|
|
Projevy deflektivizace v současné češtině - tendence k nesklonnosti některých křestních jmen ve spojení s příjmeními
Kripnerová, Nella ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou deflektivizace v současné češtině, a to konkrétně tendencí neskloňovat některá křestní jména ve spojení s příjmeními. V teoretické části se zaměřuje na dynamiku vývoje současné češtiny, vysvětluje pojmy norma a kodifikace, popisuje variantní tvary v jazyce a objasňuje příčiny jazykových změn. Následně definuje poměrně novou tendenci - deflektivizaci a uvádí některé její konkrétní příklady. V souvislosti s neskloňováním některých jmen objasňuje, jak by se taková jména měla skloňovat. Cílem praktické části je porovnat výsledky dotazníkového šetření, které si klade za cíl zjistit, v jaké míře se deflektivizační tendence projevují u české populace, s výsledky uváděnými v ČNK a zhodnotit, zda v současnosti převládá tendence tato jména skloňovat, či nikoliv. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojové tendence současného jazyka, variantnost, jazyková norma, kodifikace, deflektivizace, skloňování, křestní jméno, příjmení
|
|
| |
|
|
Příjmení občanů obce Buk
JASANSKÁ, Sabina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku antroponomastiky, konkrétně na příjmení občanů v místní části Buk u Jindřichova Hradce. Hlavním tématem je lingvistická analýza sebraného soupisu příjmení obyvatel z etymologického hlediska, u kterých je nebo historicky bylo evidováno trvalé bydliště v obci. Rozbor je vypracován na základě studia odborné literatury, která se zabývá onomastickou problematikou.
|
|
|
K problematice přechylování českých příjmení
HRADECKÁ, Sabina
Tématem bakalářské práce je přechylování českých příjmení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Součástí teoretické části jsou kapitoly, které s přechylováním příjmení souvisí: gender a s ním související genderová lingvistika, genderové role a feminismus. V kapitole věnované feminismu se práce zabývá hlavně historickým vývojem a současným stavem. Samostatnou kapitolu pak tvoří přechylování. Práce se zaměřuje na to, proč přechylujeme a jakým způsobem tvoříme přechylované tvary. Praktickou část práce tvoří výzkum, který je zpracován pomocí anonymního dotazníku. Cílem výzkumu je zjistit názor obyvatelstva různých věkových kategorií na danou problematiku.
|
|
|
Postoje Čechů k přechylování ženských příjmení
Amrichová, Katalin ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů české veřejnosti k přechylování ženských příjmení. Obsahem teoretické části je historie vzniku příjmení, pohled na přechylování příjmení v minulosti i současné názory odborníků na tuto problematiku. Podrobně jsou rozebrány argumenty pro a proti přechylování. Dále jsou zde uvedeny zákonné úpravy, které problematiku přechylování ženských příjmení nyní řeší, i jejich vývoj v minulosti a srovnání s právními úpravami některých dalších evropských zemí. Součástí teoretické části jsou také pravidla, jimiž se přechylování řídí. Empirická část je založena na výzkumu, který proběhl na základě elektronického dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit, jaké jsou preference respondentů ohledně přechýlených či nepřechýlených podob ženských příjmení, ale také nakolik jsou tolerantní vůči formám příjmení, které nepreferují. Zjišťování postojů se týkalo jak příjmení českých žen, tak i cizinek. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou vůči nepřechylování příjmení českých žen poměrně tolerantní, co se týče preferencí, jsou však značně konzervativní. Naprostá většina preferuje užívání přechýleného příjmení, po sňatku pak dávají přednost volbě přechýleného manželova příjmení. Jiná je situace u příjmení cizinek, u nichž preference naznačují značný příklon k užívání...
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Příjmení ve městě Dačice
COUFALOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá onomastickým tématem, konkrétně oblastí antroponomastiky, která se věnuje původu, tvoření, četnosti a povaze osobních jmen. Cílem této práce je rozbor nejčastěji se vyskytujících antroponym v oblasti města Dačic. Rozbor a klasifikace získaného materiálu jsou provedeny na základě studia odborné literatury zabývající se onomastickou problematikou.
|
|
|
Německá příjmení v Netolicích a jejich integrace do českého jazyka
HAZUKOVÁ, Veronika
Práce se zabývá německými příjmeními u Čechů v obci Netolice a jejich integrací do češtiny. Netolice jsou typickým zástupcem české obce, byť jsou obklopeny tzv. Zlatou stezkou přinášející příliv německého obyvatelstva a němčiny. Práce obsahuje popis historie obce Netolice k prokázání jejího českého rázu. Dále se zabývá tvorbou materiálové databáze (německých příjmení u Čechů v obci Netolice) z dostupných materiálových pramenů, které musely být aktuální, jelikož se jedná o popis současného stavu integrace německých příjmení u Čechů v obci Netolice. Následně je uveden výčet současných německých příjmení u Čechů v obci Netolice, na kterém je popsán aktuální stav jejich integrace. Popis se člení na integraci pravopisnou a morfologickou. Integrace morfologická je dělena ještě na dvě části, a to na tvaroslovnou a slovotvornou.
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Příjmení v okolí obce Brloh
TANZEROVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je onomastický rozbor v obci Brloh. Jejím záměrem je především sesbírat a podrobně rozebrat jména ,, po chalupě" v jihočeské vesnici Jaronín, která je její součástí. Teoretická část se proto věnuje onomastice obecně, přičemž je kladen důraz na vývoj křestních jmen a příjmení. Dále se snaží zachytit, jak jsou vlastní jména úzce spojena s životem a historickým vývojem zde, neboť právě ta pomáhají dokreslit místní historické události. Především jsou takto cenným zdrojem informací hlavně jména ?po chalupě?, která nikdy nebyla, na rozdíl od příjmení a křestních jmen, písemně kodifikována. Jejich hláskové změny nám ukazují místní nářeční jevy. Jazyková a potažmo i nářeční situace je velmi ovlivněna tím, že v Jaroníně až do roku 1946 žili lidé dvou národností, české a německé. Proto zde můžeme sledovat nářeční jevy českého, ale i německého jazyka užívaného na našem území. Právě pro poznání prolínání obou jazyků jsou jména ?po chalupě? také neocenitelným pramenem.
|
host ::
RSS.