|
|
Biotransformace fenbendazolu v sóji (Glycine max)
Martínková, Lenka ; Raisová Stuchlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Lenka Martínková Školitel: RNDr. Lucie Raisová Stuchlíková, Ph.D. Název diplomové práce: Biotransformace fenbendazolu v sóji (Glycine max) Veterinární léčiva jsou používána ve velkém množství v novodobém chovatelství pro léčbu a prevenci zvířecích chorob. Anthelmintika podávaná zvířatům vstupují do životního prostředí primárně stolicí nebo močí. Po vyloučení mohou léčiva přetrvávat v životním prostředí a ovlivňovat necílové organismy. Rostliny jsou schopné přijímat xenobiotika, včetně léčiv a detoxikovat je biotransformací. Detoxikace léčiva však představuje pouze biotransformace léčiva na netoxické a stabilní metabolity a jejich následná akumulace v rostlinách. Z tohoto důvodu je velmi důležitá znalost biotransformačních cest léčiva v rostlinách. Rostliny sóji, případně plody, jsou totiž dále využívané v zemědělství jako krmivo pro dobytek a absorbovaná anthelmintika včetně jejich metabolitů mohou vstupovat dále do potravního řetězce. Výsledky ukázaly, že fenbendazol vstupuje do rostlin, které jsou ho schopny biotransformovat. Zjistili jsme rozdíly v metabolitech mezi kořeny, listy, semeny a lusky sóji.
|
|
|
Obsahové látky semen sóji luštinaté (Glycine max (L.) Merr.) a dopady její konzumace na lidské zdraví
LESÁKOVÁ, Klára
Sója luštinatá se v ČR začala pěstovat koncem devadesátých let minulého století a od té doby se její osevní plochy výrazně rozrostly. Sójové boby slouží k výrobě mnohých pokrmů. Jsou hodnotným zdrojem bílkovin nejen pro výživu člověka. Také obsahují velké množství biologicky aktivních látek. Tyto látky mají pozitivní dopad na lidské zdraví. Nejvíce prozkoumané jsou účinky sójových fytohormonů - isoflavonů. Jejich konzumace snižuje u člověka výskyt rakovinného bujení a dalších onemocnění.
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Sója a její využití
TVRZICKÁ, Nela
Diplomová práce uvádí výsledky studie zabývající se povědomím žen ve věku 18 30 let o sóje. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou sóji, popisuje její odrůdy, pěstování a její složení. Dále je zde popsáno, jakými způsoby se dá sója využívat a naleznete tady seznam potravinářských sójových výrobků i jejich popis. V poslední kapitole teoretické části je uvedeno, jaký má sója vliv na lidské zdraví. Praktická část vyhodnocuje anketu tematizovanou na povědomí o sóje a jejím využití. Zjišťuje obecnou znalost o této luštěnině a hojnost jejího zastoupení ve stravě respondentek. Popřípadě v jaké formě. Analýza vychází z kvantitativního výzkumu, který byl proveden formou anonymního dotazníkového šetření. Nejčastěji formou interview. Získaná data jsou zpracována v grafické a tabulkové podobě.
|
|
| |
host ::
RSS.