|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Problematika ideálu pospolitosti v moderních společnostech
Štěch, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Skovajsa, Marek (oponent)
disertační práce Tato práce se zabývá zkoumáním pospolitosti jako významného ideálu v rámci moderních společností. Východiskem pro uchopení modernity je zde koncepce představ společnosti (social imaginaries) rozpracovaná Charlesem Taylorem. Ta je interpretována tak, že pospolitost se ukazuje vždy jako pouze alternativní model uspořádání. Přesto se tento motiv stále vrací, a otázkou je, proč a v jaké podobě. Na první otázku hledám odpověď v teorii uznání Axela Honnetha, která ukazuje morální genezi subjektu v souvislostech pospolitých vztahů. Identita je tedy vždy ukotvena ve zkušenosti uznání, a tato zkušenost si vyžaduje stálé potvrzení. Místem, ve kterém může tato potřeba dojít naplnění, je právě pospolitost. Další části se zabývají rekonstrukcí různých podob pospolitosti jako ideálu. Zdrojem pro tuto rekonstrukci jsou zejména komunitaristické teorie a práce Benedicta Andersona. Nejprve se jedná o malá, převážně místní společenství vznikající ze svobodné vůle jejich členů za různými účely. Další podobou jsou naproti tomu společenství existující v představách svých členů, jako jsou zejména národy. Práce se zabývá odlišnostmi ve struktuře těchto fenoménů a v jejich odlišné roli ve veřejném životě moderních společností. Závěr tvoří úvaha o rizicích plynoucích z tohoto ideálu a jeho mobilizačního...
|
host ::
RSS.