|
|
Bazální stimulace u osob s hlubokým mentálním postižením
Soukupová, Tereza ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název práce: Bazální stimulace u osob s hlubokým mentálním postižením. Cíle: Cílem práce je sledovat reakci a účinky metod bazální stimulace u osob s hlubokým mentálním postižením v měsíčním intervalu. Jedná se o metody zaměřené na zlepšení vnímání těla, sociálních vztahů a orientace v okolním prostředí. Metody: Sledovala jsem, jak silná bude reakce devíti klientů s hlubokým mentálním postižením na zvolené metody bazální stimulace v závislosti na druhu a čase. Jedná se o metodu kvalitativní, která vyhodnocuje nejvhodnější druhy použití bazální stimulace u osob s hlubokým mentálním postižením. Ke sběru dat jsem zvolila zúčastněné pozorování reakcí klientů. Před intervencí jsem testovala reakce na dva druhy metod, následovala měsíční intervence, kdy jsem denně pozorovala a zapisovala reakci devíti vytipovaných osob na aplikaci sedmi stimulací, které byly praktikovány odbornými terapeuty, po skončení intervence jsem testovala stejné metody jako před zahájením práce. Projekt se realizoval ve státním zařízení pro klienty s celoroční, týdenní a denní pobytovou službou. Výsledky: Výsledky ukázaly, že u pozorovaných subjektů došlo po měsíční intervenci ke zlepšení verbální a nonverbální komunikace, k pozitivním emočním projevům, k částečnému snížení spasticity. Klíčová slova: bazální stimulace, mentálně...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen před a po LAVH
MAREŠOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o ženy před a po LAVH (laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie). Popisuje přípravu pacientek před výkonem, ošetřovatelskou péči před výkonem a po něm. Práce se také zaměřuje na psychickou přípravu pacientky, neboť psychika ženy hraje v tomto případě velkou roli. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladu odborné literatury a nejnovějších poznatků. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výzkum strachu, který mají ženy bezprostředně před operačním výkonem a na změnu tělesného obrazu po operačním výkonu. V bakalářské práci byly stanoveny celkem dva cíle. Cíl 1: Zjistit, z čeho mají ženy největší strach před operačním zákrokem. Cíl 2: Zjistit, jak se změnil tělesný obraz ženy po operačním zákroku. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: "Jaké techniky využívají ženy ke zmírnění strachu?", druhá: "Čeho se ženy nejvíce obávají před operačním zákrokem?", třetí: "Jak jsou ženy informovány o operačním zákroku?", čtvrtá: "Jak vnímají ženy svůj tělesný obraz po operačním zákroku?" Ke zpracování výše uvedené problematiky bylo stanoveno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve dvou případech formou nestrukturovaných hloubkových rozhovorů. Na základě těchto dvou rozhovorů bylo stanoveno několik nejdůležitějších otázek, na jejichž podkladu výzkum dále probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor prezentovaly náhodně vybrané ženy podstupující LAVH v Příbrami, které souhlasily se spoluprací. Rozhovory probíhaly až po ústním informovaném souhlasu respondentky a byly zcela dobrovolné. Respondentky byly seznámeny s tím, že získané údaje budou anonymně zpracovány v bakalářské práci. Respondentky jsou v práci označeny jako R1-R10. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci březnu v Oblastní nemocnici Příbram na základě písemné žádosti (viz. příloha č. 2: Souhlas s provedením výzkumného šetření). Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno deset žen, kterým byla indikována LAVH. Informace získané od jednotlivých žen byly průběžně zapisovány a přepisovány do spisovného jazyka. Výpovědi respondentek jsou v textu označeny kurzívou. Výzkum je rozdělen do dvou částí, na část před výkonem a část po výkonu. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že oslovené respondentky mají největší strach z narkózy, což potvrdilo osm z deseti dotazovaných. Tělesný obraz se změnil pouze u třech z deseti dotazovaných respondentek, které se změnou počítaly již před výkonem. Na první výzkumnou otázku se nám dostalo odpovědi, že nejčastější využívanou technikou ke zmírnění strachu je rozhovor s lékařem, který respondentky považují za klíčový. Nejlépe jsou poučeny respondentky, které informace čerpaly od svého gynekologa. Zatímco respondentky, které hledaly informace na internetových diskuzích apod., měly informace mnohdy zmatené a nepřesné, což dokazovaly při rozhovorech. Tento fakt nám odpovídá na třetí výzkumnou otázku. Poslední výzkumná otázka se týká změny tělesného obrazu, která úzce souvisí s naším druhým cílem. Celkově lze soudit, že pro mnohé ženy odstranění dělohy neznamená ztrátu ženství. Toto tvrzení potvrzují pouze tři respondentky z deseti.Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál pro ženy, které budou absolvovat LAVH a chtějí se více přiblížit této problematice. Podstatnou součástí informačního materiálu jsou samotné názory žen, které již tento zákrok podstoupily.
|
host ::
RSS.