vnořené segmentace přítomen v různých jazycích a je pevně zakotven i v naší představě o jazyce. 3. Je tomu tak, neboť vnořená několikaúrovňová segmentace dovoluje vkládání redundance na různých úrovních, což je efektivní způsob, jak přenést informaci přes kanál obsahující dávkový šum. 4. Existuje mnoho strategií, jak redundanci vložit, a druhů redundance, které vlo- ženy být mohou. 5. Kvůli oddělování segmentů je do segmentů vkládáno určité množství informace navíc. Množství této informace je nezávislé na délce segmentu, který odděluje. Na tomto principu je možno založit úspěšný model pro Menzerathův vztah.
|
|
| |
|
| |
|
|
Informační gramotnost v ČR
Matouš, Vladimír ; Střížová, Vlasta (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Práce se zabývá informační gramotností jako novým fenoménem ve vzdělávání. V první části definuje co jsou informace, jak probíhá komunikace. V dalším textu se práce věnuje problematice informací a dezinformací, definuje co jsou nová média a jaká jsou jejich specifika. V další části se práce věnuje informační gramotnosti, definuje její jednotlivé složky a jejich obsah, zabývá se jejími přínosy, které vyplývají z jejího dosažení jak pro jedince, tak pro společnost jako celek. Dále je obsah jednotlivých složek informační gramotnosti rozčleněn do tří úrovní, které odpovídají třem stupňům vzdělání. Následně je rozebíráno dosahování informační gramotnosti na těchto třech stupních a porovnáno s definovanými úrovněmi. Na základě tohoto porovnání jsou v poslední části práce definována doporučení, která by měla vést ke zlepšení dosahování informační gramotnosti ve vzdělávacím cyklu.
|
host ::
RSS.