Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Představy správného umění a jejich vývoj v době přicházející abstrakce v USA
Váňová, Veronika ; Veselská, Jindra (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
(abstrakt) Otázka ohledně existence opravdového umění byla řešena mnohými teoretiky i umělci. První polovinou dvacátého století otřásaly světové války a přicházející nacismus a socialismus. S tím byl spojen vznik avantgardních směrů, které se snažily společnosti postavit. Spolu s avantgardou se objevovaly teorie umění a umělečtí teoretici, kteří více či méně ovlivňovali umělce samotné. Teorie Friedricha Nietzscheho, Theodora Adorna, Jean Francois Lyotarda, Clementa Greenberga a Leo Steinberga se v mnohém liší, ale shodují se v zásadní věci. Tou je touha po změně umění směřující k jeho správné podobě. První dva autoři tvrdí, že opravdové umění zde již bylo, ale bylo zničeno. Ostatní ho hledají v tom, co přichází. Ve stínu moderních technologií se snaží objevit něco, co bude vlastní jen výtvarnému umění. Do popředí přichází zobrazování nereprezentovatelného a abstrakce. Abstraktní expresionismus je směr, který vzniknul ve třicátých letech v USA. Spolu s ním se přesunulo umělecké centrum z Paříže do New Yorku. Abstraktní expresionisté se rozdělili na dvě skupiny. Umělci jedné z nich, jako je Jackson Pollock či Willem de Kooning, byli nazýváni action painters, akční malíři. Druhá skupina, do které řadíme Barnetta Newmana a Marka Rothka, tvořila tzv. color field painting. Vyznačují se obrovskou energií a...
Nikdo se neodváží říci, že je to nudné. Sociologie vysokého a nízkého umění
Paulíček, Miroslav ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Miroslav Paulíček NIKDO SE NEODVÁŽÍ ŘÍCI, ŽE JE TO NUDNÉ SOCIOLOGIE VYSOKÉHO A NÍZKÉHO UMĚNÍ Práce se věnuje problematice rozlišování vysokého a nízkého umění - tématu, jehož analýza se často odehrává v rámci nekritické obhajoby populární kultury nebo ve spojení s jistou kulturní povýšeností. Právě proto bývá toto rozlišení často prohlašováno za zbytečné, nebo dokonce za škodlivé. Autor zde pracuje s vysokým a nízkým uměním jako se vzájemně nesoupeřícími sociologickými kategoriemi, které mají specifický smysl a které mohou být užitečné pro popis sociální reality. Tyto kategorie vznikají spolupůsobením mnoha rozmanitých aktérů, mezi něž patří nejen publikum, umělecké dílo, tvůrce a určité instituce, ale i takové fenomény jako národ, tradice nebo ironie. Práci je vlastní konstruktivistická optika, inspirovaná sociologií vědy, která umožňuje vidět, jakým způsobem drží skupiny vysokého a nízkého umění pohromadě, aniž je nutné považovat je za neměnné, na sociálním kontextu nezávislé.
Sociologické aspekty divadla: Společnost na jevišti
Chalupová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
V této bakalářské práci si autorka klade za cíl vytvořit obhajobu divadla jako relevantního tématu sociologie. Na základě předestřených problémů sociologie umění vyplývající primárně z nehomogennosti předmětu dochází k tomu, že každá umělecká forma vyžaduje zvláštní sociologickou disciplínu, tedy ji potřebuje i divadlo. Autorka se zmíní o problémech způsobujících stagnaci a marginalizaci sociologie divadla. Poukáže na dosavadní vývoj v metodologických přístupech, které umožnily (nejen) sociologii divadla analyzovat dramatický text a divadelní představení. Následně se pokusí zmapovat sociologické aspekty divadla. Protože sociální funkce divadla se uskutečňuje zejména v interakci mezi tvůrci-performery-diváky, věnuje autorka zásadní část práce jak problematice výkladu obsahu díla, tak přenosu sdělení k divákům. V souvislosti s tím, že divadelní přestavení je podobně jako jiné umělecké díla vyjádřeným sdělením určeným publiku, autorka v závěrečné kapitole uvažuje o sociogenezi dramatického díla a autonomii dramatikovy tvorby. Na základě tří sociologických konceptů (Michela Foucaulta, Karla Marxe, Pierra Bourdieu) vztahujících se k autonomii umělce a sociokulturní determinaci umělecké tvorby uvažuje nad relevancí divadelních her jako sociologických zdrojů informací. V závěru autorka shrnuje dosavadní zjištění o...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.