|
|
Soundscape, Lom Hády
Kolcunová, Pavlína ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept diplomové práce v obecné rovině je postaven na fenoménu Soundscape. Tento pojem byl definován v 60. letech 20. století v rámci výzkumu World Soundcape Project, jako reakce na příliš zjednodušené uvažování o akustickém komfortu ve městě na úrovni hlukového znečištění. Přínos projektu tkví v rehabilitaci významu zvuku jako kulturního a sociálního fenoménu, který formuje identitu daného místa. Vzhledem k tomu, že oblast zkoumání auditivních jevů je velmi rozsáhlá, se teoretická část diplomové práce zaměřuje na popis zvukové percepce z psychologického a fyzikálního hlediska. Jde tedy o popis objektivních a subjektivních "událostí", které se na straně jedné jeví jako soubor fyzikálních veličin, na straně druhé jako sluchové scény, kde vyvstávají otázky, jakým způsobem se na sebe vážou jednotlivé zvuky, jaké významy vnímaný zvuk asociuje atd. Dalším východiskem pro zkoumání vlastností zvuků i samotný návrh, jsou inspirační zdroje čerpající z mimoarchitektonických přesahů - poetické akustické lokátory, či zvukové instalace. Práci na konkrétním problému předcházelo hledání místa, které je ve své podstatě akontextuální k okolnímu prostředí, svou monotónnností s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti generuje různorodé „soundcape“ a současně reflektuje zvukové prostředí okolní krajiny, která se tak stává objektem manipulace. Lokalita Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. V těsné blízkosti se nachází přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky - i díky tomu dnes v Růženině lomu roste na třicet druhů květin z červeného seznamu ohrožených rostlin České republiky. Lokalita je dobře dostupná pěšky i na kole ( je součástí turistické trasy Velká Klajdovka - Šumbera ) popř. MHD s docházkovou vzdáleností 800m. K areálu náleží i parkoviště s kapacitou 25 stání. Dispozice Tento "malý svět", odloučený od okolního prostředí intenzivní clonou zeleně, tvoří zvláštní protiklad a kontrast přilehlé sídlištní zástavbě. Prostředí lomu je neznámou v rámci známého kontextu, osvětluje jinak nepovšimnuté vrstvy krajiny. Návrh je specifickou intervencí, která aktivuje určitou krajinnou část různorodým programem, který je vložený do struktur odkazujících na industriální minulost lomu. Umístění těchto lineární prvků ve vztahu k okolí generuje šest rozdílných situací - vztah ( zvuku ) města a hudby ( milieu 1 /amfiteatr, milieu 2/větrná harfa ) vztah města a lomu ( tj. centra a periferie - milieu2/akustický lokátor ) vztah obrazu a zvuku ( milieu 3 ) vztah nebe a země ( milieu3/akustický lokátor ) vztah k sobě samému ( průsečíky lineárních prvků - jsou situovány do "přirozených" terénních záhybů , průniků zpravidla třech lomových teras. ) Vzniká tak nové teritorium ve sféře "deformované mřížky", která navzájem váže zdánlivě neslučitelné elementy - ať už ve smyslu překonání terénu či funkční náplně. Modernistické "forma následuje funkci" je lokálními podmínkami de-formováno na "funkce následuje deformaci". Konstrukce příhradová svařovaná konstrukce z válcovaných rovnoramenných úhelníků podepřená příhradovými stožáry, které jsou od sebe vzdáleny 25m ( základní modul mřížky )
|
|
| |
|
| |
|
|
Soundscape pražské psychedelické kytarové scény
Poděbradský, Oldřich ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Psychedelická rocková hudba se od svého vzniku v 60. letech 20. století stala neodmyslitelnou součástí zvuku jak rockové, tak západní populární hudby. Tato disertační práce se věnuje tomu, jak se tato hudba provozuje v pražském prostředí, tedy pražské psychedelické soundscape (Shelemay 2006). Struktura práce je volně inspirovaná koncepty scapes tak, jak je chápe Arjun Appadurai (1996). Nejprve pojednává, jak se vyvíjel "psychedelický zvuk" a pomocí etnografického výzkumu ukazuje, co tento znamená pro aktéry v rámci této soundscape. Poté odhaluje, kdo jsou aktéři scény, jak se prolínají role performerů a publika, jak vnímají aktéři svou hudbu v rámci multižánrovosti dané scény a co pro ně znamená fenomén "psychedelické rockové hudby", ať už jde o samotný sonický element či "rituál" (Turner 1969) živého koncertování, častokrát spojeného s užíváním omamných látek. Cílem práce je popsat pražskou psychedelickou kytarovou soundscape jako velkou živoucí sít, založenou na vzájemném přátelství a pomoci, spíš než jen množinou skupin, které se samy nazývají nebo jsou nazývány psychedelické. Klíčová slova: antropologie; etnomuzikologie; psychedelie; soundscape; rock.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
| |
|
|
Typologie zvukových krajin
Hofman, Milan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Dolejš, Martin (oponent)
Působení zvuku na člověka i ekosystémy je věnována ve vědeckém, ale i v uměleckém prostředí stále větší pozornost. S rozvojem technologií a narůstající nutností reflexe lidské činnosti se formují nové přístupy pro řešení problematiky zvuku v krajině. V předložené práci vycházím z konceptů akustické ekologie a práce R. M. Schafera. Český geografický výzkum vyjma hlukových map narůstající naléhavost zohlednění zvukového prostředí nereflektuje. Prostřednictvím této práce je proto představena terminologie, koncepty a některé metody využívané v oborech jako je akustická ekologie nebo ekologie zvukových krajin. Rešerše literatury ukazuje uplatnění této terminologie, konceptů a metod v geografickém výzkumu mnoha oblastí, jmenovitě v městském a krajinném plánování, v geografii cestovního ruchu, volného času, zdraví nebo v krajinné ekologii. V empirické části navazuji na pionýrskou myšlenku akustické typologie krajiny. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu, formou poslechových procházek a narativních rozhovorů, jsem získal data pro kritické zhodnocení akustické typologie krajiny podle Hendrycha a Hynka (2008). Jako vedlejší metody jsem využil nahrávání zvukových dat. Tato data jsou prezentována formou spektrogramů a zvukových nahrávek umístěných v prostředí mapové aplikace ArcGIS Online. Bylo zjištěno, že...
|
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
|
| |
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
host ::
RSS.