|
|
Vztah školní nekázně k vybraným charakteristikám žáků
Remešová, Jana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou chování a kázně žáků na základních školách. Skládá se z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a všeobecnou problematikou kázně a nekázně z dostupné literatury. Empirická část je zaměřena na kvantitativní výzkum četnosti jednotlivých projevů školní nekázně, je zjišťováno, zda je školní nekázeň asociovaná s některou z vybraných charakteristik žáka, jako jsou typ školy, pohlaví, socioekonomická situace rodiny a vývoj četnosti projevů školní nekázně v jednotlivých třídách od šestého do devátého ročníku. Cílem práce je zjištění rozsahu nežádoucího chování ve vybraných školách. Jako výzkumná metoda je použita statistická analýza dat, technikou sběru jsou dotazníky. Výsledkem je souhrn nejčastěji se vyskytujícího neukázněného chování na druhém stupni sledovaných škol a jeho vyhodnocení v rámci vybraných charakteristik z pohledu sebehodnocení žáků. Sebehodnocení je porovnáno s hodnocením neukázněného chování z pohledu třídního kolektivu a posouzením návrhu chování hypotetické osoby. Klíčová slova Kázeň, školní kázeň, školní nekázeň, výzkum školní nekázně, sebehodnocení, ověřovací metody sebehodnocení.
|
|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
|
|
Vztah školní nekázně k vybraným charakteristikám žáků
Remešová, Jana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou chování a kázně žáků na základních školách. Skládá se z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a všeobecnou problematikou kázně a nekázně z dostupné literatury. Empirická část je zaměřena na kvantitativní výzkum četnosti jednotlivých projevů školní nekázně, je zjišťováno, zda je školní nekázeň asociovaná s některou z vybraných charakteristik žáka, jako jsou typ školy, pohlaví, socioekonomická situace rodiny a vývoj četnosti projevů školní nekázně v jednotlivých třídách od šestého do devátého ročníku. Cílem práce je zjištění rozsahu nežádoucího chování ve vybraných školách. Jako výzkumná metoda je použita statistická analýza dat, technikou sběru jsou dotazníky. Výsledkem je souhrn nejčastěji se vyskytujícího neukázněného chování na druhém stupni sledovaných škol a jeho vyhodnocení v rámci vybraných charakteristik z pohledu sebehodnocení žáků. Sebehodnocení je porovnáno s hodnocením neukázněného chování z pohledu třídního kolektivu a posouzením návrhu chování hypotetické osoby. Klíčová slova Kázeň, školní kázeň, školní nekázeň, výzkum školní nekázně, sebehodnocení, ověřovací metody sebehodnocení.
|
|
|
Vývoj vzdělanostní struktury mikroregionu České Budějovice
Hovorková, Kateřina ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Sociálně prostorová diferenciace je přirozený jev pozorovatelný téměř ve všech měřítkách. Avšak příčiny a důsledky tohoto jevu mohou být v různých územích či dobách odlišné. V Česku se od roku 1989 setkáváme s rostoucí příjmovou diferenciací, nezaměstnaností či různými sociálními problémy, které se promítají do sociálního prostředí obcí či měst i do rozhodování zastupitelstev těchto samosprávných celků. Cílem práce je poznat sociální (vzdělanostní) prostorovou direrenciaci na několika řádovostních úrovních. Hlavní část práce klade důraz na poznání vývoje sociální diferenciace na lokální úrovni v rámci mikroregionu České Budějovice od roku 1989 do současnosti pomocí hodnocení vzdělání obyvatel a identifikuje území s pozitivní a negativním vývojem. Vzdělání považuji za ukazatel socioekonomického statusu, lidského kapitálu či relativního příjmu člověka. Záměrem práce je identifikovat lokality s vyšší koncentrací osob s vyšším a nízkým sociálním statusem a rovněž najít hlavní faktory a mechanismy, které tyto prostorové vzorce vytvářejí. Diplomová práce je založená na zpracování výsledků Sčítání lidu, domů a bytů. Předkládaná práce nabízí základní mapové podklady vývoje prostorových vzorců obyvatel s nízkým a vyšším sociálním statusem, jak se proměňovaly od devadesátých let do současnosti a rovněž...
|
|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
|
|
Determinanty zdraví a jejich ovlivnitelnost
HORÁKOVÁ, Vladimíra
Hlavním tématem této bakalářská práce jsou determinanty zdraví. Protože se jedná o velmi širokou oblast, zaměřila jsem práci na sociální determinanty, které se skládají z deseti hlavních faktorů, ovlivňujících zdraví. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde jsem čerpala z poznatků české i zahraniční literatury. Popsala jsem základní determinanty, biomedicínský model zdraví a ekologicko sociální model zdraví, do kterého řadím koncepci deseti sociálních determinant zdraví, dle poznatků Wilkinsona a Marmota, kteří ve své studii rozpracovali deset hlavních sociálních determinant: sociální gradient, dětství, výživa, sociální opora, stres, závislosti, práce, nezaměstnanost, doprava, sociální vyloučení. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum zaměřený na porovnání cílové skupiny, studenty gymnázia ve věku 16 -19 let žijící v hlavním městě v Praze a studenty státního gymnázia menšího města Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zjistit jak ovlivňují sociální determinanty studenty v přímé souvislosti s životním stylem v těchto městech. V dotazníkovém šetření se zaměřuji na způsob života studentů, trávení volného času, ekonomické faktory rodiny, faktory sociálního prostředí, sociální gradient rodiny, motivaci studentů ke studiu a užívání návykových látek. V diskusi hodnotím výsledky získané v dotazníkovém šetření, v porovnání s obecně platnými poznatky. V závěru bakalářské práce poukazuji na stanovené cíle a získané poznatky této práce. V poslední části se zamýšlím nad nezastupitelnou rolí rodiny, důležitosti výchovy v rodině a vlivu sociálních determinant na zdraví a psychosociální vývoj dospívajícího studenta. Pro získání dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu je dotazník s uzavřenými otázkami. Statistické vyhodnocení dotazníku je vyjádřené v procentech, výsledky jsou rozpracované v tabulkách a znázorněné graficky. Vyhodnocené dotazníkové šetření porovnávám s danými hypotézami a cílem práce. Závěr práce obsahuje shrnutí možností využití získaných poznatků v každodenním životě, protože determinanty zdraví mají vliv na naše zdraví v průběhu celého života.
|
|
|
Komparativní studie věku odchodu do důchodu v České republice
Bakalová, Jana ; Boháček, Radim ; Münich, Daniel
Naše analýza ukazuje, že starší generace v České republice se v mnoha\nohledech stále odlišují na srovnatelných generací vyspělejších zemí severní a\nzápadní Evropy. Socio-ekonomické podmínky, dosažené vzdělání, struktura\npovolání a zdravotní stav české populace jsou stále nižší v důsledku\nhistorického vývoje 20. století. Na druhé straně se v poslední době tyto\nukazatele rychle a výrazně zlepšují a konvergují ke standardům v ekonomicky\nvyspělejších zemích Evropské unie.
|
|
|
Úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách (se zvláštním zaměřením na shaken baby syndrom)
PRŮCHOVÁ, Dominika
Úrazy, které se stanou dětem v domácnosti, nebo při volnočasových aktivitách jsou nejčastějšími typy úrazů. Specifickou skupinou jsou úrazy způsobené třesením. Informovanost laické veřejnosti v České republice o Syndromu třeseného dítěte je téměř nulová. Základním předpokladem snížení úrazovosti je identifikace rizikových faktorů, které způsobují vznik úrazu nebo činí jedince zranitelnějším. Jedná se o faktory prostředí, zdravotní, chování a faktory socio-demografické a sociální. Cílem disertační práce je zmapovat úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Dílčím cílem je zmapovat užívání ochranných pomůcek k prevenci úrazů. Dalším cílem disertační práce je zmapovat informovanost rodičů o syndromu třeseného dítěte a dále zmapovat techniky uklidnování plačících dětí a pocity rodičů při tom. Metodou výzkumu je kvantitativní prospektivní výzkum, ke sběru dat jsou využity dva strukturované dotazníky. Sběr dat probíhal v letech 2009-14. První dotazník je zaměřen na získávání informací o úrazech dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Cílem studie je rozbor úrazů dětí ve věku 0-18 let. Druhý dotazník je zaměřen na syndrom třeseného dítěte a skládá se z několika dílčích okruhů: dětský pláč, techniky zvládání a tišení dětského pláče, pocity rodičů a informovanost o syndromu třeseného dítěte (SBS). Na základě těchto výsledků lze zkvalitnit přístup k primární prevenci úrazů dětí zvýšeným sledováním dítěte, zefektivněním preventivních postupů, zvýšenou dispenzarizací, kontrolou, případně zvýšením efektivity realizované primární úrazové prevence.
|
|
|
Ovlivnění socioekonomického statusu člověka ve vztahu k hodnotě indexu KPE
KNOTKOVÁ, Nikola
Abstrakt Má diplomová práce se zabývá vztahem mezi úrovní orálního zdraví pacientu a jejich socioekonomického statusu. V teoretické cásti je zmínen obor stomatologie a jeho rozdelení, onemocnení v dutine ústní a jejich lécba, prevence a profylaxe, rozdelení defektu chrupu a jejich rešení. Praktická cást je realizována na základe jedné hypotézy. Cílem je zhodnocení ovlivnení socioekonomického statusu cloveka ve vztahu k hodnote indexu KPE. Stanovená hypotéza byla vyhodnocena na základe sekundární analýzy dat z dokumentace pacientu navštevujících ordinaci zubního lékare a dotazníkového šetrení. Ke zhodnocení orálního zdraví jsem využila index KPE a pro doplnení index CPITN a API. Pro zhodnocení socioekonomického statusu respondentu jsem zvolila trídní schéma podle Goldthorpa. Statusotvornými údaji pro tento výzkum byli vzdelání respondenta, príjem rodiny, podíl na moci a rozhodování atd. Bylo zjišteno, že existuje vztah mezi vyšším stupnem vzdelání, vyšším spolecenským postavením, vyšším príjmem a lepšími výsledky indexu KPE, ale i celkového orálního zdraví. Úcelove je tento výzkum podkladem pro mou diplomovou práci. Dále k publikaci v odborném casopise pro stomatology, sestry a hygienistky a zároven bude sloužit k interním úcelum zubní ordinace.
|
host ::
RSS.