|
|
Identifikace spánkových poruch z dat aktigrafie a spánkových deníků
Molík, Miroslav ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá predikcí Parkinsonovy choroby pomocí spánkových parametrů získaných z aktigrafie a spánkových deníků. Cílem je navrhnout model strojového učení, který bude schopen poznat pacienty trpící Parkinsonovou chorobou. K trénování byla použita datová množina dodaná Fakultní nemocnicí u sv. Anny, která byla za dosažením lepších výsledků různě upravována. Následně byly tyto úpravy podle výsledků modelů zhodnoceny a na jejich bázi byly vybrány dva modely, které dosahují testovací přesnosti 85 a 82%.
|
|
|
Genetické faktory v etiologii poruch spánku
Dvořáková, Markéta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Spánkové poruchy jsou skupinou obtíží postihující nezanedbatelnou část lidské populace. Jejich etiologie je zpravidla velmi komplexní a zahrnuje enviromentální ale i genetické faktory. Většina spánkových poruch je multifaktoriální povahy. Spánková medicína a pole syntézy jejích poznatků s poznatky moderní či klasické genetiky nabízí stále ještě mnoho prostoru k bádání. Navzdory mnoha otazníkům je ale dnes možné shrnout poznatky o identifikovaných potvrzených anebo suspektních genech, jejichž mutace se na projevu těchto poruch podílí. Lze odhadovat heritabilitu konkrétních poruch na jejich vícečetném výskytu v rodinách, přítomnosti u dvojčat nebo rozšířenosti v populaci v závislosti na etnickém původu. Předložená bakalářská práce se věnuje genetickým aspektům v etiologii spánkových poruch, jejich dědičnosti, síle genetické komponenty a genetickým souvislostem mezi některými poruchami.
|
|
|
Spánek a důsledky jeho nedostatku u vysokoškolských studentů
Soukupová, Barbora ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se nazývá Spánek a důsledky jeho nedostatku u vysokoškolských studentů. Práce je rozdělená na dvě části. V teoretické části je zmiňována obecná charakteristika spánku, historie, cirkadiánní rytmy, fáze a význam. Následovně je pozornost věnována i vybraným poruchám spánku, možným příčinám a na závěr důsledkům, které mohou nastat při spánkové deprivaci. Praktická část je prováděna za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, kdy následovně byla provedená analýza rozhovorů, komparace jednotlivých dat a diskuze, ve které jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky a porovnání výsledků s odbornou literaturou. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké důsledky se projeví u vysokoškolských studentů při nedostatku spánku kdy se zjistilo, že nejvíce se objevují potíže s pozorností, pamětí a změnou nálad, pak také i větší náchylnost k nemocem. V dílčím cíli bylo zkoumáno, jaké jsou možné příčiny, které přispívají ke zhoršenému spánku u vysokoškolských studentů. Z výzkumu vyplynulo, že se nejčastěji jednalo o stres a kofein. Další dílčí cíl měl zjistit, jak se subjektivně mění kvalita spánku u vysokoškolských studentů během zkouškového období. Výsledky poukázaly na zkrácenou dobu spánku, zhoršení problémů týkajících se probouzení se během noci a usínání, a také snížení svěžesti během dne....
|
|
|
Sleep dynamics analysis using electrophysiological features
Lampert, Frederik ; Janoušek, Oto (oponent) ; Mívalt, Filip (vedoucí práce)
This thesis concerns with sleep assessment methods using electrophysiological features without the availability of annotations in the form of hypnograms. Sleep evaluation using polysomnographic (PSG) data is time-consuming process, that requires trained personnel and is usually done in a hospital environment. Novel implantable neural devices capable of continuous data recording and streaming open up possibilities of longitudinal and continual monitoring of sleep activity in a home environment for patients with neural diseases. Current state-of-the-art methods for longitudinal sleep analysis utilizes automated intracranial electroencephalography (iEEG) sleep classifiers developed and validated using clinical gold-standard PSG annotations. However, PSG is not always feasible to perform which leads to the necessity for a sleep assessment method, which could analyse sleep using electrophysiological features without the availability of goldstandard PSG annotations generally from a small number of electrodes. For this purpose a novel sleep assessment method was developed, which evaluates sleep based on the power of electroencephalographic (EEG) signal in the spectral bands with employment of the metrics called Power in Band (PIB) metrics. In this work power in the delta band (0.5-4 Hz) was used, as it has the highest amplitude among all of the bands and is the most prominent during the non-REM sleep states, therefore giving the most relevant information about the composition of sleep during the night. Moreover, standard hypnogram-based metrics were introduced for the purpose of the PIB metrics validation. These metrics were incorporated into (Python) programming language and applied on two publicly-available datasets Dreem Open Dataset-Healthy (DOD-H) and Dreem Open Dataset-Obstructive (DOD-O) containing polysomnographic recordings of 25 healthy subjects (DOD-H) and 56 subjects suffering from obstructive sleep apnea (OSA) (DODO dataset). The results of the analysis were evaluated by visual analysis in terms of boxplots, correlation matrices and statistical tests. From the results, it is possible to assume, that proposed PIB metrics have the ability to differentiate between physiologic and pathophysiologic sleep, although their ability to discriminate between some aspects differs from the metrics based on the hypnogram annotations. This implies the fact, that PIB metrics do not substitute the standard hypnogram-based metric, but rather provide different perspective on the sleep assessment.
|
|
|
Identifikace spánkových poruch z dat aktigrafie a spánkových deníků
Molík, Miroslav ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá predikcí Parkinsonovy choroby pomocí spánkových parametrů získaných z aktigrafie a spánkových deníků. Cílem je navrhnout model strojového učení, který bude schopen poznat pacienty trpící Parkinsonovou chorobou. K trénování byla použita datová množina dodaná Fakultní nemocnicí u sv. Anny, která byla za dosažením lepších výsledků různě upravována. Následně byly tyto úpravy podle výsledků modelů zhodnoceny a na jejich bázi byly vybrány dva modely, které dosahují testovací přesnosti 85 a 82%.
|
|
|
Nepravidelná pracovní doba členů IZS a její vliv na kvalitu života
KREJČÍ, Ondřej
Tato práce popisuje vliv nepravidelné pracovní doby na lidský organizmus a psychiku a v jeho důsledku i na kvalitu života. Práce je zaměřena na členy základních složek Integrovaného záchranného systému. Tito lidé jsou během své služby vystaveni mimořádně náročným psychickým i fyzickým zátěžím. V práci jsou popsány základní pojmy tématu: zátěž a stres, biorytmy, spánek, spánkové poruchy a specifika práce členů základních složek Integrovaného záchranného systému. Hlavním cílem šetření tedy bylo zjistit, zda a jak se projevuje vliv nepravidelné pracovní doby, zejména v podobě nočních služeb, u příslušníků Integrovaného záchranného systému v některých oblastech jejich života, a zda má tak vliv na jeho kvalitu. Pro získání dat byla použita dotazníková metoda.
|
|
|
Poruchy spánku ve stáří.
VÁLOVÁ, Hana
Tématem mé bakalářské práce jsou poruchy spánku, které se týkají stáří. Spánek je základní lidskou potřebou, provází nás celým životem od prenatálního období až do smrti. Je přirozenou a neodmyslitelnou součástí našeho života, má zcela zásadní význam pro pohodu každého jedince. Je nezbytným předpokladem zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Absence spánku vede k vážným poruchám. Spánek a jeho potřeba jsou u každého individuelní, v průběhu života se vyvíjí, ale postupně přibývá spánkových poruch. Oproti tradičním názorům, že starý člověk potřebuje spánku méně, se zjistilo, že celková potřeba spánku se tolik nemění. Pozorování potvrdila, že někteří staří lidé spí dokonce více než v mládí. V teoretické části je definován spánek, jeho význam, potřeba spánku, jednotlivé fáze a faktory, které ho ovlivňují. Dále pak poruchy spánku, jejich příčiny, dělení i léčba. Zabývá se spánkem seniorů, ovlivněním spánku seniorů hospitalizací a rolí sestry při podpoře a zkvalitňování spánku v ošetřovatelském procesu. Byly stanoveny tři cíle. První cíl měl zjistit spánkové návyky seniorů hospitalizovaných v Nemocnici Písek, a.s., druhý cíl měl mapovat poruchy spánku klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s. Třetí a poslední cíl zjišťoval, zda hospitalizovaní klienti, senioři, mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zněla: {\clqq}Klienti mají spánkové návyky``. Druhá hypotéza předpokládala že: {\clqq}Nejčastější poruchou spánku u klientů, seniorů, je časné probouzení``. Třetí hypotéza zněla: {\clqq}Klienti senioři mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku``. K dosažení cílů bakalářské práce a ověření hypotéz byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazníku u klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s., na jeho lůžkových odděleních. Po zpracování výzkumné části a následném vyhodnocení bylo zjištěno, že první hypotéza, přítomnost spánkových návyků, a třetí hypotéza, vhodné prostředí k navození spánku, se potvrdila, ale druhá hypotéza, časné probouzení, byla naopak vyvrácena. Přestože výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické, je určitě důležité se problematice poruch spánku u seniorů dále věnovat, neboť pro spoustu z nich spánek není zdaleka tak přirozený a samozřejmý. Člověk, který se nevyspí, nemá dostatek síly, energie a není schopen plnohodnotně zvládat běžné denní činnosti, natož odolávat některým nemocem. Problémy tedy nastávají nejen jemu, ale i všem ostatním, se kterými je člověk postižený nespavostí v kontaktu.
|
host ::
RSS.