|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
Světelný design v architektuře
Machát, Jan ; Petelen, Ivan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na rozvoj a pochopení světelného designu v kontextu architektury. Hlavními cíli této práce jsou: • Rozšíření teoretických znalostí o světelném designu v architektuře, včetně jeho účelu, způsobu vnímání a specifických technik. • Vývoj a testování inovativního přístupu k simulaci osvětlení budov, konkrétně využitím videoprojekce na fasády, jako alternativa k tradičním, náročným metodám. • Poskytnutí praktických doporučení pro aplikaci světelného designu v praxi. Práce popisuje výzvy spojené s tradičními metodami osvětlení fasád a představuje inovativní alternativu v podobě videoprojekce. Tento přístup nabízí flexibilitu v testování různých scénářů osvětlení, snadnější změny v designu a efektivní výběr optimálního osvětlení pro konkrétní budovu. Praktická část byla zahájena výběrem vhodného objektu, historické budovy A Fakulty stavební VUT v Brně, na základě pečlivě stanovených kritérií. Následovaly testy simulace v počítačovém prostředí a testy na zmenšeném modelu budovy, vytvořeném pomocí 3D tisku, před samotným testem na reálné budově. Teoretická část práce zahrnovala studium odborné literatury, účast na konferencích a workshopech, studijní stáž ve Stockholmu a praktickou práci se světlem. Tyto zkušenosti posloužily jako základ pro potenciální výukový předmět "Světlo v architektuře", který by mohl být začleněn do výuky architektonického studia. Celkově tato disertační práce přispívá k posílení teoretického i praktického porozumění světelného designu v architektuře a nabízí inovativní metody a postupy pro její aplikaci.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
Fenomén bílé
Vítek, Petr ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Tato diplomová práce popisuje fenomén bílé barvy z hlediska
kulturního kontextu západního světa. Hlavním tématem je hledání
bílé barvy ve výtvarném umění a bílá v divadle jako výrazový
a výtvarný prostředek. Zabývám se funkcí této barvy v divadle
z pohledu, ze kterého se může vzhledem k divadelní konvenci jevit
zcela nedivadelní, a přesto je v současné době hojně používaná.
Naopak v umění se bílá stala konvenční barvou pro galerijní prostor
20. století.
V praktické části práce reflektuji dva divadelní projekty, na kterých
jsem se podílel v divadle DISK jako scénograf. V projektech hledám
leitmotiv bílé barvy a zdali se dá mluvit o motivu, který utváří můj
výtvarný rukopis.
|
|
|
Light design v nonverbálním divadle
Stará, Eva ; CAPKO, Štefan (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem světelného designu aplikovaném v nonverbálním divadle. Snaží se přiblížit technické i estetické možnosti a postupy při práci se světlem tak, abychom byli schopni světlo vnímat, rozeznávat jeho pestré varianty a poté s ním počítat při vlastní tvorbě. Tato práce by měla usnadnit komunikaci a následnou práci s light designérem.
|
|
|
Město jako scéna reálného života
Feifrlíková, Lenka
Bakalářská práce se zabývá vztahem scénografie a zahradně architektonické tvorby, soustředí se na základní podobnosti a rozdílnosti těchto oborů. Snaží se poukázat na to, že scénografická tvorba nemusí být omezena jen na jeviště v budově divadla, ale může zasahovat i do veřejného prostoru, kde už se zmíněné obory začínají prolínat. Cílem práce je prozkoumat, jak se scénografie se zahradně architektonickou tvorbou mohou doplňovat, kde jeden obor z druhého může čerpat inspirace a na základě těchto zjištění vytvořit návrh vybraných prostorů.
|
|
|
Kytice - světelná instalace
Vítek, Petr ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá reflexí světelné instalace Kytice inspirované básnickou sbírkou Karla Jaromíra Erbena. Blíže vysvětluji vybrané prvky z Kytice, které určily směr mého uvažování. Cílem je nalézt základní inspirační zdroje, které mě v tvorbě ovlivnily, vysvětlit dramaturgický koncept instalace jako celku a jednotlivě analyzovat každou baladu ztvárněnou v instalaci.
|
host ::
RSS.