|
|
Efektivita výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu v porovnání s efektivitou frontální výuky.
Opltová, Petra ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Diplomová práce porovnává efektivitu výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu s efektivitou frontální výuky identického učiva. Výzkumný cíl práce se zaměřuje na porovnání výsledků učení žáků, kteří byli učeni metodou strukturovaného dramatu, s výsledky žáků, kteří byli učeni na základě frontální výuky. Dále práce zjišťuje, zda při výuce metodou strukturovaného dramatu žáci lépe chápou motivy jednání druhých. Teoretická část se věnuje definici dramatické výchovy, cílům dramatické výchovy, principům dramatické výchovy, pojednává o dramatické výchově jako o metodě vyučování, a o hodnocení v dramatické výchově. Z metod a technik dramatické výchovy je pozornost zaměřena na strukturované drama. Teoretická část se dále věnuje frontální výuce - základní charakteristika, stručná historie, dnešní pojetí, výhody a nevýhody. Závěr teoretické části se věnuje porovnání dramatické výchovy a frontální výuky. Praktická část obsahuje popis průběhu pretestace - ka školy, průběh a reflexe pretestace. Dále jsou zahrnuty přípravy na hodiny učené metodou strukturovaného dramatu a přípravy na hodiny učené frontální výukou. Hlavním obsahem praktické části práce je popis celého procesu výzkumu - charakteristika školy, ve které byl výzkum realizován, charakteristika výzkumného vzorku, reflexe hodin...
|
|
|
Thematics of madness in the tales of Guy de Maupassant
JODLOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této bakalářské práce je určit, jakými literárními prostředky zobrazuje Guy de Maupassant (1850 1893) téma šílenství ve svých povídkách. Toto téma je spojené s žánrem fantastické povídky 19. století, ale také s vlastním životem Guy de Maupassanta. Na začátku práce je představen Maupassantův život a jeho literární tvorba. Poté se práce zaměřuje na žánr fantastických povídek a novel. Nejdůležitější částí práce je podrobná analýza textů, které obsahují prvky šílenství. Tato analýza identifikuje motivy, které jsou typické pro postavy, prostředí a děje vybraných textů. Získané poznatky jsou shrnuty v závěru práce. Práce je psaná ve francouzském jazyce.
|
|
| |
|
|
Galicijský folklór v povídkách Emilie Pardo Bazán
Tesková, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Tato práce analyzuje folklorní prvky v povídkách španělské spisovatelky Emilie Pardo Bazán. Zaměřuje se na galicijský folklor, protože autorka z této oblasti pocházela a ve svých povídkách z něho čerpá. Pardo Bazán velkou část svého života strávila na cestách po Evropě, kde se setkala s vlivnými autory 19. století, kterými se nechala inspirovat. Zároveň se zasadila o práva žen, kritizovala tradiční výchovu dívek a dosažení řádného vzdělání závisejícího na pohlaví. Ačkoli to byla žena velmi pokrokového myšlení i chování, nezanevřela na hodnoty a dědictví, které jsou ve folkloru zakotvené. Největší důraz je kladen na pověry a dále na typické prostředí tohoto regionu a jeho vliv na smýšlení a chování místních obyvatel. Práce je rozdělena na 4 okruhy, které se zabývají folklorem obecně, galicijským folklorem, životem autorky a poslední okruh je rozbor povídek a jejich analýza. Klíčová slova: Galicie, Folklor, Pověry, Pardo Bazán, Feminismus, Povídky
|
|
|
Rozdíly a podobnosti v české a japonské kultuře nahlížené prostřednictvím pověstí a pohádek
Krupková, Marcela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá pohádkami z hlediska jejich univerzálnosti. Pohádkové systémy z různých částí světa, v případě této práce české a japonské, obsahují podobné prvky. Pohled na vývoj japonského myšlení a náboženství je mapován až po období Tokugawa. Zejména způsob, jakým do japonského šintoismu pronikal buddhismus, taoismus a konfuciánství. Zároveň je přihlíženo k paralelnímu procesu christianizace na našem území. Geneze pohádek sleduje vývoj od jejich kořenů v mýtech, až po pronikání do literatury a vznik prvních sbírek lidových vyprávění. Následuje oddíl o vědeckém výzkumu pohádek, folkloristice a díle V. J. Proppa. Vývoji českých pohádek je věnován vlastní oddíl, jenž se zaměřuje na období Národního obrození a na dílo Karla Jaromíra Erben a Boženy Němcové. Vývoj japonských pohádek je rámcován vývojem japonského písma až po folkloristiku 19. století. V komparační části je nejprve rozebírána jazyková stránka pohádek, vypravěčská tradice v obou kulturních oblastech a její vliv na pohádkové syžety. Samotná komparace představuje konkrétní shodné prvky, přičemž ukazuje, jak je k těmto prvkům v obou společnostech přistupováno rozdílně. Závěr naznačuje tendence ve vnímání pohádek ve 20. a 21. století a jejich význam pro raný vývoj člověka bez ohledu na současný trend odklonu společnosti od vlastních...
|
|
| |
host ::
RSS.