|
|
Vztah státu a církve v poválečné historii československé a české státnosti. Srovnání právního postavení církví za komunistického režimu a v současnosti
Ptáčník, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
1. Vymezení předmětu práce Cílem této diplomové práce je popsat situaci církví a náboženských společností v rámci právního řádu v průběhu proměn, které český právní řád postihly za poslední půlstoletí. Protože není možné detailně zohlednit v práci tohoto formátu celé pestré dějiny státu a práva dvacátého století, tato práce se zejména bude soustředit na poslední vývoj, tedy na situaci za období totality. Dále i na novou skutečnost panující jako důsledek převratných změn, které nastaly po pádu komunistické totality. Hlavním účelem je zejména vytvořit srovnání, jedná se o srovnávací práci, s tím, že srovnávány nebudou jenom platné předpisy, ale i praktické důsledky a zejména teoretická ústavněprávní východiska, co se materiálních pramenů práva týče. Není bohužel možné v rozsahu daném formátem magisterské práce zachytit celou šíři, byť jen jednoho období historické české státnosti. Proto budou vybrána témata týkající se objektu práce, která jsou spatřována jako společná a stěžejní pro obě historická období a těmi se budeme zabývat dopodrobna, zatímco ostatní, související témata, jakož i související údobí, budou probírány více obecně. Také není možné dokonale popisovat rozdíly mezi přístupem státu k jednotlivým církvím. V tomto ohledu budou některé zvláštnosti nastíněny, ovšem nikoliv důsledně. Práce se tedy...
|
|
|
Vznik Státního úřadu pro věci církevní
Majerová, Tereza ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje církevní politice státu od konce druhé světové války, s důrazem na postupné přebírání moci v zemi komunistickou stranou a vývoj systematické oprese církve směřující až k přijetí tzv. církevních zákonů a tím i ke vzniku Státního úřadu pro věci církevní v roce 1949. Cílem práce je zmapování vývoje vztahu mezi státem a církví a popsání vývoje systemických a administrativních změn, které v politicko-náboženském kontextu nastaly a vedly k uzákonění Státního úřadu pro věci církevní jako vrcholu vybudované infrastruktury omezující církve. Klíčová slova katolická církev; Československo; komunismus; stát a církev; systematická oprese
|
|
|
Vliv odluky na financování církví
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá analýzou současného stavu financování církví. Církve po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pobírají příspěvek od státu na provoz církví, který se od roku 2016 snižuje ročně o pět procent z původní vyplácené částky ročně. Příspěvek bude vyplácen až do roku 2029, kdy bude vyplácení ukončeno. Dále ze zákona je církvím vyplácena finanční náhrada od roku 2013 po dobu třiceti let. Otázka, kterou řešila tato práce zněla: Zda jsou církve po třiceti letech schopny se sami financovat pouze z prostředků od státu, které by v průběhu těchto třiceti let pravidelně investovaly a platily by z nich pouze mzdy v předpokládané výši příspěvku na provoz z roku 2013 a valorizované od roku 2019 ve výši předpokládané inflace. O stejnou inflaci by se zvyšovala i vyplácená finanční náhrada od státu. Výsledkem výpočtu bylo zjištění, že za daných předpokladů by uspěla pouze Římskokatolická církev. Vzhledem k tomu, že církve nenaplňují základní předpoklad investování veškerého finančního příspěvku po odečtení mzdových výdajů, nedojde ke kladné odpovědi na výše položenou otázku ani u Římskokatolické církve. Neznamená to, že by tím církve ukončily svou činnost, ale bude to jistě znamenat změny ve struktuře některých církví, změny postojů k financování a zároveň zde bude...
|
|
|
Vztah státu a církve v poválečné historii československé a české státnosti. Srovnání právního postavení církví za komunistického režimu a v současnosti
Ptáčník, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
1. Vymezení předmětu práce Cílem této diplomové práce je popsat situaci církví a náboženských společností v rámci právního řádu v průběhu proměn, které český právní řád postihly za poslední půlstoletí. Protože není možné detailně zohlednit v práci tohoto formátu celé pestré dějiny státu a práva dvacátého století, tato práce se zejména bude soustředit na poslední vývoj, tedy na situaci za období totality. Dále i na novou skutečnost panující jako důsledek převratných změn, které nastaly po pádu komunistické totality. Hlavním účelem je zejména vytvořit srovnání, jedná se o srovnávací práci, s tím, že srovnávány nebudou jenom platné předpisy, ale i praktické důsledky a zejména teoretická ústavněprávní východiska, co se materiálních pramenů práva týče. Není bohužel možné v rozsahu daném formátem magisterské práce zachytit celou šíři, byť jen jednoho období historické české státnosti. Proto budou vybrána témata týkající se objektu práce, která jsou spatřována jako společná a stěžejní pro obě historická období a těmi se budeme zabývat dopodrobna, zatímco ostatní, související témata, jakož i související údobí, budou probírány více obecně. Také není možné dokonale popisovat rozdíly mezi přístupem státu k jednotlivým církvím. V tomto ohledu budou některé zvláštnosti nastíněny, ovšem nikoliv důsledně. Práce se tedy...
|
|
|
Vývoj diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Vatikánem
Kristek, Tomáš ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Vatikánem se utváří od roku 1918 a působí na ně různé faktory, které studujeme v kontextu dějin a na základě teorií liberálně-idealistických a realistických. V bakalářské práci se budeme věnovat faktorům působící na vzájemný vztah státu a církve v pohledu mezinárodních vztahů a v různých konkrétních dějinných okamžicích. V tomto vzájemném vztahu mezi státem a církví nejde pouze o vztah dvou suverénních států, ale o vztah státu a mezinárodní organizace, která je reprezentovaná papežem, jako hlavou státu i hlavou církve. Z hlediska vzájemné snahy o konsensus každá strana do jednání vnáší své požadavky, které se v případě papežské diplomacie ne vždy shodují s cílem diplomacie světské. Protože se jedná o demokracie, které řeší své spory diplomatickou cestou, i Česká republika a Vatikán usilují o dohodu tímto způsobem, ačkoli dohoda není vždy možná.
|
host ::
RSS.