|
|
Vztah pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví v České republice
Krátká, Tereza ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Zdraví a jeho vztah k pracovní situaci představuje v sociologii téma, kterému se dosud v českém prostředí nedostává přílišné pozornosti. Předkládaná práce proto povědomí o tomto jevu rozšiřuje - věnuje se studiu vztahu mezi subjektivním zdravím a pracovními podmínkami. V první části jsou za pomoci sekundární literatury definovány pojmy subjektivní zdraví a pracovní podmínky. Ve druhé části jsou s využitím metod kontingenčních tabulek a regresní analýzy testovány hypotézy blíže mapující vztah mezi pracovní situací a zdravím. Dále jsou závěry porovnány s výsledky tematicky příbuzných studií realizovaných v zahraničí. Výsledky analýz odpovídají závěrům těchto zahraničních studií - ekonomicky aktivní lidé se častěji cítí zdravější než nezaměstnaní. Pomocí regresního modelu se podařilo prokázat signifikantní vliv na tento rozdíl u proměnné vzdělání. Dalším testováním bylo zjištěno, že lidé s náročnějšími pracovními podmínkami hodnotí své zdraví hůře než lidé, kteří takovým podmínkám nejsou na svém pracovišti vystavováni. Rozdíl v hodnocení subjektivního zdraví v závislosti na pracovních podmínkách mezi muži a ženami se neprojevil. Klíčová slova: subjektivní zdraví, pracovní podmínky, nezaměstnanost, regresní analýza.
|
|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Subjektivní zdraví se zaměřením na determinanty deprese ve vybraných zemích Evropy
Mlíčková, Klára ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Dzúrová, Dagmar (oponent)
Subjektivní zdraví se zaměřením na determinanty deprese ve vybraných zemích Evropy Abstrakt Cílem této práce je porovnat podíly osob s příznaky deprese ve 29 zemích Evropy na základě šetření o zdraví EHIS 2014. Zkoumán je vliv determinantů věku, pohlaví a vzdělání a pozornost je zaměřena na osoby ve věku 65+ let. Pomocí shlukové analýzy jsou porovnány podíly osob ve věku 15+ let trpících příznaky deprese s podíly osob ve věku 65+ let s příznaky deprese a také mezipohlavní rozdíly v příznacích deprese u osob ve věku 65+ let. Vztah determinantu vzdělání a příznaků deprese u osob ve věku 65+ let je zobrazen pomocí podmíněného formátování. Bylo zjištěno, že u starších osob dochází k výraznému zvýšení výskytu příznaků deprese a patrnější je to u žen. Úroveň vzdělání se taktéž odráží ve výskytu příznaků deprese u osob ve věku 65+, nicméně tento vztah není v rámci vybraných zemí tak jednoznačný jako u věku a pohlaví. Klíčová slova: subjektivní zdraví, determinanty zdraví, příznaky deprese, EHIS
|
|
|
Determinanty zdraví a subjektivní délka života
Dvořáková, Eliška ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Determinanty zdraví a subjektivní délka života Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na vztah vybraných determinantů a výpovědí o vlastním zdraví za rok 2014 pro věkovou kategorii 65 a více let. Výběrová dotazníková šetření EHIS a EU-SILC představují výchozí informaci. Vybrané determinanty zdraví spadají do kategorie životního stylu, a tudíž patří mezi ovlivnitelné faktory. Jsou jimi body mass index, kuřáctví/tabakismus a konzumace alkoholu. Práce vychází z mezinárodního porovnání vybraných determinantů zdravotního stavu a indikátorů úmrtnosti na základě údajů databáze EUROSTATu v 28 členských státech Evropské Unie. Klíčová slova: determinanty zdraví, subjektivní zdraví, body mass index, kuřáctví, konzumace alkoholu, EU28
|
|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Vztah pracovních podmínek a subjektivního hodnocení zdraví v České republice
Krátká, Tereza ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Zdraví a jeho vztah k pracovní situaci představuje v sociologii téma, kterému se dosud v českém prostředí nedostává přílišné pozornosti. Předkládaná práce proto povědomí o tomto jevu rozšiřuje - věnuje se studiu vztahu mezi subjektivním zdravím a pracovními podmínkami. V první části jsou za pomoci sekundární literatury definovány pojmy subjektivní zdraví a pracovní podmínky. Ve druhé části jsou s využitím metod kontingenčních tabulek a regresní analýzy testovány hypotézy blíže mapující vztah mezi pracovní situací a zdravím. Dále jsou závěry porovnány s výsledky tematicky příbuzných studií realizovaných v zahraničí. Výsledky analýz odpovídají závěrům těchto zahraničních studií - ekonomicky aktivní lidé se častěji cítí zdravější než nezaměstnaní. Pomocí regresního modelu se podařilo prokázat signifikantní vliv na tento rozdíl u proměnné vzdělání. Dalším testováním bylo zjištěno, že lidé s náročnějšími pracovními podmínkami hodnotí své zdraví hůře než lidé, kteří takovým podmínkám nejsou na svém pracovišti vystavováni. Rozdíl v hodnocení subjektivního zdraví v závislosti na pracovních podmínkách mezi muži a ženami se neprojevil. Klíčová slova: subjektivní zdraví, pracovní podmínky, nezaměstnanost, regresní analýza.
|
host ::
RSS.