|
|
Selfmanagement součást zdravého životního stylu seniora
DOLEŽALOVÁ, Jana
Životním stylem označujeme přístup člověka k sobě samému, druhým a svému prostředí. Tímto způsobem tak ovlivňujeme i své zdraví. Selfmanagement, neboli sebeřízení, využívá osobní potenciál člověka k tomu, aby za péči o své zdraví nesl více odpovědnosti a byl tak sám sobě dobrým manažerem jak v období zdraví, tak i v období nemoci. Zdravým životním stylem snižujeme zatížení organismu a předcházíme tak předčasnému stárnutí. Dodržování zásad zdravého životního stylu a podpora zdraví jsou důležitými prvky v moderní péči o seniorskou populaci. Hlavním tématem této diplomové práce je orientace seniorů v oblasti zdravého životního stylu a jejich schopnost nést odpovědnost za své zdraví. Tato diplomová práce je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část se zbývá stářím, zdravým životním stylem. Je zde také téma popisující roli všeobecné sestry v péči o seniory. Posledním tématem teoretické části diplomové práce je kapitola aktivit na podporu zdraví u seniorů. Do této kapitoly bylo zařazeno téma selfmanagementu jako vědomého chování osoby zaměřené na podporu vlastního zdraví. Ke zpracování empirické části diplomové práce byly použity techniky kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili senioři od 65 let věku. Informace byly shromažďovány technikou polostrukturovaných rozhovorů. Pro získání dostatečných informací ke zkoumané problematice byla zvolena strategie účelového výběru respondentů. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat na výzkumu a minimální věková hranice 65 let Výzkumný soubor tvořilo dvanáct seniorů rozdělených do tří věkových skupin po čtyřech respondentech. V každé skupině byli dvě ženy a dva muži. V první věkové skupině byli respondenti ve věku 65 -70 let, ve druhé skupině ve věku 71 -75 let a ve třetí skupině ve věku 76 a více let. Zkoumaný soubor byl tvořen seniory z Českobudějovicka a Táborska, kteří dobrovolně souhlasili s poskytnutím rozhovoru a splňovali výše uvedená kritéria. Rozhovor obsahoval identifikační otázky, otázky uzavřené a otázky otevřené, které umožňovaly individuální odpovědi. Cílem práce bylo zjistit přístup seniorů ke zdravému životnímu stylu v časové ose seniorského věku. Na začátku výzkumného šetření byly položeny čtyři výzkumné otázky. Znají senioři zásady zdravého životního stylu? Řídí se senioři zásadami zdravého životního stylu? Je zdravotní stav u seniorů dodržující zdravý životní styl lepší než u seniorů, kteří se zásadami zdravého životního stylu neřídí? Vnímají muži a ženy selfmanagement ke zdravému životnímu stylu odlišně? Technikou rozhovoru byl u seniorů zjišťován přístup ke zdravému životnímu stylu, jejich znalost a dodržování zásad zdravého životního stylu, způsob péče o své zdraví a jak je vnímán selfmanagement ve zdravém životním stylu dle pohlaví. V dalším kroku byla provedena analýza získaných dat, jejímž základním krokem byl přepis rozhovorů. Následovala kategorizace, kdy bylo vytvořeno 11 stejných kategorií pro každou věkovou skupinu. Pro přehlednost byly vybrané kategorie znázorněny diagramem. Z výzkumného šetření vyplynulo, že senioři mají ucházející znalosti o zásadách zdravého životního stylu. Senioři se zásadami zdravého životního stylu řídí v mezích svých možností. Připouštějí jisté rezervy v péči o své zdraví a se snaží se je řešit. Zdravotní stav je spíše závislý na jejich věku a jejich chorobách. Otázkou je, jak pečovali o své zdraví v minulosti. Z výzkumného šetření vyplývá, ženy i muži vnímají selfmanagement ke zdravému životnímu stylu shodně. Obě pohlaví mají snahu řešit své nedostatky v péči o své zdraví. Výsledky výzkumného šetření mohou pomoci ke zmapování situace přístupu seniorů ke svému zdraví. Získané informace mohou být přínosné nejen pro zdravotníky v primární péči ke zlepšení situace v informovanosti seniorů o zdravém životním stylu, ale také pro pedagogy, lektory a sociální pracovníky.
|
|
|
Návrh aktivizačních programů pro seniory
Římalová Aksamítová, Pavlína ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Novotná, Eliška (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociální skupinu seniorů a věnuje se problematice aktivizačních programů, mezigeneračního kontaktu a managementu dobrovolníků v Centru aktivizačních programů CAP Praha 8. V teoretické části jsou uvedeny teoreticko-metodologická východiska diplomové práce týkající se vymezení a definice pojmů spojené se seniorským věkem, popis mezigeneračních vztahů a představení fungování sociálních služeb v České republice s důrazem na aktivizační služby pro seniory. V následujících kapitolách teoretické části práce je podrobně rozebrána problematika dobrovolnictví a popsány možnosti aktivizace seniorů. Praktická část diplomové práce představuje konkrétní návrhy nových programů pro seniory pořádané v Centru CAP včetně podrobného popisu jejich realizace a provozních východisek. Další část praktické části diplomové práce je věnována návrhu na zefektivnění managementu dobrovolníků v Centru CAP. Závěr práce hodnotí navrhnutá řešení a jejich přínos pro Centrum CAP a především pro jejich klienty, kterými jsou aktivní senioři z Prahy 8.
|
|
|
Specifika komunikace se seniory v pobytových zařízeních
ČUŽNOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je teoretického charakteru, zabývá se důležitostí komunikace se seniory a určitými technikami komunikace se seniory se specifickými potřebami. V první kapitole se věnuji problematice stárnutí a stáří, periodizaci stáří, změnami ve stáří, druhá kapitola pojednává o potřebách ve stáří. Třetí kapitola se zabývá nastíněním zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s větší zaměřeností na pobytové služby pro seniory. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotné komunikaci a popisuje techniky, které používáme při komunikaci se seniory se specifickými potřebami.
|
|
|
Senioři v rezidenčních zařízeních v České republice a v Rakousku
KŘIŽKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou života seniorů v domovech pro seniory v České republice a ve spolkové republice Solnohradsko v Rakousku. Práce se skládá z teoretické a z praktické části. V teoretické části jsou popsány pojmy stáří, stárnutí, změny ve stáří a problematika adaptace na stáří, aktivita, aktivizace, volný čas. Dále je zmíněna skladba aktivit seniorů, naplňování jejich potřeb a nabídka aktivizačních činností. Dále je představena legislativa obou zemí. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření ve dvou konkrétních zařízeních. Výzkumné šetření probíhalo metodou vícečetné případové studie, kde cílem bylo zjistit, jak jsou senioři spokojeni s životem v domově, s přístupem personálu a jak vnímají nabídku aktivizačních činností. Cílem bakalářské práce je nastínit styl práce se seniory v obou zemích
|
|
|
Samostatný život ve stáří
KUBARTOVÁ, Marie
Bakalářská práce se věnuje tématu "Samostatný život ve stáří" a je zaměřena na seniory žijící samostatně ve svém domácím prostředí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak senioři starší 65 let žijící v samostatné domácnosti vnímají, hodnotí a prožívají životní etapu stáří, jakým aktivitám se věnují, jakou mají sociální oporu ve svém okolí a zda znají a využívají sociální služby určené pro seniory. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které se vztahují k tématu. Praktická část je věnována výzkumnému šetření, které bylo provedeno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru a dotazníku. Součástí práce je přehled nabídky sociálních služeb pro seniory v Českém Krumlově.
|
|
|
Pohybová aktivita seniorů s diabetes mellitus II. typu
TRAJKOVA, Andrea
Diplomová práce se zabývá tématem: "Pohybová aktivita seniorů s Diabetes Mellitus II. typu. V teoretické části jsou charakterizovány pojmy týkající se stáří, jeho projevů a zdravotních komplikací s ním spojených, onemocnění Diabetes Mellitus II. typu a pohybové aktivity, jako základní složky prevence a nefarmakologické léčby tohoto onemocnění. Praktická část práce je zaměřená na monitoring pohybových aktivit seniorů s diabetem mellitem II. typu. Ke sběru dat pro výzkum byl použit standardizovaný dotazníku IPAQ-long. Monitoring počtu kroků u vybrané skupiny byl realizován pomocí krokoměrů Yamax Digiwalker SW-700. Zjištěné výsledky byly analyzovány a porovnávány s doporučením pro pohybovou aktivitu.
|
|
| |
|
|
Aktivizace a aktivní život seniorů v rámci klubu pro seniory
NĚMCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku aktivizace a aktivního života seniorů vrámciklubu pro seniory. Jednou z možností je právě aktivizace seniorů v rámci klubu. Tyto činnosti nabízejí klientům udržení a zlepšování jejich schopností a dovedností. Aktivity by měly být dostupné, měly by zaujmout co nejvíce klientů a zároveň odpovídat jejich potřebám adovednostem. Teoretická část se zaobírá stářím a stárnutím a jejich změnami, charakteristikou sociální práce se seniory, dále pak popisuje vybrané techniky aktivizace, které lze v rámciklubu pro seniory využít. Navazuji charakteristikou klubu Staroměstská v Českých Budějovicích, ve kterém probíhal výzkum. Praktická část je orientovaná na zjištění možností aktivizace v klubech pro seniory. Hlavní metodou sběru dat bylo vyplňování dotazníků, na jejichž základě došlo k ověření hypotéz. Výhody aktivizačních činností jsou zřetelné hned v několika sférách. Za nejpodstatnější považuji oblast společenskou, kdy aktivizace dává klientům smysl života a možnosti využití volného času.
|
|
|
Spokojenost seniorů se sociálními službami v Domově pro seniory Ždírec.
ZAJACOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je zjištění spokojenosti uživatelů Domova pro seniory Ždírec. Teoretická část se skládá se čtyř základních okruhů. První z nich je zaměřen na vymezení stáří, stárnutí a změny tělesné, sociální a kognitivní, které vyšší věk přináší. Dále jsou popsány vědní obory, které se zabývají stářím, jako je geriatrie. Další kapitola vysvětluje pojmy senior, ageismus, životní spokojenost a stručně nastiňuje postavení seniorů v dnešní společnosti. Třetí okruh se týká sociálních služeb, které jsou poskytovány seniorům, včetně jejich financování a Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Závěr teoretické části je věnován samotnému Domovu pro seniory Ždírec, ve kterém byl proveden výzkum. V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou uživatelé Domova pro seniory Ždírec spokojeni s poskytovanými sociálními službami. Zmapována byla spokojenost v oblasti stravování, ubytování, přístupu personálu a volnočasových aktivitách. K získání výsledků byla využita strategie kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky budou sloužit především Domovu pro seniory Ždírec. Na základě výzkumu může zkvalitnit poskytované služby a tím zvýšit spokojenost svých uživatelů. Z výzkumu vyplynulo, že většina uživatelek domova není spokojena s poskytovanou stravou, či je spokojena pouze částečně. S ubytováním, pokud jde o vzhled a vybavení vlastního pokoje, jsou všechny dotazové uživatelky zcela spokojeny. Avšak míra spokojenosti klesla s dotazem na soukromí v pokojích, jehož některé seniorky nemají dostatek. S přístupem personálu je spokojena naprostá většina uživatelek, avšak převládala nespokojenost s časovými možnostmi zdravotních sester. Nabídka volnočasových aktivit je dle výpovědí zcela dostačující. Uživatelky by si přály častěji vycestovat mimo domov, chybí jim zvířata a uváděly, že je domov velmi finančně náročný. Mezi přednosti domova patří mimo jiné neomezené návštěvní hodiny a nedávná rekonstrukce vnitřních i venkovních prostor. Pozitivním zjištěním bylo, že nadpoloviční většina uživatelek hodností svůj současný život jako spokojený.
|
|
|
Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta
HÁLOVÁ, Jana
Diplomová práce Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta se zabývá problematikou, jak si představují senioři domov pro seniory před umístěním, co jim dává podnět pro rozhodnutí odejít do domova pro seniory a jak probíhá život v domově pro seniory. Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a empirickou část. Teoretická část diplomové práce je věnována stárnutí a stáří, kvalitě života, autonomii, dnešním rodinám a péči o seniory v přirozeném prostředí a v institucionálních zařízeních. V kapitole s názvem O stárnutí, stáří a seniorech jsou vysvětleny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší a jak se staří lidé dovedou adaptovat na celkové změny a také jaký ke stáří zaujímají postoj. Seniory lze rozlišit podle ošetřovatelského hlediska na zdatný, nezávislý, křehký, závislý, zcela závislý a umírající. Podle hlediska rozdělení seniorů se určí, jakou péči je nutné seniorům zajistit. Ovšem při této skutečnosti nesmíme u seniorů zapomenout, aby byla u nich zachována přijatelná kvalita života a bral se ohled na jejich skutečné potřeby. A to nejen, že by měly být zajištěny základní fyziologické potřeby, ale nesmíme zapomínat i na vyšší potřeby jako je potřeba bezpečí, jistoty, lásky, přijetí, sounáležitosti, úcty, uznání a potřeba seberealizace. Jedním z dalších hlavních aspektů je autonomie osobnosti, na kterou musí být kladen také důraz. Osobní autonomie zahrnuje nezávislost a svobodu. Je to soběstačnost jedince ve vztahu k jeho možnostem, schopnostem a vůli využít šancí a voleb, které mu život nabízí. Člověk se má právo samostatně rozhodovat a svoje rozhodnutí ve svém sociálním prostředí prosadit či realizovat. Za autonomního jedince můžeme považovat osobu, která řídí a organizuje vlastní aktivity bez cizí pomoci, sám uspokojuje své fyziologické potřeby, stojí si za svými názory, nevynucuje si souhlas, blízkost a emocionální podporu. Neměl by být zatížen přílišným strachem z druhých lidí a ani pocity viny vůči nim. Pokud se senior stává ve stáří nesoběstačným z jakékoliv příčiny, je potřeba mu zajistit celkovou péči. Senioři by měli mít právo si zvolit formu péče. Péče o seniora může být zabezpečena, v jeho přirozeném prostředí, rodinou nebo terénní sociální službou. Pokud senior rodinu nemá nebo není možné se o něho postarat v jeho přirozeném prostředí, lze využít pobytovou sociální službu - domov pro seniory. Domov pro seniory poskytuje svým klientům činnosti jako je zajištění ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů (např. pomoc při vyřizování osobních záležitostí na úřadech, komunikaci s firmami apod.) Cílem empirické části diplomové práci bylo zjistit, jak se mění pohled seniorů na domov pro seniory před umístěním a po adaptaci. Dílčím cílem bylo zjistit názory rodinných příslušníků na změny v chování seniora po umístění do domova pro seniory. S ohledem na cíle práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který danou problematiku umožní prozkoumat do hloubky. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů ve věku od 60 do 88 let. Cílový soubor byl vybrán kvótním výběrem. Respondenty tvořili klienti umístění v domově pro seniory bez ztráty kognitivních schopností, kteří si dokázali vybavit svojí představu o domově pro seniory před nástupem do zařízení. Dalším cílovým souborem byli rodinní příslušníci jednotlivých dotazovaných klientů. V diplomové práci jsou stanoveny otázky, které se týkají stanovených oblastí...
|
host ::
RSS.