|
|
Josef Suk: Symfonická báseň Praga op. 26
Kovářová, Adéla ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá symfonickou básní Praga op. 26, kterou zkomponoval Josef Suk v roce 1904 v potřebě vytvořit hudební obraz tehdejšího hlavního města. Práce pojednává o aktuálním stavu bádání a literatury a představuje Suka jako skladatele a interpreta na přelomu 19. a 20. století. Hlavní část diplomové práce obsahuje informace o okolnostech vzniku symfonické básně, jejích premiérách, vydání a recenzích v dobovém tisku. Zaměřuje se však především na formální výklad a analýzu Sukovy skladby. Následující dvě kapitoly zasazují Pragu do širšího kontextu. První z nich se zabývá obrazem města Prahy na přelomu 19. a 20. století a jeho vyobrazením v uměleckých dílech tohoto období. Druhá kontextuální kapitola pojednává o Sukově symfonické básni v souvislosti s nově se formující tradicí husitského hnutí a s husitskou písní Kdož jste boží bojovníci, která v průběhu 19. století pronikala do povědomí tehdejší vzdělané společnosti.
|
|
| |
|
|
Josef Suk: Symfonická báseň Praga op. 26
Kovářová, Adéla ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá symfonickou básní Praga op. 26, kterou zkomponoval Josef Suk v roce 1904 v potřebě vytvořit hudební obraz tehdejšího hlavního města. Práce pojednává o aktuálním stavu bádání a literatury a představuje Suka jako skladatele a interpreta na přelomu 19. a 20. století. Hlavní část diplomové práce obsahuje informace o okolnostech vzniku symfonické básně, jejích premiérách, vydání a recenzích v dobovém tisku. Zaměřuje se však především na formální výklad a analýzu Sukovy skladby. Následující dvě kapitoly zasazují Pragu do širšího kontextu. První z nich se zabývá obrazem města Prahy na přelomu 19. a 20. století a jeho vyobrazením v uměleckých dílech tohoto období. Druhá kontextuální kapitola pojednává o Sukově symfonické básni v souvislosti s nově se formující tradicí husitského hnutí a s husitskou písní Kdož jste boží bojovníci, která v průběhu 19. století pronikala do povědomí tehdejší vzdělané společnosti.
|
|
|
Strukturované drama o Ctiradovi a Šárce jako cesta k pochopení výrazových prostředků symfonické básně
Klasová, Ráchel ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Práce se zabývá využitím metody strukturovaného dramatu pro přiblížení obsahu symfonické básně žákům 1. stupně ZŠ. V teoretické části jsou shrnuty argumenty z odborné literatury pro propojení obou uměleckých oborů - hudebního a dramatického. Jsou popsána teoretická východiska propojování oborů z hlediska mezipředmětových vztahů, činnostní podstaty a blízkosti zmíněných oborů. Dále je analyzován hudební obsah. Práce také popisuje použitou metodu, zvláště její cíle, techniky a využívané náměty na 1. stupni ZŠ. Praktická část popisuje výchozí hypotézy, metodologii, přípravu, průběh a výsledky experimentu na 1. stupni ZŠ. Jeho těžištěm je porovnání porozumění obsahu symfonické básně Šárka B. Smetany u dětí, které s ním byly seznámeny skrze vytvořené strukturované drama a těmi, kteří s ním byly obeznámeny pouze slovně. Klíčová slova Strukturované drama, pověst o Ctiradovi a Šárce, symfonická báseň, B. Smetana, realizace, porozumění, I. stupeň ZŠ, mezipředmětové vztahy, poslech.
|
|
| |
|
|
Hobojové sólo ve Smetanově Blaníku v kontextu pastorálních motivů v hudbě 19. století
Podroužek, Vojtěch ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je poukázání na pastorální tradici v symfonické hudbě 19. století s využitím sólového hoboje či anglického rohu jako charakteristických nástrojů pro tento kolorit. Opěrným bodem pro mou bakalářskou práci je hobojové sólo ve Smetanově symfonické básni Blaník. V souvislosti se Smetanovým Blaníkem byly v této práci shrnuty veškeré nám dosud známé analýzy této symfonické básně a též navržena nová možnost přístupu v hudební analýze, a to ve dvou samostatných kapitolách. Prostřednictvím dalších hudebních ukázek, kterými jsou vybrané části z děl Beethovena, Rossiniho, Berlioze či Wagnera dokládám další přístupy skladatelů k tomuto topos evropské symfonické hudby 19. století.
|
host ::
RSS.