Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kvantitativní pohled na strukturu arabského textu
Milička, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent)
Tato studie navrhuje několik obecných kvantitativně lingvistických falzifikovatelných hyptotéz, které následně ověřuje na textech v moderní spisovné arabštině, klasické arabštině a několika evropských jazycích, přičemž arabština a čeština slouží také jako zdroj inspirace. Hypotézy se týkají struktur, které vytvářejí frekvence a délky slov ve větách a v nadvětných celcích, dále souvislostí vztahu délek vět a frekvencí slov v nich obsažených s Menzerathovým- Altmannovým zákonem a pohledu na text pomocí tzv. kombinatorického zobrazení.
Teorie komunikace jakožto explanatorní princip přirozené víceúrovňové segmentace textů
Milička, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Cvrček, Václav (oponent) ; Altmann, Gabriel (oponent)
1. Na rozdíl od distinktivních rysů a morfémů nejsou hlásky, slova, věty ani souvětí logickou nezbytností jazyka. 2. Přesto je tento nebo podobný druh vnořené segmentace přítomen v různých jazycích a je pevně zakotven i v naší představě o jazyce. 3. Je tomu tak, neboť vnořená několikaúrovňová segmentace dovoluje vkládání redundance na různých úrovních, což je efektivní způsob, jak přenést informaci přes kanál obsahující dávkový šum. 4. Existuje mnoho strategií, jak redundanci vložit, a druhů redundance, které vlo- ženy být mohou. 5. Kvůli oddělování segmentů je do segmentů vkládáno určité množství informace navíc. Množství této informace je nezávislé na délce segmentu, který odděluje. Na tomto principu je možno založit úspěšný model pro Menzerathův vztah.
"Tradici navzdory" - možnost výskytu některých českých předložek na pozici následující komplementu
Jiřička, Lukáš ; Milička, Jiří (vedoucí práce) ; Kováříková, Dominika (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl blíže prozkoumat mnohdy opomíjenou problematiku možnosti postpozičního užívání některých českých prepozic (které je tak vhodnější považovat za ambipozice). V prvních kapitolách představuje tradiční pohled uplatňovaný v popisech češtiny, proti němuž se pokouší argumentovat a který kontrastuje s komentovanými autentickými daty z korpusu českých textů SYN2020. Následně se práce pokouší vymezit možný (pilotní) seznam českých ambipozic a provést několik úvodních korpusových sond zaměřených na jejich kolokabilitu a produktivitu (za využití asociačních měr) a typy textů, v nichž se vyskytují (na základě dostupných metadat, jimiž jsou texty korpusu značeny). Nakonec je ve stručnosti představeno několik směrů, jimiž by se mohl ubírat budoucí výzkum tohoto jevu.
Jazyková charakteristika postav vybraných fantasy s ohledem na autosémantika
Volfová, Daniela ; Milička, Jiří (vedoucí práce) ; Čech, Radek (oponent)
Práce se věnuje nově vznikajícímu oboru genderové ligvistiky. V jejím rámci zkoumá existenci a projevy genderu v beletrii. Mapuje současný stav a poměr mužů a žen v oblasti produkce literatury, vývoj koncepce genderu, připomíná nejdůležitější studie genderové lingvistiky. Získaná východiska porovnává s výsledky vlastní kvantitativní studie genderlektu a charakteristiky postav s ohledem na gender na sto fantastických povídkách. Klíčová slova charakteristika, gender, genderlekt, genderová lingvistika, autor, muž, žena, postava, kvantitativní analýza, sémantická kategorie, autosémantika, slovní druhy
Jazyková charakteristika postav vybraných fantasy s ohledem na autosémantika
Volfová, Daniela ; Milička, Jiří (vedoucí práce) ; Čech, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl kvantifikovat rozdíly genderu autora (či se alespoň pokusit o jejich přesnější nástin) v produkci beletrie, zejména jazykové odlišnosti vybavenosti a volby slov, jakož i jejich propojení do věty při popisu postavy. Pro tyto účely využívá korpusovou analýzu charakteristiky postav s ohledem na pohlaví jejich i autorů, a to v rámci vybrané antologie Klenoty české fantasy. V analýze se budeme soustředit zejména na použitá autosémantika v pozici subjektů, objektů, atributů a predikátů, která se týkají postav.
Atribuce autorství básnických textů
Plecháč, Petr ; Cvrček, Václav (vedoucí práce) ; Milička, Jiří (oponent) ; Mačutek, Ján (oponent)
Název práce: Atribuce autorství básnických textů Autor: Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. Katedra: Ústav českého národního korpusu Školitel: doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D. ABSTRAKT Pro rozpoznávání autorství básnických textů nabízí současná stylometrie řadu metod za- ložených na analýze pestré škály textových rysů (např. frekvence slov, frekvence zna- kových n-gramů). Jeden podstatný aspekt těchto textů ovšem zůstává stranou, a to jejich stránka versologická. Tato práce proto na čtyřech korpusech básnických textů (českých, německých, španělských a anglických) analyzuje, do jaké míry lze versologické charakte- ristiky - jako např. četnosti rytmických konfigurací nebo četnosti různých typů rýmů - využít jako indikátor autorství básnického textu. Ukazujeme, že (1) úspěšnost versolo- gických modelů vysoce převyšuje hranici random baseline, (2) ojediněle převyšuje úspěšnost obvyklých lexikálních modelů a (3) kombinované versologicko-lexikální mode- ly vykazují téměř vždy vyšší úspěšnost než jednotlivé modely samy o sobě. V další části práce jsou versologické rysy využity pro atribuci dvou textů se sporným autorstvím: (1) veršované drama The Famous History of the Life of King Henry the Eigth poprvé otištěné pod jménem Williama Shakespeara, u nějž se ovšem před-pokládá i autorská účast Johna Fletchera, příp. dalších autorů...
Teorie komunikace jakožto explanatorní princip přirozené víceúrovňové segmentace textů
Milička, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Cvrček, Václav (oponent) ; Altmann, Gabriel (oponent)
1. Na rozdíl od distinktivních rysů a morfémů nejsou hlásky, slova, věty ani souvětí logickou nezbytností jazyka. 2. Přesto je tento nebo podobný druh vnořené segmentace přítomen v různých jazycích a je pevně zakotven i v naší představě o jazyce. 3. Je tomu tak, neboť vnořená několikaúrovňová segmentace dovoluje vkládání redundance na různých úrovních, což je efektivní způsob, jak přenést informaci přes kanál obsahující dávkový šum. 4. Existuje mnoho strategií, jak redundanci vložit, a druhů redundance, které vlo- ženy být mohou. 5. Kvůli oddělování segmentů je do segmentů vkládáno určité množství informace navíc. Množství této informace je nezávislé na délce segmentu, který odděluje. Na tomto principu je možno založit úspěšný model pro Menzerathův vztah.
Kvantitativní pohled na strukturu arabského textu
Milička, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent)
Tato studie navrhuje několik obecných kvantitativně lingvistických falzifikovatelných hyptotéz, které následně ověřuje na textech v moderní spisovné arabštině, klasické arabštině a několika evropských jazycích, přičemž arabština a čeština slouží také jako zdroj inspirace. Hypotézy se týkají struktur, které vytvářejí frekvence a délky slov ve větách a v nadvětných celcích, dále souvislostí vztahu délek vět a frekvencí slov v nich obsažených s Menzerathovým- Altmannovým zákonem a pohledu na text pomocí tzv. kombinatorického zobrazení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.