|
|
Identifikace DNA rostlinných a živočišných druhů v potravinách použitím polymerázové řetězové reakce
Šmíd, Jiří ; Hanák,, Petr (oponent) ; Timko,, Jozef (oponent) ; Kuchta, Tomáš (vedoucí práce)
Na tři potravinové alergeny rostlinného původu – soju, pistácie a mandle – jsme vyvíjeli metody na jejich detekování v potravinách. Na detekci sóje (Glycine max) v potravinách jsme použili real-time PCR orientovanou na gen lec kódující lektin specifický pro sóju. Na tuto cílovou sekvenci byl orientovaný PCR systém s primery Le2F a Le2R a se sondou Le2P typu Taqman. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (2,75 pg) a praktický detekční limit (0,02 %). Celý navržený systém pak byl kvantifikován. Na detekci pisácií (Pistacia) byla použita real-time PCR založená na primerech a sondě orientované na gen COR kódující dehidrin. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (3,5 pg) a praktický detekční limit (0,002 %). Na detekci mandlí (Amygdalus) se nepodařilo vyvinout žadný systém, který by 100 % splňoval všechny kvalitativní parametry.
|
|
|
Komplexní studium biologických účinků vybraných typů sojových výrobků
Ručková, Michaela ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Sója luštinatá a výrobky z ní je napříč laickými i odbornými názory velmi rozporuplnou luštěninou. Jedni ji označují téměř za „superpotravinu“, druzí se jí obloukem vyhýbají kvůli obsahu biologicky aktivních látek s nejasným účinkem na organismus. Jelikož již byly na sóji luštinaté provedeny mnohé, často se mezi sebou značně lišící studie, není snadné její problematiku jednoduše uchopit. Cílem teoretické části této diplomové práce je proto utřídění již publikovaných vědeckých poznatků do přehledné rešerše a ujasnění současného stavu řešené problematiky. Experimentální část se pak zaměřuje na charakterizaci sóji a produktů z ní jak z hlediska analýzy obsahu účinných složek a určení antioxidačního a antimikrobiálního účinku, tak stanovení cytotoxického účinku na buněčné linie humánního heterogenního epitelu kolorektálního adenokarcinomu a myšího melanomu pomocí in vitro testování. Všechny získané informace a výsledky experimentů by mohly sloužit jako výchozí podklady pro další potenciální studium sóji a sójových produktů ať už v rámci disertační práce, tak při podávání grantového projektu.
|
|
|
Komplexní studium biologických účinků vybraných typů sojových výrobků
Ručková, Michaela ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Sója luštinatá a výrobky z ní je napříč laickými i odbornými názory velmi rozporuplnou luštěninou. Jedni ji označují téměř za „superpotravinu“, druzí se jí obloukem vyhýbají kvůli obsahu biologicky aktivních látek s nejasným účinkem na organismus. Jelikož již byly na sóji luštinaté provedeny mnohé, často se mezi sebou značně lišící studie, není snadné její problematiku jednoduše uchopit. Cílem teoretické části této diplomové práce je proto utřídění již publikovaných vědeckých poznatků do přehledné rešerše a ujasnění současného stavu řešené problematiky. Experimentální část se pak zaměřuje na charakterizaci sóji a produktů z ní jak z hlediska analýzy obsahu účinných složek a určení antioxidačního a antimikrobiálního účinku, tak stanovení cytotoxického účinku na buněčné linie humánního heterogenního epitelu kolorektálního adenokarcinomu a myšího melanomu pomocí in vitro testování. Všechny získané informace a výsledky experimentů by mohly sloužit jako výchozí podklady pro další potenciální studium sóji a sójových produktů ať už v rámci disertační práce, tak při podávání grantového projektu.
|
|
|
PCR detekce geneticky modifikované sóji v potravinách a krmivech
CHADIMOVÁ, Nikola
Geneticky modifikované organismy, jejichž genetická výbava byla cíleně pozměněna získávají vlastnosti, které dříve neměly. Jedním z hlavních důvodů těchto cílených genetických úprav u rostlin je odolnost vůči herbicidům. Zejména u sóji se využívá modifikace na odolnost k herbicidu glyfosátu. Dosud stále nebyla prokázána bezpečnost potravin vyrobených z geneticky modifikovaných plodin či z živočišných produktů zvířat krmených GM krmivy. Tato bakalářská práce se zaměřuje jednak na optimalizaci metod pro detekci GMO ve zpracovaných potravinách a v krmivech, a dále také na ověření pravdivosti údajů, týkající se přítomnosti GMO, uváděné firmami na obalech potravin či krmiv. Rešeršní část této práce obsahuje informace o genovém inženýrství, problematice geneticky modifikovaných organismů a zaměřuje se také na popis technik potřebných k detekci GMO především ve zpracovaných potravinách, ale také v krmivech dostupných na českém trhu. Metodická část této bakalářské práce se zaměřuje na detekci CaMV 35S promotoru vyskytující se v DNA plodin, které prošly genetickou úpravou. Přítomnost specifického transgenního materiálu zahrnovala detekci konkrétního genu odolného vůči glyfosátu, který můžeme znát zejména pod obchodím názvem Roundup. K analýze GMO byly využity základní molekulárně biologické metody.
|
|
|
PCR detekce geneticky modifikované sóji v potravinách a krmivech
JOSKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářská práce bylo shrnout v teoretické části problematiku genetických modifikací a jejich hlavní využití. Dalším úkolem bylo popsat různé používané metody detekce geneticky modifikovaných rostlinných produktů a jejich vlastnosti. Praktická část je zaměřena na izolaci DNA z různých potravin a krmiv obsahující sóju. Pomocí metody PCR byly vzorky testovány na přítomnost DNA sóji, promotoru CaMV a transgenu pro odolnost k herbicidu Roundup. V rámci této práce bylo testováno celkem 42 vzorků a 5 z nich obsahovalo sóju transgenní.
|
|
|
Srovnání českých a světových superpotravin
Soldánová, Lucie ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Slimáková, Margit (oponent)
k bakalářské práci na téma "Srovnání českých a zahraničních superpotravin", Lucie Soldánová, Karlova Univerzita, 1. lékařská fakulta, obor Nutriční terapeut. Bakalářská práce se zabývá tématem "superpotravin" a za cíl si klade zjistit, jak se liší naše plodiny od těch zahraničních. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části mé bakalářské práce nejprve rozeberu pět nejznámějších zahraničních (avokádo, sója, goji, chia semínka a quinoa) a českých (různá semínka, mák, vlašské ořechy, borůvky a zeleninové šťávy) superpotravin. Poté se je pokusím srovnat ve čtyřech rovinách. Nutriční, ekonomické, ekologické a etické. V praktické části jsem si zvolila několik otázek týkající se problematiky superpotravin a pomocí rozeslaných dotazníků zjišťovala, jestli superpotraviny lidé znají, jaký na ně mají názor, zda je nakupují a jedí a zda i přemýšlí nad jejich původem a hlubší problematikou dovážení exotických plodin. Zjistila jsem, že více než 75% dotazovaných má o superpotravinách ponětí. Poněkud skeptických k těmto potravinám bylo celých 40% osob a jen 18,5% jim plně důvěřuje. Naopak ale skoro 73% respondentů si superpotraviny kupuje minimálně jednou týdně domů, což značí jejich častější spotřebu a ohledně lokálnosti surovin je pro celou polovinu osob tento fakt víceméně...
|
|
|
Identifikace DNA rostlinných a živočišných druhů v potravinách použitím polymerázové řetězové reakce
Šmíd, Jiří ; Hanák,, Petr (oponent) ; Timko,, Jozef (oponent) ; Kuchta, Tomáš (vedoucí práce)
Na tři potravinové alergeny rostlinného původu – soju, pistácie a mandle – jsme vyvíjeli metody na jejich detekování v potravinách. Na detekci sóje (Glycine max) v potravinách jsme použili real-time PCR orientovanou na gen lec kódující lektin specifický pro sóju. Na tuto cílovou sekvenci byl orientovaný PCR systém s primery Le2F a Le2R a se sondou Le2P typu Taqman. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (2,75 pg) a praktický detekční limit (0,02 %). Celý navržený systém pak byl kvantifikován. Na detekci pisácií (Pistacia) byla použita real-time PCR založená na primerech a sondě orientované na gen COR kódující dehidrin. Byla stanovena inkluzivita i exkluzivita systému, dále byl zjištěn detekční limit (3,5 pg) a praktický detekční limit (0,002 %). Na detekci mandlí (Amygdalus) se nepodařilo vyvinout žadný systém, který by 100 % splňoval všechny kvalitativní parametry.
|
|
|
Metodika analýzy mléčných výrobků a jejich sójových analogů na přítomnost RoundUp Ready sóji
Tesařová, Zuzana ; Šídová, Dana ; Vráblík, Aleš ; Hodek, Jan ; Ovesná, Jaroslava
Mléčné výrobky mohou být předmětem falšování. Dražší suroviny (např. smetana) jsou v těchto případech nahrazovány přídavkem rostlinných tuků. Mléko obecně pak může být ve výrobcích nahrazeno např. výluhem ze sójových bobů. Jelikož se sója řadí mezi silné alergeny a alergie na sóju je poměrně častá, kromě klamání spotřebitele hrozí také v případě falšování mléčných výrobků sójou alergické reakce. Je tedy důležité disponovat vhodnou metodou pro její detekci. Tato práce uvádí metodiku pro detekci sóji v mléčných výrobcích a analýzu, zda se jedná o geneticky modifikovanou RoundUp Ready sóju. Detekce sóji v mléčných výrobcích je založena na analýze profilu teploty tání amplifikačních produktů metodou High Resolution Melting(HRM). Analýza, zda se jedná o geneticky modifikovanou RoundUp Ready sóju,probíhá detekcí specifických úseků DNA metodou polymerázové řetězcové reakce(PCR).
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.