|
|
Ekonomická studie využití mobilní pásové pily v podmínkách ČR
Lojda, Martin ; Holopírek, Jindřich (oponent) ; Chladil, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možností použití mobilních pásových pil. V práci je prováděna ekonomická analýza využití mobilní pásové pily pro zpracování dřeva. Dále práce hodnotí a analyzuje technologický řetězec výroby řeziva ve vybrané lokalitě. V první kapitole je provedena studie současného stavu technologického řetězce výroby řeziva. Druhá kapitola se zabývá zhodnocením stavu z pohledu zpracování dřeva ve vztahu k vybrané lokalitě výrobního zařízení. Ve třetí je provedeno zhodnocení možnosti použití mobilní pásové pily, což je provedeno na typu Husqvarna SMB-70. Ve čtvrté kapitole se hovoří o technologických variantách a stanovení kritérií pro výběr nejlepší varianty. Práce popisuje možnosti malopěstitele, který se snaží najít nejvhodnější variantu při prodeji lesa tak, aby z ní měl co největší finanční užitek. Práce se zabývá různými možnostmi výroby řeziva, ve kterých je zahrnuta pásová pila. Jsou zde ukázány technické parametry jednotlivých pil. Je zde stanovena pomocí ekonomických parametrů nejvýhodnější technologie pro získání řeziva. Cílem práce je na základě ekonomické analýzy vybrat vhodnou technologii výroby řeziva podle podmínek zpracovatelského zařízení.
|
|
|
Biomasa – perspektivní zdroj energie
Pauk, Marek ; Hudák, Igor (oponent) ; Skryja, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá výhodami a nevýhodami záměny kotlů na zemní plyn za kotel na biomasu. Nejprve je uvedena biomasa a možné konstrukce kotlů na biomasu. Poté se zabývá druhy biomasy, a které lze využít pro energetické účely konkrétně pro spalování. Ve výpočtové části je proveden zjednodušený výpočet tepelných ztrát budov a tím i potřebného tepelného výkonu pro příkladové budovy. Je navrhnuto několik možných řešení. Porovnávají se jednotlivá řešení náhrady stávajících kotlů za centrální kotelnu. Dále je bráno v potaz i zachování stávajícího systému s výměnou stávajících kotlů za nové, které spalují biomasu. Následně je porovnána ekonomická stránka všech řešení a návratnost. Na konec jsou popsány ekologické dopady spalování obou paliv na životní prostředí.
|
|
|
Princip práce, konstrukce, údržba, efektivita a analýza oprav vybraných strojů pro těžbu dřeva
SVINTEK, Lukáš
V úvodu práce je obecně popsána aktuální situace v odvětví těžby dřeva. Tato část uvádí odvětví do širší problematiky, s nahlédnutím do řešení aktuální situace vyplývající z kůrovcové krize. Další část je zaměřena na způsoby těžby dřeva a na ni navazující druhy používaných strojů. Na obecnější teoretickou část navazuje systematické rozdělení strojů pro těžbu dřeva, jeho přibližování, manipulaci a hrubé zpracování v lesním prostředí i na manipulačních plochách. Uvedená část popisuje konkrétní využití strojů se zaměřením na určitý druh vykonávané práce. Další kapitola v praktické části práce je zaměřena na specifické vlastnosti konstrukce těchto strojů, jejich nároky na údržbu a požadavky kladené na obsluhu uvedených strojů a zařízení. V závěru práce jsou uvedeny některé návrhy na zlepšení konstrukce a bezpečnosti obsluhy určitých typů strojů a doporučení ke zvýšení životnosti uvedených zařízení.
|
|
| |
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Vliv klimatické změny na ekonomiku lesního hospodářství
Pecháček, Ondřej
Vliv klimatické změny je aktuálně v odvětví lesního hospodářství jedním z nejdiskutovanějších témat. Cílem této práce je vyčíslit možné dopady změny dřevinné skladby v důsledku klimatické změny na ekonomiku lesního hospodářství v podmínkách České republiky. Tato práce poskytuje údaje o možném vývoji dřevinné skladby a jejich ekonomické bilanci pro tři modely hospodaření pro období od roku 2015 do roku 2134. Z výsledků práce vyplývá výrazná změna v druhovém složení lesních porostů, kdy plošný podíl smrku se snižuje až o 18 % současného zastoupení. Ekonomický dopad na lesní hospodářství je vyjádřen ve snížení ekonomického potenciálu až o 11,69 – 15,15 % proti aktuálnímu ekonomickému potenciálu.
|
|
|
Lesní hospodářství dominikánského řádu na Mimoňsku
Nejedlý, Ondřej ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o lesním hospodářství dominikánského řádu na Mimoňsku. Konkrétně se zaměřuje na oblast Hamr nad Jezerem, a to v letech 1931-1938 a následně na poslední roky fungování lesní správy v letech 1945-1950. Hlavní důraz práce je kladen na popis dosud nezmapované historické etapy řádu v této oblasti, zejména pak se zaměřením i na ekonomickou činnost lesní správy v daném období. V práci je přihlíženo také k právním aspektům celé problematiky s nabytím, ztrátou a následnou snahou o navrácení výše zmiňovaného majetku. Jako hlavní pramen byl použit fond č. 37 Řádového archivu dominikánů, uložený v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Dalším zdrojem byla odborná literatura, rozhovor s právním zástupcem dominikánského konventu ve věci restituční kauzy a internetové zdroje. KLÍČOVÁ SLOVA Dominikáni, lesnictví, Hamr, Hartig, lesní hospodářství, honitba, těžba dřeva, lesovna, První republika, Karl Waldstein, borovice, smrk, pila, Ministerstvo zemědělství, Řád maltézských rytířů, VVP Ralsko, pozemková reforma, revize pozemkové reformy.
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
| |
|
|
Analýza chladnokrevných koní v lesním hospodářství
Svobodová, Nicole ; Grosz, Jan (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Teoretická část diplomové práce se věnuje problematice přibližování dříví koňskou silou. Zabývá se charakteristikou chladnokrevných plemen koní, popisuje způsob přibližování dříví koňmi a uvádí další používané technologie, zejména traktory, harvestorová zařízení a lanová dopravní zařízení. Dále pojednává o dotacích poskytovaných na podporu přibližování dříví koňmi a v závěru se zabývá ekonomickou náročností používání koní.
Praktická část diplomové práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá finančními příspěvky na vyklizování nebo přibližování dříví koněm, které jsou poskytovány Ministerstvem zemědělství. Druhá část diplomové práce se zabývá analýzou nabízené ceny za 1 m3 přiblíženého dříví a analýzou roční výkonnosti koní. Zjištěné údaje jsou v závěru práce vyhodnoceny a je stanoveno doporučení na zlepšení ekonomické situace při přibližování dříví koňmi.
|
host ::
RSS.