Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spolky jako sociální podniky: Úloha vnořených sociálních podniků ve financování spolků
Klimtová, Amal ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce jsou spolky jako sociální podniky. Teoretická část seznamuje s oblastí sociální ekonomiky a sociálního podnikání ve světě a v České republice. Seznamuje se specifiky typickými pro tuto oblast v České republice a s legislativním rámcem sociálních podniků - spolků. Jsou představeny principy sociálního podniku a typologie sociálních podniků podle Kim Alter. Prostřednictvím obsahové analýzy veřejně dostupných dokumentů devíti spolků práce v empirické části vyhodnocuje, zda a jakým způsobem jednotlivé spolky naplňují principy sociálního podniku. Díky teoretické aplikaci klasifikace sociálních podniků podle Kim Alter lze posoudit, zda spolky odpovídají charakteristikám vnořeného, integrovaného nebo externího sociálního podniku.
Role státu a neziskových organizací v řešení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením
Kvitová, Michaela ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Role státu a neziskových organizací v řešení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením" se věnuje způsobům a možnostem řešení tohoto nepříznivého jevu. Představuje nástroje politiky zaměstnanosti, které jsou v boji s nezaměstnaností u osob se zdravotním postižením využívány. Tyto nástroje, kterými disponuje stát, jsou dostatečné a vyhovující, přesto se při řešení nezaměstnanosti setkáváme s řadou problémů. Zejména služba podporovaného zaměstnávání, která je zaměřena na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce, se setkává s nedostatečnými finančními prostředky. Ty jsou především reakcí na nedostatečnou legislativní úpravu tohoto specifického nástroje. Na řešení tohoto a jiných problémů odpovídá koncept sociální ekonomiky, který se jakožto nový nástroj veřejné politiky dostává do popředí a znamená pro současnou společnost výzvu.
Finanční plánování při zakládání a vedení sociálního podniku
Rumlová, Lucie ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Petra (oponent)
Tato práce je věnována tématu finančního plánování při zakládání a řízení sociálního podniku během jeho životního cyklu. Navazuje tak na výzkumy věnované problematice sociálních podniků v oblasti podnikání obecně. Popisuje oblasti sociálního podnikání a literaturou doporučené nejlepší praktiky finančního plánování a řízení a současně s tím nabízí identifikaci současného stavu finančního plánování a řízení v sociálních podnicích na území České republiky. Kromě monitoringu aktuálního stavu se práce zabývá výsledky hodnocení, zda podniky, které se drží doporučených podnikohospodářských metod plánování a řízení dosahují lepších výsledků. Cílem práce je nalézt a pojmenovat rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky na základě definované nejlepší praxe a jejich finančního řízení a plánování a najít "návod", jak by měl sociální podnik plánovat a řídit, aby dosahoval optimálních výsledků. Klíčová slova Sociální ekonomika, sociální podnikání, strategické a taktické řízení, finanční řízení, finanční plánování, náklady, výnosy, financování, zisk, bod zvratu
Rozvoj a vzdělávání pracovníků sociálních podniků
Skálová, Veronika ; Legnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Bibliografický záznam Skálová, Veronika. Rozvoj a vzdělávání pracovníků sociálních podniků. Praha, 2018. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra studií občanské společnosti. Vedoucí práce Ing. Kateřina Legnerová, M.Sc., MBA, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem rozvoje a vzdělávání pracovníků českých sociálních podniků a zkoumá, jakým způsobem jsou zajišťovány. Výzkumný soubor tvořily podniky zapsané v Adresáři sociálního podnikání, které tím deklarují svoje sociální poslání. Formou dotazníkového šetření bylo zjišťováno, jak probíhá vzdělávací proces vně podniku od fáze plánování, designu po realizaci a následnou evaluaci vzdělávacích aktivit. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální podniky své pracovníky vzdělávají, ovšem ve většině podniků se jedná o proces poměrně nesystematický, s rezervami především po teoreticko-metodologické stránce, který brzdí především nedostatek finančních prostředků a nedostatek časového prostoru. V džungli sociálního podnikání ovšem existují světlé výjimky, které přes všechny překážky poskytují svému personálu kvalitní vzdělávací služby a dbají na jeho rozvoj. Klíčová slova sociální ekonomika, sociální podnik, sociální inovace, rozvoj, vzdělávání, celoživotní vzdělávání, rozvoj lidských zdrojů, cyklus vzdělávání
Sociální podnikání a jeho rozvoj v Jihočeském kraji
VALÁŠKOVÁ, Linda
Tato bakalářská práce se zabývá sociálním podnikáním a klade si za cíl zmapovat stav existujících sociálních podniků v Jihočeském kraji a zjistit, zda splňují podmínky stanovené ve Věcném záměru zákona o sociálním podnikání. Dílčím cílem práce je otevřít dialog o legislativní úpravě sociálních podniků. Pro naplnění cílů byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s jednotlivými vedoucími pracovníky zkoumaných sociálních podniků. Výzkumný vzorek byl stanoven účelovým vzorkováním a dále získáván technikou snowball, přičemž do výzkumu se zapojilo celkem sedm sociálních podniků působících v Jihočeském kraji. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce představuje sociální podnikání jako takové a pro správně pochopení ho začleňuje do kontextu sociální ekonomiky. V praktické části práce jsou představeny dotační projekty v Jihočeském kraji podpořené Evropským sociálním fondem z výzvy č. 129 "Podpora sociálního podnikání" a popsány jednotlivé sociální podniky zapojené do výzkumu. Dále jsou analyzovány a komparovány odpovědi informantů na jednotlivé otázky z rozhovorů. V poslední části je zhodnoceno naplnění cílů práce a jsou zodpovězeny výzkumné otázky týkající se naplňování podmínek a názoru vedoucích pracovníků sociálních podniků v Jihočeském kraji na Věcný záměr zákona o sociálním podnikání. Přínos práce je spatřován v nalezení odpovědi na potřebu legislativního ukotvení sociálního podnikání z pohledu vedoucích pracovníků sociálních podniků v Jihočeském kraji. Práce dále poskytuje zpětnou vazbu zkoumaným podnikům, zda naplňují podmínky Věcného záměru zákona o sociálním podnikání. Široké veřejnosti poté práce zprostředkuje ucelený přehled o sociálním podnikání a sociálních podnicích, ať už obecně či konkrétně v Jihočeském kraji.
Etický kontext sociálního podnikání
ŠAMATOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá sociálním podnikáním. Je popisováno jako relativně nadčasové směrování byznysu reflektující etický základ společnosti. Nahlíží fenomén smysluplnosti práce v hlubším měřítku obecného blaha a podtrhává trend globalizace v kontrastu se stále silnější potřebou komunitního rozměru lidského života. Zaměřuje se na otázku motivace záměru podnikatelů v teritoriu sociálního podnikání a směřování k reflexi v rovině současného "dialogu práce". Zabývám se kontextem hodnoty práce pro člověka, který je v obtížné životní situaci. Cílem práce je představit sociální podnikání jako dynamické pnutí směřující za hranice výdělečné činnosti k etickým hodnotám a společenskému blahu.
Sociální podnikání v Jihočeském a Plzeňském kraji - dosavadní vývoj a východiska dalšího rozvoje
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato diplomová práce se zabývá tématem sociálního podnikání v Jihočeském a Plzeňském kraji, jeho vývojem a možnostmi dalšího rozvoje. Cílem práce je zhodnocení stavu sociálního podnikání v obou krajích a doporučení možných kroků, které by vedly k většímu rozvoji sociálního podnikání v České republice. Teoretická část se zabývá historií sociální ekonomiky a jejími subjekty. Pozornost je zde také věnovaná sociálnímu podnikání, jeho vývoji a principům, kterými se sociální podniky musejí řídit. Dále je zde popsán vývoj sociálního podnikáni v České republice, legislativní úprava a možnosti podpory pro sociální podniky. V této části jsou také uvedeny příklady států, kde sociální podnikání úspěšně funguje. Jedná se o Velkou Británii, Itálii a Polsko. Poznatky z této části jsou pak využity v části praktické pro stanovení doporučení dalšího rozvoje sociálního podnikání v ČR. Praktická část se zabývá zhodnocením dotazníkové šetření, které proběhlo u vedoucích pracovníků sociálních podniků v obou krajích. Otázky v dotazníku byly zaměřeny velmi široce. Byly zde otázky na velikost podniku, spolupráci, problémy, se kterými se podniky potýkají či výhody tohoto podnikání pro společnost. Na základě výsledků tohoto šetření byly zodpovězeny výzkumné otázky práce. Dále pak jsou v této části popsány doporučení, která by mohla napomoci k dalšímu rozvoji sociálního podnikání v České republice. Jedná se spíše o celorepubliková doporučení. Empirické šetření má v tomto případě spíše doplňkový charakter.
Význam sociálního podniku pro jeho účastníky
FILIPČÍKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou vnímání přínosu konkrétního sociálního podniku jeho uživateli, pro které byl primárně zřízen. Cílem práce je zjistit, jak konkrétně ovlivnila aktivní účast vybrané skupiny uživatelů jejich další životní příležitosti po ukončení práce v tomto modelu sociálního podniku a je-li možné definovat případné rozdíly v jejich očekávání a faktickém přínosu sociálního podniku "Cukrárna 7" ve Strakonicích. První část práce se zabývá teoretickými otázkami z oblasti sociálního podnikání a sociálních podniků v České republice, ale i v zahraničí. Obsahem je stručné vysvětlení pojmů týkajících se tématu práce a popsání současného stavu sociálního podnikání s náhledem do historie vzniku tohoto druhu podnikání. V praktické části práce je proveden vlastní výzkum. Výběrový soubor byl tvořen osmi přímými účastníky zaměstnanými v konkrétním sociálním podniku. pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie se sběrem dat provedeným prostřednictvím dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru s předem připravenými více než dvaceti otázkami, jejichž pořadí se dle průběhu rozhovoru mohlo měnit a případně doplnit dalšími upřesňujícími otázkami. Výběrovým souborem jsou zaměstnanci sociálního podniku "Cukrárna 7" ve Strakonicích pro něž byla pracovní místa speciálně vytvořena a využila jsem účelový (záměrný) výběr. Výsledky výzkumu jsou zpracovány do přehledných tabulek, které jsou doplněny vlastními komentáři. Cílová otázka výzkumu zněla: Jaké jsou rozdíly v očekávání a poslání této formy sociální pomoci z pohledu jejich uživatelů? Lze identifikovat rozdíly v očekávání a poslání této formy sociální pomoci z pohledu jejich uživatelů? Pokud ano, jaké? Práce by mohla přispět k případnému dalšímu rozvoji, či podpoře tohoto způsobu sociální pomoci tím, že zprostředkuji zájemcům z řad širší odborné veřejnosti, ale i z řad případných nových zájemců o tento způsob pomoci spojené s podnikáním, aktuální informace o fungování a účelnosti modelu sociálního podniku a zároveň by tato práce mohla být využita jako zpětná vazba pro poskytovatele služeb a léčebných programů pro osoby, kterým je tento druh sociální pomoci primárně určen, tedy v tomto případě pro osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách.
Kontroverzní povaha sociálního podniku jako komercionalizované organizace občanského sektoru
Hořínková, Monika ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je komercionalizace občanských organizací, kterou rozumíme proces, kdy přejímají v rámci svého fungování některé postupy, metody a strategie komerčního sektoru, s cílem vygenerování zisku. Za nejvyšší úroveň komercionalizace považuje práce transformaci občanské organizace v sociální podnik. V další možné úrovni už by se z takové organizace stal tržní podnik nahlížený jako sociálně odpovědný. Sociální podnik je přitom definován jako taková občanská organizace, pro kterou je dosahování zisku stejně důležité jako zvýšení veřejného prospěchu, tedy naplnění vlastního altruistického poslání. Protože spojuje dva protichůdné atributy v podobě sociální a ekonomické mise, přičemž ekonomické poslání může to původní sociální ohrožovat, je považován za kontroverzní. Cílem práce je proto zjistit, jaký význam má pro život organizace občanského sektoru takováto transformace v sociální podnik, a jak tato transformace ovlivňuje její fungování a podstatu. Vychází přitom primárně z teorie občanské společnosti, občanského sektoru, sociální ekonomiky a teorie sociálního podniku. Jedná se o případovou studii, jejíž součástí jsou tři integrační sociální podniky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.