|
|
Přechylování nových názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce Přechylování nových názvů profesí má dvě části. Pojednává nejprve teoreticky o problematice přechylování a představuje sufixy při přechylování používané. Druhá část ověřuje výskyt jmen vyexcerpovaných ze slovníku Nová slova v češtině 1 a 2 a z článku Ljuby Mrověcové (2009) Pojmenování nových profesí u pozic v oblasti ekonomiky a podnikání (v rusko-českém srovnávacím plánu) v korpusu SYN 2010 a databázi Neomat. Následují seznamy doložených a nedoložených jmen ve výše uvedených zdrojích. Významy méně známých pojmenování vysvětluje abecedně řazený slovníček.
|
|
|
Les noms collectifs en francais
Svoboda, Jáchym ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato práce se věnuje kolektivnímu substantivu ve francouzštině. Jejím cílem je představit tuto podskupinu substantiv, a v experimentální části vyzkoumat, zda jsou různá místa přijatelná na pozici životných kolektivních substantiv. Po vyhodnocení dotazníků, práce dochází k závěru, že jména míst tuto roli mohou zastat.
|
|
|
Rod francouzských substantiv na -a
Jochcová, Magdaléna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem rodu francouzských substantiv na -a. V teoretické části je komplexně představena a charakterizována problematika slovnědruhové kategorie substantiva s důrazem kladeným především na jmenný rod. Poté následuje nahlédnutí do principů obohacování francouzského lexika v podobě stručného představení historie přejímání ve francouzštině, obecné charakterizace výpůjček a nastínění dalších souvisejících jevů. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum, který se opírá o excerpci z elektronické verze výkladového slovníku le Petit Robert. Jednotlivé výskyty jsou popsány a analyzovány, zejména z hlediska etymologického a sémantického, a s využitím francouzského korpusu FRANTEXT je rovněž zkoumána jejich četnost a kolísání rodu. Závěr práce se okrajově věnuje nelexikalizovaným neologismům nalezeným v průběhu vyhledávání vizuální inspekcí. Klíčová slova: substantivum, jmenný rod, výpůjčky, přiřazení rodu, kolísání rodu, francouzština
|
|
|
Substantivizovaný infinitiv ve francouzštině
Švidrnochová, Lenka ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
v českém jazyce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou substantivizovaného infinitivu v současné francouzštině. Po vymezení základních pojmů (substantivum, infinitiv a substantivizace) jsou podrobně sledovány charakteristické vlastnosti lexikalizovaných substantivizovaných infinitivů a s nimi spojených infinitivních forem. Obě tyto kategorie jsou posuzovány ze sémantického, morfologického, syntaktického a okrajově též diachronního hlediska za souběžné konzultace se stěžejními francouzskými gramatikami, slovníky a jinými odbornými pracemi. Druhá část, která je vlastním těžištěm práce, se zaměřuje na výzkum okazionalizmů z řad substantivizovaných infinitivů, který je realizován na základě francouzského korpusu FRANTEXT.
|
|
|
Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Bakalářská práce Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí je rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuty poznatky, které o této problematice podává odborná literatura. Pojednáno je i o sufixech, jež se při přechylování používají nejčastěji. V druhé části práce jsou uvedeny výsledky praktického výzkumu, při němž byly názvy ženských profesí, nalezené ve slovníku Nová slova v češtině 1 a 2, zadávány ve formě lemmat do korpusů SYN 2000 a SYN 2005 a byla zkoumána jejich četnost. Na konec práce je zařazen praktický slovníček, který vysvětluje význam některých méně známých substantiv pojmenovávajících profese.
|
|
|
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
|
|
|
Jmenné derivační sufixy ve slovanštině a latině
Pernicová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Voleková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z postupů tvoření slov, odvozováním (derivací), ve dvou indoevropských jazycích, latině a slovanštině. Její náplní je popis a porovnání jmenných (substantivních) derivačních sufixů i celých slovotvorných typů, jež si v daných jazycích odpovídají. Hlavním těžištěm práce je rozdělení těchto paralel z funkčního hlediska a popis jednotlivých slovotvorných typů v rámci onomaziologických kategorií. Protože latina a slovanština v jiných jazykových rovinách podobné paralely nevykazují, je nápadná podobnost derivačních sufixů (i celých slovotvorných typů) pozoruhodným jevem. Jedním z jeho možných vysvětlení je to, že oba jazyky si zachovaly původní indoevropskou strukturu slova. Proto tato práce vychází z latiny jako jazyka staršího, jenž tedy pravděpodobněji stojí formálně i funkčně blíže původnímu (indoevropskému) stavu než slovanština, a jednotlivé sufixy (slovotvorné typy) sleduje v jejich vývoji a snaží se ukázat jejich formální i sémantické změny.
|
|
|
Rodové markéry u názvů zvířat v současné angličtině.
HONNEROVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá rodovými markéry u názvů zvířat v současné angličtině. Tyto rozdíly v mimojazykové skutečnosti jsou zkoumány zejména v odborných textech zveřejněných na internetových stránkách nebo z tištěných verzí vědeckých časopisů. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část popisuje převážně gramatické kategorie podstatného jména (číslo, počitatelnost, určenost, rod, pád) související s rodovou problematikou. První polovina praktické části se zaměřuje především na pozorování substantiv označujících názvy zvířat, kolektivní pojmenování nebo jejich tvary v číslech singuláru a plurálu. Druhá polovina se věnuje pouze zájmenům jednotného čísla, neboť mají schopnost rozlišit rody maskulinum, femininum a neutrum u zvířat.
|
host ::
RSS.