|
|
Tepelný ostrov města - analýza stavu a možnosti zlepšení
CHVOJKOVÁ, Aneta
Růst teploty povrchu v městském prostředí a tvorba tepelných ostrovů je jedním z nejvíce viditelných jevů zhoršujícího se klimatu obecně. Tento jev je neodmyslitelně spojený s rostoucí mírou urbanizace a s rozvojem měst. Tepelné ostrovy ve městech vznikají kumulací vysokých hodnot teploty povrchu a výrazně se odlišují od oblastí v jejich venkovském okolí. Teplota povrchu závisí na několika faktorech. Jedná se například o barvu, propustnost nebo materiál, jakým je povrch tvořen, dále o zastoupení vegetačního porostu v daném prostoru nebo rozvržení ulic. Velký vliv na teplotu v městském prostředí má také antropogenní činnost ve formě spalování fosilních paliv nebo dopravy. Jedním z nástrojů, jak co nejefektivněji zmírňovat nárůst teplot je především kvalitní vegetační porost a snaha o zadržování vody v městském prostředí a v krajině obecně. Zájmovým územím této práce, která se zabývá výše popsanou problematikou, je město Kardašova Řečice, kde bylo vymezeno dvanáct zkoumaných lokalit. Pomocí analýzy satelitních dat byly identifikovány problémové oblasti z hlediska teploty povrchu a několik menších tepelných ostrovů. Výsledky analýzy spektrálních vegetačních indexů ukázaly vzájemnou korelaci mezi teplotou povrchu a zastoupením vegetace, což bylo analyzováno pomocí dat spektrálních vegetačních indexů NDVI a NDMI. Nejvyšší teploty a nejmenší povrchová vlhkost byla zjištěna na plochách s nejmenším zastoupením vegetace (zeleně). Na plochách, kde byl dostatek vegetačního krytu a vody pro evapotranspiraci byla situace opačná. Jelikož byl prokázán významný pozitivní vliv vegetace na zmírňování růstu teploty povrchu v městském prostředí, byla navržena strategie na zlepšení podmínek pro život ve městě pomocí realizace vhodně zvolené zelené a zeleno-modré infrastruktury.
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
|
Zhodnocení přínosu zahrnutí urbanizace do předpovědního modelu počasí
Nováková, Tereza ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent)
Městská zástavba představuje umělý zásah do přirozeného prostředí, vyznačuje se velkou prostorovou proměnlivostí a specifckými mechanickými, radiačními, tepelnými a chemickými vlastnostmii Navzdory rostoucímu rozlišení současné numerické modely využívané operativně pro předpověď počasí stále nedostatečně postihují vliv lokální městské zástavby na meteorologické jevy mezosynoptického měřítkai Je proto nutné do nich zahrnout nějaký z modelů městské zástavby, které jsou speciálně navržené, aby dokázaly parametrizovat procesy specifcké pro městské prostředí, jež nejsou rozlišitelné v rámci sítě numerického modelui V práci jsou vysvětleny hlavní meteorologické charakteristiky městského prostředí (napři vliv na strukturu mezní vrstvy, radiační a tepelnou bilanci městského povrchu nebo městský tepelný ostrov), představeny základní principy zahrnutí vlivu města do numerického předpovědního modelu a popsány možnosti parametrizace procesů spojených s městskou zástavbou v předpovědním modelu WRF (Weather Reseach and Forecasting)i S tímto modelem byly provedeny validační experimenty pro letní a zimní epizodu v nehydrostatickém režimu s rozlišením 3,3 km, kde byly otestovány různé možnosti zahrnutí městské parametrizace, nastavení denního průběhu antropogenního tepla a přínos použití poměrného land-usei Ze...
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
|
Hodnocení teploty vzduchu pro studium tepelného ostrova města
Kalousová, Jitka ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá jedním z aktuálních problémů, který je označován jako tepelný ostrov města. Fenomén vznikající změnami v prostředí dělíme na dvě kategorie, a to na přirozený a antropogenní, působit však mohou společně. Město a venkovská krajina se od sebe liší, příčinou je stále rostoucí urbanizace měst a změna zemského povrchu, který dokáže sluneční záření absorbovat a později vyzařovat do okolního prostředí. Důsledkem tohoto procesu je oteplování atmosféry ve městech.
V literární části je popisován historický vývoj klimatu, klima jako samostatný prvek a tepelný ostrov města. Tepelný ostrov města je dále charakterizován pomocí energetické bilance, způsobem vzniku, dopady a možnými alternativami odstranění nebo jeho zmírnění.
Hlavním cílem práce bylo sepsat dostupné poznatky a vyhodnotit data ze čtyř různých evropských měst (Bourges, Hamburg, Karlov a Strasbourg). Zjistit pomocí maximální a minimální měsíční teploty v letních měsících, zda se v daných městech objevuje a rozvíjí tento jev. Dále analyzovat četnosti jednotlivých synoptických situací za období 1961-2010 a vyhodnotit jejich vztah k teplotě vzduchu.
U první hypotézy bylo ze statistického šetření prokázáno, že v letních měsících byl zřetelný výskyt městského tepelného ostrova, ten je znatelný především u minimálních teplot. Další analýzou bylo doloženo, že synoptické situace mají při jejich působení vliv na tepelný ostrov města. Druhý hypotézu a to tu, že změny teploty vzduchu jsou způsobovány antropogenní činností, a důsledkem je právě vznik tepelného ostrova města, ten potvrzujeme na základě vyhodnocení datových řad.
|
|
|
Význam vegetace v utváření klimatických charakteristik v městské zástavbě
MARVALOVÁ, Jindra
Tepelný ostrov města je fenomén rozdílných teplot ve městech ve srovnání s okolní krajinou. Intenzitu tohoto jevu lze ovlivnit přítomností vegetace ve městech. V práci je hodnocen vliv vegetace na mikroklima v různých částech města České Budějovice na základě vyhodnocení multispektrálních snímků družice Landsat a termálních snímků, které byly pořízeny termokamerou in-situ, a jejich statistickém zpracování. Výsledky práce prokazují statisticky významné rozdíly v povrchových teplotách v různých oblastech města s odlišným zastoupením vegetace. V oblastech s vysokým zastoupením vegetace jsou povrchové teploty výrazně nižší než v oblastech bez vegetace. Stejně tak jsou výrazně nižší teploty vybraných vegetačních povrchů v porovnání s antropogenními povrchy, a to minimálně o 9 °C.
|
host ::
RSS.