|
|
Sociophonetic study of substitutional glottalization in native English speakers
Klánová, Aneta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Glotální ráz, výslovnostní prvek, který býval v britské angličtině zatížen silným sociálním stigmatem, je nyní hojně užíván mluvčími napříč všemi společenskými vrstvami a tvoří součást většiny britských dialektů. Vůdčí role v šíření této formy se připisuje ženám, a je to právě asociace s ženskou mluvou, která ji povyšuje na sociálně prestižnější. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat výskyt substituční glotalizace u rodilých mluvčích angličtiny, zejména v závislosti na vybraných sociolingvistických faktorech: pohlaví, věk a typ projevu. V teoretické rovině nabízí práce popis lingvistických a sociálních aspektů T-glotalizace. Zvláštní důraz je kladen na chování sociálních vlivů během jazykových změn. Prezentován je také přehled dosavadního výzkumu v této oblasti. Empirická část práce je založena na analýze 32 nahrávek rodilých mluvčích angličtiny. Výsledky studie potvrzují, že pohlaví, věk i typ projevu mají značný vliv na výskyt glotalizace. Skutečnost, že ženy z našeho vzorku iniciují její šíření, může naznačovat, že glotální ráz stále prochází jazykovou změnu.
|
|
|
Sociophonetic study of dysfluent behaviour in native English speakers
Longauerová, Renáta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Gráf, Tomáš (oponent)
Táto práca je zameraná na výskum vplyvu dvoch sociálnych faktorov, veku a pohlavia, na frekvenciu výskytu a variabilitu siedmich typov dysfluencií (vyplnené pauzy, tiché pauzy, opakovania, opravy, falošné začiatky, predlžovanie samohlások a predlžovanie spoluhlások) v spontánnej reči rodených hovoriacich angličtiny z Anglicka. Účastníci boli rozdelení do štyroch skupín podľa veku a pohlavia. Prvá časť práce ponúka všeobecnú charakteristiku všetkých siedmich typov dysfluencií spolu s hlavnými témami týkajúcich sa tvorby dysfluencií. Praktická časť prináša analýzu 32 nahrávok rodených hovoriacich angličtiny. Výsledky zameriavajúce sa na všeobecný vplyv veku a pohlavia ukazujú, že významný rozdiel sa nachádza jedine medzi vekovými skupinami, kde starší sú tí, ktorí produkujú viac dysfluencií. Pohlavie, na druhej strane, nespôsobuje žiadny významný rozdiel, s výnimkou predlžovania samohlások, kde rozdiel je významný, s výskytom vyšším u žien, a taktiež opakovanie, čo je jedinou dysfluenciou, kde je rozdiel významný u veku aj pohlavia, s výskytom vyšším u starších mužov. Kľúčové slová: dysfluencie, dysfluentné chovanie, sociofonetika, rodení hovoriaci angličtiny, frekvencia výskytu, variabilita, vek, pohlavie
|
|
| |
|
|
Sociophonetic study of substitutional glottalization in native English speakers
Klánová, Aneta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Glotální ráz, výslovnostní prvek, který býval v britské angličtině zatížen silným sociálním stigmatem, je nyní hojně užíván mluvčími napříč všemi společenskými vrstvami a tvoří součást většiny britských dialektů. Vůdčí role v šíření této formy se připisuje ženám, a je to právě asociace s ženskou mluvou, která ji povyšuje na sociálně prestižnější. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat výskyt substituční glotalizace u rodilých mluvčích angličtiny, zejména v závislosti na vybraných sociolingvistických faktorech: pohlaví, věk a typ projevu. V teoretické rovině nabízí práce popis lingvistických a sociálních aspektů T-glotalizace. Zvláštní důraz je kladen na chování sociálních vlivů během jazykových změn. Prezentován je také přehled dosavadního výzkumu v této oblasti. Empirická část práce je založena na analýze 32 nahrávek rodilých mluvčích angličtiny. Výsledky studie potvrzují, že pohlaví, věk i typ projevu mají značný vliv na výskyt glotalizace. Skutečnost, že ženy z našeho vzorku iniciují její šíření, může naznačovat, že glotální ráz stále prochází jazykovou změnu.
|
|
|
Sociophonetic study of dysfluent behaviour in native English speakers
Longauerová, Renáta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Gráf, Tomáš (oponent)
Táto práca je zameraná na výskum vplyvu dvoch sociálnych faktorov, veku a pohlavia, na frekvenciu výskytu a variabilitu siedmich typov dysfluencií (vyplnené pauzy, tiché pauzy, opakovania, opravy, falošné začiatky, predlžovanie samohlások a predlžovanie spoluhlások) v spontánnej reči rodených hovoriacich angličtiny z Anglicka. Účastníci boli rozdelení do štyroch skupín podľa veku a pohlavia. Prvá časť práce ponúka všeobecnú charakteristiku všetkých siedmich typov dysfluencií spolu s hlavnými témami týkajúcich sa tvorby dysfluencií. Praktická časť prináša analýzu 32 nahrávok rodených hovoriacich angličtiny. Výsledky zameriavajúce sa na všeobecný vplyv veku a pohlavia ukazujú, že významný rozdiel sa nachádza jedine medzi vekovými skupinami, kde starší sú tí, ktorí produkujú viac dysfluencií. Pohlavie, na druhej strane, nespôsobuje žiadny významný rozdiel, s výnimkou predlžovania samohlások, kde rozdiel je významný, s výskytom vyšším u žien, a taktiež opakovanie, čo je jedinou dysfluenciou, kde je rozdiel významný u veku aj pohlavia, s výskytom vyšším u starších mužov. Kľúčové slová: dysfluencie, dysfluentné chovanie, sociofonetika, rodení hovoriaci angličtiny, frekvencia výskytu, variabilita, vek, pohlavie
|
|
| |
|
|
Vliv vzdělání na schopnost maskovat svůj hlas
Vyhnálková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
(česky) Maskování hlasu se může potenciálně objevit v každém řečovém projevu spojeným s kriminálním případem. Aby bylo možné pachatele správně identifikovat, je třeba analyzovat řečový materiál a porozumět tomu, jakým způsobem mohou jednotlivé typy maskování ovlivňovat hlasové kvality mluvčího. Tato práce se zabývá schopností maskování hlasu u tří skupin mluvčích rozdělených podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Jejím cílem bylo zjistit, jaké strategie mluvčí ve snaze o zakrytí identity používají a zda se ve volbě těchto technik a v jejich úspěšnosti jednotlivé skupiny liší. Výzkum je založen na 86 nahrávkách 43 mladých lidí ve věku od 20 do 31 let, které byly pořízeny v Praze a Plzni. Od každého participanta byly získány dvě čtené promluvy, nemaskovaná a maskovaná, které byly mezi sebou porovnávány. Výsledky ukazují, že preferovanými technikami používanými k maskování hlasu byly fonační změny, zejména snížení a zvýšení základní frekvence hlasu. Mezi třemi zkoumanými skupinami se sice objevily rozdíly nejen v povaze strategií maskování, ale i v jejich úspěšnosti, ale tyto rozdíly byly tak malé, že k jejich potvrzení by bylo třeba dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.