|
|
Vliv sociálního klimatu pedagogického sboru na práci a motivaci pedagogů mateřských škol.
Čadová, Denisa ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ristić, Petra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vlivu sociálního klimatu pedagogického sboru na pracovní výkon a motivaci učitelů v mateřských školách. Teoretická část práce se věnuje definici pedagogických pracovníků, pracovními povinnostmi, které musejí zastávat a také jejich motivaci. Popsána je také role role ředitelů mateřských škol a jejich vliv na klima pedagogického sboru a motivaci pedagogů. Teoretická část práce vysvětluje rozdíly mezi školním klimatem, klimatem školní třídy a sociálním klimatem pedagogického sboru. Empirická část práce prezentuje výsledky výzkumu. Studie se zamĕřila na zkoumání sociálního klimatu pedagogických pracovníků v mateřských školách a jeho vlivu na motivaci a spokojenost učitelů. V tomto přístupu byla použita kombinace kvantitativních a kvalitativních metod k identifikaci faktorů ovlivňujících klima pedagogického sboru a jejich vlivu na práci a motivaci učitelů. Na základě získaných informací práce uvádí některé možnosti, které by mohly pomoci vybudovat pozitivní klima pedagogického sboru v mateřských školách. Takové návrhy mohou ředitelé či vedoucí pracovníci využít při přípravě akčního plánu určeného k podpoře dobrých vztahů a pracovního prostředí, kde by pedagogové byli motivováni a lépe se jim pracovalo. KLÍČOVÁ SLOVA: sociální klima, pedagogický sbor, pedagog, mateřská...
|
|
|
Adaptační kurzy na školách
ČÁPOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá adaptačními kurzy na školách a jejich vlivem při utváření nových třídních kolektivů. V teoretické části je pozornost věnována především na význam adaptačních kurzů, vymezení jejich nejčastějších účastníků (adolescentů) a definici zážitkové pedagogiky, která je neodmyslitelnou součástí těchto kurzů. Ve výzkumné části jsou představeny výzkumné cíle (očekávání žáků od kurzu a jejich reflexe), zvolený výzkumný vzorek (žáci šestého ročníku Základní školy Třešť) a použitý výzkumný postup (kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření).
|
|
|
Sociální gramotnost v mateřské škole
ČERMÁKOVÁ, Gabriela
Teoretická část vedle pojmu sociální gramotnost vymezuje koncepty úzce spojené se sociální gramotností a zahrnuje témata provázaná se sociální gramotností a sociálním klimatem. Praktická část předkládá konkrétní způsoby vytváření příznivého sociálního klimatu a rozvoje sociální gramotnosti, které jsme v dané třídě zaznamenali.
|
|
|
Zlepšení manažerské práce ve sportovním klubu na regionální úrovni
Mareš, Václav ; Procházka, Jan (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název: Zlepšení manažerské práce ve sportovním klubu na regionální úrovni Cíle: Hlavním cílem této práce je vymezení strategických cílů futsalového klubu Tenisáci Benešov. Zhodnotit současnou situaci klubu po personální, organizační a sportovní stránce a navrhnout opatření, která zlepší situaci v některých problémových oblastech a nastínit budoucí směřování klubu. Metody: Metodika této práce byla zaměřená na analýzu klubu. Při analýze bylo využito kvalitativní metody nestandardizovaného rozhovoru. A kvantitativních metod sekundární analýzy dat a dotazníku. Použita byla také SWOT analýza pro přehledné zhodnocení současné situace klubu. Výsledky: Došlo k provedení pečlivé analýzy současného stavu klubu. Na jejím základě byla navržena doporučení pro budoucí směřování klubu, a to v těchto oblastech: strategické cíle klubu, stanovy sdružení, organizační struktura a vymezení kompetencí, využití silných stránek a vnějších příležitostí, zlepšení slabých stránek klubu a vyvarování se vnějším hrozbám klubu. Značná část práce je věnována budování dobrého sociálního klimatu v organizaci, jež je pro úspěšnou existenci klubu stěžejní. Klíčová slova: poslání, vize, strategické cíle, strategické plánování, sociální klima, sociologický výzkum, SWOT analýza, organizační struktura, stanovy sdružení
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Sociální prostředí a polarizace v suburbiu: případová studie Jesenice u Prahy
Pechová, Magdaléna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
4 ABSTRAKT Suburbanizace je proces, při kterém dochází ke stěhování obyvatel z jádrového města do jeho zázemí. Nově přistěhovalí obyvatelé z města s sebou přinášejí často jiné názory a životní styl, než mají původní obyvatelé obce, což může být příčinou sociální polarizace. Obecným cílem práce je zhodnotit vývoj sociálního prostředí, popsat a vysvětlit důsledky suburbanizace na sociální polarizaci v pražském městském regionu na příkladu obce Jesenice. V rámci obecného cíle si práce stanovuje dva dílčí cíle: Popsat demografický vývoj obyvatelstva, vývoj bytové výstavby a věkovou strukturu v Jesenici u Prahy. Porovnat výsledky sociálního klimatu z diplomové práce Petry Puldové (2006) a popsat, jak se změnilo sociální klima za posledních 13 let. K naplnění obecného i druhého dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťována sociální koheze mezi sousedy, vzájemné vztahy respondentů s původními a novými obyvateli, dále spokojenost respondentů s životem v obci a jejich zapojení do společenského a politického života. K naplnění prvního dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociální klima, sociální prostředí, sociální polarizace, Jesenice u Prahy
|
|
|
Klima učitelského sboru a interakce pedagogů na pracovišti a ve výchovně vzdělávacím procesu
JÍROVEC, Luboš
Závěrečná diplomová práce se zabývá měřením sociálního klimatu učitelského sboru střední školy, a jaký mají interpersonální vztahy vliv na výchovně vzdělávací proces ve školním prostředí. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, které přímo souvisejí s klimatem učitelského sboru a dále jsou uvedeny i různé podoby mezilidských vztahů ve školním prostředí. V praktické části je provedeno šetření na konkrétním učitelském sboru konkrétní střední odborné školy. Po vyhodnocení výsledků je provedena komparace s tzv. orientačními normami, jejichž tvůrci jsou autoři standardizovaného dotazníku KUS. Ten byl použit k realizaci diagnostiky klimatu učitelského sboru v této práci. Výsledky jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů s rozsáhlými komentáři.
|
|
|
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
|
host ::
RSS.