|
|
Memetodologie
Polách, Jakub ; Bělohradský, Václav (oponent) ; Magid, Václav (vedoucí práce)
Vizuální komunikace se s dostupností grafických editorů a rozvojem sociálních sítí dostala do stavu, kdy se obrázky zásadní pro kulturní, společenské nebo politické dění vytváří uvnitř internetových subkultur. Vizuální umělci nebo grafičtí designéři s akademickými tituly jejich aktivitu potom pouze tematizují nebo je přímo exploatují na zdech nebo objektech uložených v kamenných institucích, mezi něž patří také školy umění a designu. Ty se dají charakterizovat jako trhem poháněná rekombinace fragmentovaných zadání, dovedností, hostů, přednášek nebo pseudo-konferencí, jejichž povaha je podřízena základnímu nastavení algoritmů digitálních platforem. Školy plní roli rozšíření internetového prohlížeče místo toho, aby se samy staly prohlížeči. Paradoxní je, že výstupy intenzivního tréninku, které jsou součástí tohoto nepřetržitého, pasivně přijímaného infotainmentu konzumně-randomizovaného přístupu ke vzdělávání, nejdou samy o sobě zužitkovat – roli nehraje formální kvalita výstupů, ale jejich šikovné zapletení do sociálního tkaniva účelových vztahů. Diplomová práce proto vychází z předpokladu, že odbornost může mít extrémně nízké obrazové rozlišení – ukazatelem v orientačním systému nemusí být vektorová šipka, ale může jí být třeba interpretace marxismu na TikToku. Diplomová práce tyto a další přístupy nechce jenom tematizovat, ale aktivně se na nich podílet skrze formování memetodologie jako formálně i obsahově inkluzivního open-source sdělovacího prostředku.
|
|
|
Memetodologie
Polách, Jakub ; Bělohradský, Václav (oponent) ; Magid, Václav (vedoucí práce)
Vizuální komunikace se s dostupností grafických editorů a rozvojem sociálních sítí dostala do stavu, kdy se obrázky zásadní pro kulturní, společenské nebo politické dění vytváří uvnitř internetových subkultur. Vizuální umělci nebo grafičtí designéři s akademickými tituly jejich aktivitu potom pouze tematizují nebo je přímo exploatují na zdech nebo objektech uložených v kamenných institucích, mezi něž patří také školy umění a designu. Ty se dají charakterizovat jako trhem poháněná rekombinace fragmentovaných zadání, dovedností, hostů, přednášek nebo pseudo-konferencí, jejichž povaha je podřízena základnímu nastavení algoritmů digitálních platforem. Školy plní roli rozšíření internetového prohlížeče místo toho, aby se samy staly prohlížeči. Paradoxní je, že výstupy intenzivního tréninku, které jsou součástí tohoto nepřetržitého, pasivně přijímaného infotainmentu konzumně-randomizovaného přístupu ke vzdělávání, nejdou samy o sobě zužitkovat – roli nehraje formální kvalita výstupů, ale jejich šikovné zapletení do sociálního tkaniva účelových vztahů. Diplomová práce proto vychází z předpokladu, že odbornost může mít extrémně nízké obrazové rozlišení – ukazatelem v orientačním systému nemusí být vektorová šipka, ale může jí být třeba interpretace marxismu na TikToku. Diplomová práce tyto a další přístupy nechce jenom tematizovat, ale aktivně se na nich podílet skrze formování memetodologie jako formálně i obsahově inkluzivního open-source sdělovacího prostředku.
|
|
|
Původ totalitarismu optikou první generace kritických teoretiků
Danovská, Krista ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obsahem práce je analýza původu totalitárního systému v rámci prací Theodora Adorna, Ericha Fromma, Maxe Horkheimera a Herberta Marcuseho, jakožto představitelů teoretického rámce kritická teorie. Analýza probíhá jak v rovině individuální, kdy text pracuje s výzkumy autorů pracující s konceptem autoritářského charakteru, tak i v rámci celospolečenských faktorů vedoucích k nedemokratickému systému, kdy pracuji s texty sledující filosofii dějin. Práce mapuje celkový kontext působení vybraných autorů, neboť situace, během které první generace kritických teoretiků tvořila svoje díla, byla důležitým prvkem, který ovlivňoval celkové myšlení. Mezi zjištění z vybraných výzkumů patří i fakt, že osoby s nižším společenským postavením jsou mnohem náchylnější tíhnout k totalitnímu systému se silným autoritářským prvkem. Výsledky dvou odlišných výzkumu jeden před válkou a jeden poválečný dokládají, že tíhnutí k nedemokratickému systému je častým jevem. Texty věnující se filosofii dějin naopak dokládají, že kapitalismus a moderní osvícenská společnost v sobě skrývají prvek vedoucí k totalitě. Od tohoto zkoumání však autoři upouští po návratu do Frankfurtu v rámci obnoveného Institutu pro sociální výzkum.
|
host ::
RSS.