|
|
To, co chci vidět
Šavarová, Veronika ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Fexová, Patricie (vedoucí práce)
To, co chci vidět je završením pětileté tvorby, která sestávala z několika projektů. Jejich obsahová struktura se různým způsobem měnila, jádro však zůstávalo stejné – zpřítomnění krásného, dokonalého světa a s tím spojený eskapismus ze světa skutečného. V této předešlé práci byly vždy přítomny prvky mysterie, surrealismu, nejrůznějších druhů symbolů, nebo pocitu tísnivosti a v současném projektu tomu není jinak. To, co chci vidět z této dlouholeté práce čerpá a vypůjčuje si její narativ. Práce je úzce spjata s mými osobními prožitky a zkušenostmi. Její název tedy vyplývá z potřeby zpřítomnění si určitého ideálního a utopického místa.
|
|
|
Citrusy v malířském zátiší
DRÁBKOVÁ, Veronika
Citrusy v malířském zátiší Bakalářská práce, jež se zabývá zobrazením citrusů v malířském zátiší, se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje pojednání o fenoménu zátiší, analyzuje symbolický význam citrusů v různých časových dobách a věnuje se interpretacím malířských ovocných zátiší vybraných autorů například Girolama dai Libri, Caravaggia, Willema Kalfa, Pietera Claesze, Gustava Courbeta, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha a mnoha dalších. Je přiblížena i tvorba současných domácích autorů, kterými jsou např. Jan Mikulka nebo Hynek Martinec. V rámci praktické části je vytvořen soubor přípravných, kresebných a akvarelových skic a dva finální velkoformátové obrazy.
|
|
|
Dílo Františka Bílka v Českých Budějovicích: uměleckohistorická charakteristika
FILOUS, Štěpán
Tato bakalářská práce se zaměří na dílo sochaře Františka Bílka (1872-1941) v Českých Budějovicích. Bílek přímo ve městě zanechal dvě monumentální sochařská díla - kamenný pomník spisovatele Otakara Mokrého (1919) v dnešním parku Na Sadech a několik kusů sochařské výzdoby v interiéru kostela Husova sboru (1924) na dnešním Palackého náměstí. K oběma dílům se ve sbírkách Alšově jihočeské galerii na Hluboké zachovaly kresebné i sochařské předstupně. Cílem práce bude především důkladný ikonografický rozbor Bílkových monumentálních realizací a dále jejich uměleckohistorická analýza, přičemž autor využije právě zmíněných souvisejících děl v AJG. V rámci ní se autor zaměří rovněž na objednavatelský kontext vzniku pomníku i kostelní výzdoby či pozici obou děl v Bílkově související tvorbě. Pokud to bude možné a vhodné, zpracovatel do textu zapojí i zmínky o dalších dílech v AJG, která dokreslují ikonografickou i materiálovou šíři rozpětí Bílkovy tvorby.
|
|
|
Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud
LAZÁRKOVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem "Symbolika v Michelangelově díle Poslední soud" je zpracována jako teoreticko-praktická práce. Teoretická část vychází z popisu Michelangelova nejvýznamnějšího díla a hlouběji se zabývá analýzou jednotlivých částí fresky a interpretací Dantovy Božské komedie. Praktická část práce je autorskou realizací ilustrací k textu Danteho Božské komedie a čerpá z inspiračních zdrojů autorské tvorby zahraničních a českých umělců. Výsledným výtvarným artefaktem je soubor skicového materiálu a 6 finálních ilustrací, zpracovaných za pomocí kresebně-grafické techniky lavírované kresby tuší. Práce je obohacena obrazovou přílohou s jednotlivými detaily výjevů díla Poslední soud od Michelangela Buonarroti a díly umělců, kteří ilustrovali Božskou Komedii od Dante Alighieriho.
|
|
|
Edvard Munch - víc než tvůrce "Výkřiku"
RAFF, Alisa
Bakalářská práce pod názvem Edvard Munch - víc než tvůrce "Výkřiku" je zpracována ve formě teoreticko-praktické. Teoretická část přibližuje život a dílo jednoho z nejznámějších norských malířů - Edvarda Muncha. Důležitou částí jsou kapitoly, v nichž jsou rozebírána vybraná díla a v nichž je především analyzován obraz "Výkřik". V části praktické se aplikují znalosti o Munchově malířských technikách a zobrazovacích metodách, na jejichž základě vzniká řada skic a obraz v technice akrylu.
|
|
|
Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500
FIALOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500 vychází z bakalářské práce Terezy Fialové, v níž se zabývala prostorem tzv. stromové síně na zámku v Bechyni, se zaměřením na unikátně pojatou naturalistickou výzdobu. Diplomová práce v tomto ohledu na předešlý výzkum navazuje, přičemž se podrobněji zaměřuje na fenomén astwerku a snaží se osvětlit určitou zálibu v jinakosti, kterou vyvolává. Důkladně se věnuje otázce symboliky stromu a výskytu vegetabilních forem v profánní architektuře. S tím souvisí i samotný prostor a funkce bechyňské síně, který v úplném závěru autorka osvětluje. Značná část práce se soustředí na zkoumání souvislostí mezi rostlinnými formami a klasickými architektonickými traktáty. Práci uzavírá podrobný výčet památek středoevropské architektury kolem roku 1500, ve kterých byl uplatněn naturalisticky ztvárněný strom s osekanými větvemi v různých podobách.
|
|
|
Psychologický lyrismus Katherine Mansfieldové
MRKVIČKOVÁ, Lucie
Hlavní náplní této práce je tématická a textová analýza reprezentativního výběru povídkových textů Katherine Mansfieldové, které jsou ve snaze o větší přehlednost rozděleny do tří skupin, přičemž první a poslední povídková sbírka jsou pro svou jedinečnost nahlíženy samostatně. Pozornost je věnována autorčině osobnímu životu a mezilidským vztahům, kterými se povídky do značné míry inspirují, dále dobovým literárním vlivům a opomenuty nejsou ani básně, které dotvářejí její literární osobnost. Práce je rozšířena o srovnání její literární tvorby s povídkami A.P. Čechova.
|
|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
| |
|
|
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
|
host ::
RSS.