|
|
Ideál hasiče záchranáře a ideál supervizanta - snášejí se?
Majzlíková, Jana ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Černík, Michal (oponent)
Mgr. Jana Majzlíková - Ideál hasiče a ideál supervizanta - snášejí se? ABSTRAKT Práce se zaměřuje na otázku, zda je vhodné do prostředí práce s hasiči zavádět supervizi, a pokud ano, jak. Za tímto účelem byl v práci porovnán ideál hasiče, jaký mají hasiči sami, a ideál supervizanta, jaký mají supervizoři, a zkoumána jejich vzájemná kompatibilita. Design výzkumu se opřel o kvalitativní přístup. Data získaná z interview s hasiči, se supervizory a z ohniskové skupiny s hasiči byla analyzována pomocí kvalitativní analýzy dat (otevřené kódování, tematická analýza). Provedeným výzkumem jsme zjistili, že ideálu hasiče dominuje hrdost na svou práci a ochota pomáhat druhým. V ideálu supervizanta je na prvním místě zkušenost v supervizi a otevřené sdílení příběhů o klientech. Do obou kulturních ideálů kromě toho patří společný zájem o lidi, pochopení pro druhé, tolerance, vnímavost k potřebám klientů a zasažených lidí, empatie, umění naslouchat, zájem o diskuzi a přístupnost k názorům druhých lidí. V obou zkoumaných kulturních prostředích je dále oceňovanou hodnotou odvaha. Supervizant musí disponovat osobní statečností "jít s kůží na trh", která je předpokladem otevřenosti a sdílení ve skupině. U hasičů stojí odvaha v popředí zásahů v extrémním prostředí a v podmínkách, do kterých jdou s nasazením vlastního života....
|
|
|
Supervize v sociální práci
Nagyová, Nicole ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
v českém jazyce Supervize je jednou z možností profesní opory, která pomáhá při řešení nelehkých pracovních situací. Ty v sobě obnášejí výzvy, osobní omezení i etické otázky. Nejasnosti mohou být jak na straně sociálního pracovníka, tak jeho klienta. Supervize by se neměla stát kontrolou nesprávných rozhodnutí či dozorem nad volbou pracovních východisek. Naopak by supervizor měl být podporou pro své klienty a poskytovat jim odborné a správné vedení, které zajistí kvalitu jejich práce. V diplomové práci dochází k propojení supervize se syndromem vyhoření. Teoretická část tak upozorňuje na preventivní charakter supervizního procesu a na rizika, která v případě absence supervize hrozí. Oba pojmy, supervize i syndrom vyhoření, jsou v diplomové práci podrobně popsány a vysvětleny. Teoretický oddíl práce obsahuje základní terminologii, dělení a důležité účastníky v rámci takové spolupráce. Druhý úsek popisuje situaci v oblasti využívání supervize a míry ohrožení syndromem vyhoření u vybraných sociálních pracovníků. Výsledky tohoto šetření jsou znázorněny v grafech. Práce je zakončena Diskuzí, která obsahuje vyjádření k zákonnému ukotvení supervize v České republice a porovnání postavení supervize v ČR, s jinou zemí. Každý čtenář pak může posoudit, zda je supervize potřebnou složkou v pomáhajících profesích.
|
|
|
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
|
|
|
Rizika zavádění supervize do výchovných ústavů
FIALOVÁ, Markéta
ABSTRAKT Cílem diplomové práce je zmapování postojů zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy k zavádění supervize jako podpory jejich profesní činnosti. Výzkum se snaží zmapovat problematiku a rizika zavádění supervize do těchto zařízení. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů, které souvisí se zaváděním supervize do výchovných ústavů. Vysvětleny jsou pojmy výchovný ústav, odborní pracovníci ve výchovných ústavech, supervize, supervizor, supervidovaný atd. Pro realizaci výzkumu bylo použito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro předvýzkum byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ředitelé jednotlivých zařízení v kraji Vysočina. Pro výzkum byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 12 odborných pedagogických pracovníků výchovných ústavů kraje Vysočina. Pomocí výzkumu byla hledána odpověď na otázku, jaký přínos vidí zaměstnanci v zavedení supervize do organizace. Další otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem seznámilo vedení své zaměstnance se zavedením supervize. Poslední otázka, na kterou byla hledána odpověď, se týkala toho, co je hlavním důvodem účasti zaměstnanců na supervizních setkáních. Z výsledků výzkumu následně vyplynulo, že zaměstnanci považují za největší přínos supervize v organizaci pomoc při řešení vztahových problémů. Dále z výzkumu vyplynulo, že vedení představilo supervizi jako pomoc a přínos pro organizaci. A nakonec, že hlavním důvodem účasti pracovníků na supervizních setkáních je povinnost.
|
|
|
PROFESNÍ DOVEDNOSTI SUPERVIZORA
ŠVAJGROVÁ, Lenka
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat profesní dovednosti, které jsou nezbytné pro výkon profese supervizora. Ve své práci se zabývám vstupními požadavky a profesními dovednostmi supervizora v podmínkách České republiky. V rámci vstupních předpokladů jsem se zaměřila na zkoumání vlastních motivů supervizora a jeho schopností komunikace, které považuji za klíčové předpoklady před volbou této profese. Dále se věnuji dovednostem, které jsou potřebné pro vedení supervize. Mezi ně především řadím vybudování vztahu se supervidovanými, schopnost uzavření supervizního kontraktu a vedení supervizního procesu. Tyto získané poznatky dále porovnávám s požadavky konkrétního vzdělávacího kurzu. Po uvedení získaných poznatků do souvislosti s požadavky kurzu se mi prokázalo, že se ve větší míře shodují.
|
|
|
Komparace individuální a skupinové supervize
VÁGAIOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá otázkou, jaká pozitiva a negativa přináší supervidovaným i supervizorům individuální či skupinová supervize. V první části je popsána supervize, její cíle, funkce a druhy, které rozlišujeme. Dále práce předkládá definice a bližší určení dvou specifických druhů supervize ? individuální a skupinové. Jsou zde popsány vztahy a interakce, které v nich probíhají, organizace vzájemného setkávání, metody a techniky práce. Závěrečná část práce obsahuje analýzu teoretických faktů a vyhodnocení pozitiv a negativ. Srovnání je předloženo na základě tří okruhů, kterými jsou: významné momenty kontraktu, supervizní vztah, supervizní techniky.
|
host ::
RSS.