Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj a implementace nových přístupů umožňujících proteomickou charakterizaci kostních tkání ve stomatochirurgii
Michalus, Iva ; Hynek, Radovan (vedoucí práce) ; Šebela, Marek (oponent) ; Hrabal, Richard (oponent)
1 Abstrakt Proteomika je bouřlivě se rozvíjející obor, který nachází uplatnění v mnoha oblastech medicíny, včetně stomatologie. Přesto proteomická charakterizace kostních tkání ve stomatochirurgii není stále běžně využívána. Hlavní příčinou je značná komplikovanost používaných analytických přístupů, která vyplývá z nerozpustného charakteru kostních tkání. Cílem této práce bylo vyvinout a aplikovat přímočarou metodiku, která by mohla vést k rutinnímu využití proteomiky i v této oblasti. Nejprve byla s využitím prasečích čelistních kostí jako modelových vzorků vyvinuta technika umožňující identifikovat až stovky proteinů díky jejich štěpení trypsinem přímo v kostních tkáních ("in-bone digestion") následovaného analýzou pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie s předřazenou kapalinovou chromatografií (LC-MS/MS). Tato technika byla následně aplikována na analýzu odoperovaných tkání lidských maxilárních a mandibulárních kostních tkání. Jak ve vzorcích maxilárních, tak mandibulárních kostí, bylo možné technikou přímého štěpení identifikovat značné množství proteinů. Navíc matematická analýza získaných dat umožnila též rozlišit mezi tkáněmi postiženými zánětem a zdravými tkáněmi. Přístup založený na přímém štěpení byl následně úspěšně rozšířen též na analýzu in vitro modelů lidských kostních tkání. Přímé štěpení...
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
Ošetřovatelská péče o pacienta ve stomatochirurgii při zavádění zubních implantátů
SAZMOVÁ, Šárka
Tato práce se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče ve všech fázích procesu zavádění zubních implantů a způsoby získávání znalostí sester v tomto oboru. Zpracování výzkumné části práce probíhalo formou kvalitativního výzkumu. Jako nejvhodnější metoda byl vybrán hloubkový rozhovor polostrukturovaného typu. Technikou ,,vyložení karet" byla data rozčleněna do čtyř kategorií. V uvedených kategoriích vzniklo deset podkategorií. Zjištěné skutečnosti byly v každé kategorii zpracovány do schémat. V časovém úseku od října 2012 do března 2013 bylo osloveno deset sester, z nichž bylo pět ochotných se výzkumu zúčastnit. Záměrně byly vybrány ordinace s různým zázemím a vybavením. Podmínkou byla práce v implantologii. Z výpovědí oslovených respondentek bylo zjištěno, že v každé podkategorii je několik skupin sester, které se od sebe liší způsobem výkonu dané činnosti. Ukázalo se, že na větších pracovištích mají lepší přístup k rozsáhlejšímu technickému zázemí a možnosti implantovat v ordinacích lépe připravených k invazivním chirurgickým výkonům. Tato skutečnost snižuje rizika vzniku komplikací v pooperačním období i případného odhojení implantovaných materiálů. Výhodou menších pracovišť je bezesporu více osobní přístup k pacientovi. V oblasti vzdělávání sester všechny oslovené sestry uvedly, že vystudovaly střední zdravotnickou školu. Jak výzkum ukázal, na těchto školách se stomatologii jako samostatnému oboru příliš času nevěnuje a v případě dentální implantologie je vzdělávání ještě skoupější. Většina respondentek se oboru učila během své praxe a teoretické vzdělávání, jak se ukázalo, jim téměř zcela chybí. V souvislosti se stále častějším zaváděním tohoto typu ošetření do běžných stomatologických praxí je do budoucnosti potřeba této problematice věnovat více úsilí a sestrám nabídnout možnosti dalšího vzdělávání zaměřeného na úlohu sestry ve stomatologii a stomatochirurgii. Zásadním, avšak nikoliv posledním nedostatkem je i fatální absence odborné literatury a učebnic zaměřujících se právě na nezastupitelnou úlohu sestry v tomto oboru. Po zjištění těchto nedostatků byla, jako výstup z této bakalářské práce vytvořena brožura pro začínající sestry.
Specifika péče o pacienta po stomatochirurgickém výkonu
CHUMOVÁ, Edita
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u nemocného po stomatochirurgickém výkonu. Pojem stomatochirurgie není synonymem pouze pro chirurgickou extrakci zubu. Pod tímto pojmem se nachází daleko více lékařských ošetření, která jsou jak pro operatéra tak i pro nemocného náročné. Takový nemocný potřebuje po výkonu kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specifikách péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá ze základních pojmů stomatologie a stomatochirurgie. Dále práce pokračuje informacemi o stomatochirurgickém vyšetření prováděné extraorálně a intraorálně a spolupráci sestry s lékařem. Na tyto informace navazují nejčastěji se vyskytující onemocnění v dentoalveolární a maxilofaciální stomatochirurgii. Na to již navazuje předoperační příprava, ta je dělená na přípravu na plánovaný výkon, která je dlouhodobá, krátkodobá a bezprostřední, na přípravu nemocného v lokální anestezii, na urgentní neplánovaný výkon a přípravu nemocných, kteří jsou dlouhodobě antikoagulačně léčeni. Poté přichází téma, které obsahuje intervence prováděné u nemocného po výkonu, dále požadavky kladené na sestru pečující o tyto nemocné. Nepostradatelné je téma hygieny dutiny ústní, výživy a bolesti. Jsou uvedeny i komunikační a edukační schopnosti sestry a konečná péče o nemocného praktikovanou pomocí rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním šetřením pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který je tvořen 24 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry z Nemocnice České Budějovice, a.s., které pečují o stomatochirurgicky nemocné, tzn. sestry ze stomatochirurgické ambulance, ORL a očního oddělení. Během výzkumného šetření, bylo zjištěno, že o tyto nemocné je postaráno i na oddělení traumatologie. Proto byl výzkumný vzorek rozšířen o sestry z traumatologického oddělení. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry provedeny na příslušných odděleních, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou respondentky. Po souhlasu respondentek a staničních sester byly rozhovory zaznamenány na diktafon v mobilním telefonu. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce března. Polostrukturovaný rozhovor je tvořen základní charakteristikou respondentky. Dále bylo zjišťováno, o jaké nejčastěji stomatochirurgicky nemocné respondentky na svém oddělení pečují. Po úvodu do problematiky následují otázky charakteristické pro zkoumanou oblast, tudíž se otázky týkají stravování, hygieny a edukace, dále jsou rozhovory neplánovaně rozvíjené o další otázky. Záznamy z rozhovorů jsou zaznamenány přepisem do bakalářské práce a výsledky zpracovány kategorizací. Pro toto výzkumné šetření byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaká jsou specifika stravování u nemocného po stomatochirurgickém výkonu? Výzkumná otázka 2 : Jaká jsou specifika hygienické péče dutiny ústní u nemocného po stomatochirurgickém výkonu? Výzkumná otázka 3 : Jak sestra edukuje nemocného po stomatochirurgickém výkonu? Na všechny výzkumné otázky bylo zodpovězeno. Výsledky práce budou přístupné studentům, kteří se během své praxe setkávají s těmito nemocnými a sestrám, které o tyto nemocné pečují. Výsledky budou sloužit k rozšíření či doplnění informací v oblasti péče po výkonu u těchto nemocných. Proto byly získané informace zpracovány jako informační materiál, který bude zpřístupněný v elektronické podobě. Podoba informačního materiálu je uvedena příloze (Příloha 4).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.