|
|
Mírové uspořádání teritoriálního konfliktu: případ Ekvádoru a Peru
Rigó, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje mírový proces mezi Ekvádorem a Peru a přispívá do odborné diskuze v oblasti řešení konfliktů. V pondělí 26. října 1998 prezident Peru Alberto Fujimori a Ekvádoru Jamil Mahuad Witt podepsali mezinárodní dohodu, která ukončila více než 150 let trvající teritoriální konflikt. Série nepřátelských aktů a ozbrojených konfliktů provázela tyto sousedící státy po desetiletí. Garantem mírové smlouvy se staly čtyři státy: Brazílie, Spojené státy, Argentina a Chile. Komplikované jednání začalo v roce 1995 po krátké válce u řeky Cenepa. Vyjednávací týmy garantujících států využily různé strategie mediace, mj. organizaci jednání, sankce a finanční pobídky. Cílem této práce je, za využití kvalitativní případové studie, analyzovat příčiny úspěchu mediace garantujících států. Výzkum navazuje na teoretickou část, ve které je popsán tzv. kontingenční přístup a teorie zralosti konfliktu.
|
|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
|
|
The role of the Senkaku (Diaoyu) islands dispute in Sino-Japanese relations
Burešová, Hana ; Garlick, Jeremy Alan (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Ostrovy Senkaku/Diaoyu jsou skupinou neobydlených skal ve Východočínském moři. Spor o územní svrchovanost mezi Čínou a Japonskem nad nimi otevřeně propuknul po zveřejnění zprávy p velkých nalezištích ropy a zemního plynu v oblasti sporných vod. Spor je také spojen s překrývajícími se ekonomickými zónami a do dnešního dne ještě stále nebyl vyřešen. Tato práce se zabývá právními nároky Japonska, Číny a Tchaj-wanu, událostmi spojenými se sporem a jejich dopadem na Japonsko-Čínské vztahy, vývojem sporu v posledních letech a prospekty jeho zdárného rozřešení.
|
|
|
Border Walls: The Case of Saudi Arabia
Hamzić, Mensur ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis will work on implementing the Political Economic Theory of Wall Construction on the case of Saudi Arabia. To further contribute to the study of border walls, the PETWC is applied to a different methodology than in the original paper where it was first introduced, taking into consideration neighboring countries without border walls into analysis. Ultimately, the thesis will show that PETWC sets good foundation for further development of a broader border wall theory, and that border walls concerning Saudi Arabia are consequence of low regional integration and internal instability at home and abroad.
|
|
|
Gibraltar v mezinárodních vztazích
Vodenka, Aleš ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Žalek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením Gibraltaru v mezinárodních vztazích. Problematiku řeším v kontextu procesu dekolonizace. Zaměřil jsem se především na analýzu vývoje a současné pozice tohoto britského zámořského území. Od druhé poloviny minulého století je území značně ovlivněné britsko španělským sporem o jeho suverenitu. Práce představuje oblast gibraltarské otázky, jež směřuje ke schopnosti rozhodnout, zdali je dnes možné území označit za de facto dekolonizované. Teoreticky je totiž Gibraltar stále zařazen na Seznamu nesamosprávných území OSN, tzn. mezi územími očekávající dekolonizaci. Na základě pochopení konceptu dekolonizace, zhodnocení politicko historického vývoje Gibraltaru, zasazením problematiky do rámce OSN a zvážením argumentů relevantních aktérů v návaznosti na územní spor docházím ke zjištění, že mezinárodnímu uznání území za dekolonizované brání právě přetrvávající britsko španělský spor. V souvislosti se základním principem mezinárodního práva - právem na sebeurčení - je přitom paradoxní, že samotní obyvatelé Gibraltaru se pro nynější statut své země nejen vyslovili, ale sami se o jeho podobu zasloužili, z čehož vyplývá, že se v současnosti jako reziduum koloniální nadvlády nepovažují.
|
|
|
Role Číny v Jihočínském a Východočínském moři
Nguyen, Cong Hung ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Čína jako pobřežní stát ji obklopuje z východu Tichý oceán, které se dále dělí do 4 jednotlivýcho moří, z nichž je pro Čínu z hlediska ekonomického nejdůležitější Východočínské a Jihočínské moře, jelikož se v těchto mořích vyskytuje ohromné přírodní bohatství jako jsou mořské plody a nerostné suroviny na kterých je Čína a mnoho dalších zemí v této oblasti závislé, protože s ekonomickým vývojem souvisí i její závislost na těchto surovinách. Tyto suroviny byly nalezeny v oblasti ostrovů Senkaku ve Východočínském moři a u Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři. Ovšem vedle Číny se o tato sporná území přou i ostatní státy v tomto regionu. O ostrovy Senkaku se pře Čína s Japonskem a o Spratlyho ostrovy se vedle Číny nárokují Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej. Tyto spory se táhnou již několik desítek let a tak došlo mezi aktéry i k několika přímým i nepřímým střetům. V blízké době nelze moc předpokládat, že by došlo k vyřešení těchto sporů vzhledem k tomu, že Čína a ostatní aktéři v posledních letech mohutně vojensky zbrojují a tak lze i předpokládat, že by mohlo dojít i k přímým střetům. Proto je nezbytné tuto oblast monitorovat, jelikož zde dochází ke střetům zájmů mezi mocnostmi jako je Čína a Japonsko, ovšem i USA projevují zájem o tuto oblast.
|
|
| |
host ::
RSS.