|
|
Adaptační kurzy na školách
ČÁPOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá adaptačními kurzy na školách a jejich vlivem při utváření nových třídních kolektivů. V teoretické části je pozornost věnována především na význam adaptačních kurzů, vymezení jejich nejčastějších účastníků (adolescentů) a definici zážitkové pedagogiky, která je neodmyslitelnou součástí těchto kurzů. Ve výzkumné části jsou představeny výzkumné cíle (očekávání žáků od kurzu a jejich reflexe), zvolený výzkumný vzorek (žáci šestého ročníku Základní školy Třešť) a použitý výzkumný postup (kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření).
|
|
|
Sociální gramotnost v mateřské škole
ČERMÁKOVÁ, Gabriela
Teoretická část vedle pojmu sociální gramotnost vymezuje koncepty úzce spojené se sociální gramotností a zahrnuje témata provázaná se sociální gramotností a sociálním klimatem. Praktická část předkládá konkrétní způsoby vytváření příznivého sociálního klimatu a rozvoje sociální gramotnosti, které jsme v dané třídě zaznamenali.
|
|
|
Zlepšení manažerské práce ve sportovním klubu na regionální úrovni
Mareš, Václav ; Procházka, Jan (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název: Zlepšení manažerské práce ve sportovním klubu na regionální úrovni Cíle: Hlavním cílem této práce je vymezení strategických cílů futsalového klubu Tenisáci Benešov. Zhodnotit současnou situaci klubu po personální, organizační a sportovní stránce a navrhnout opatření, která zlepší situaci v některých problémových oblastech a nastínit budoucí směřování klubu. Metody: Metodika této práce byla zaměřená na analýzu klubu. Při analýze bylo využito kvalitativní metody nestandardizovaného rozhovoru. A kvantitativních metod sekundární analýzy dat a dotazníku. Použita byla také SWOT analýza pro přehledné zhodnocení současné situace klubu. Výsledky: Došlo k provedení pečlivé analýzy současného stavu klubu. Na jejím základě byla navržena doporučení pro budoucí směřování klubu, a to v těchto oblastech: strategické cíle klubu, stanovy sdružení, organizační struktura a vymezení kompetencí, využití silných stránek a vnějších příležitostí, zlepšení slabých stránek klubu a vyvarování se vnějším hrozbám klubu. Značná část práce je věnována budování dobrého sociálního klimatu v organizaci, jež je pro úspěšnou existenci klubu stěžejní. Klíčová slova: poslání, vize, strategické cíle, strategické plánování, sociální klima, sociologický výzkum, SWOT analýza, organizační struktura, stanovy sdružení
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Sociální prostředí a polarizace v suburbiu: případová studie Jesenice u Prahy
Pechová, Magdaléna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
4 ABSTRAKT Suburbanizace je proces, při kterém dochází ke stěhování obyvatel z jádrového města do jeho zázemí. Nově přistěhovalí obyvatelé z města s sebou přinášejí často jiné názory a životní styl, než mají původní obyvatelé obce, což může být příčinou sociální polarizace. Obecným cílem práce je zhodnotit vývoj sociálního prostředí, popsat a vysvětlit důsledky suburbanizace na sociální polarizaci v pražském městském regionu na příkladu obce Jesenice. V rámci obecného cíle si práce stanovuje dva dílčí cíle: Popsat demografický vývoj obyvatelstva, vývoj bytové výstavby a věkovou strukturu v Jesenici u Prahy. Porovnat výsledky sociálního klimatu z diplomové práce Petry Puldové (2006) a popsat, jak se změnilo sociální klima za posledních 13 let. K naplnění obecného i druhého dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťována sociální koheze mezi sousedy, vzájemné vztahy respondentů s původními a novými obyvateli, dále spokojenost respondentů s životem v obci a jejich zapojení do společenského a politického života. K naplnění prvního dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociální klima, sociální prostředí, sociální polarizace, Jesenice u Prahy
|
|
|
Klima učitelského sboru a interakce pedagogů na pracovišti a ve výchovně vzdělávacím procesu
JÍROVEC, Luboš
Závěrečná diplomová práce se zabývá měřením sociálního klimatu učitelského sboru střední školy, a jaký mají interpersonální vztahy vliv na výchovně vzdělávací proces ve školním prostředí. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, které přímo souvisejí s klimatem učitelského sboru a dále jsou uvedeny i různé podoby mezilidských vztahů ve školním prostředí. V praktické části je provedeno šetření na konkrétním učitelském sboru konkrétní střední odborné školy. Po vyhodnocení výsledků je provedena komparace s tzv. orientačními normami, jejichž tvůrci jsou autoři standardizovaného dotazníku KUS. Ten byl použit k realizaci diagnostiky klimatu učitelského sboru v této práci. Výsledky jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů s rozsáhlými komentáři.
|
|
|
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
|
|
|
Základní terapie v přímé péči o gerontologického klienta
Staněk, Josef ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Shrnutí Diplomová práce "Základní terapie v přímé péči o gerontologického klienta", byla zaměřena na deskripci základních terapií v přímé péči o gerontologického klienta s cílem popsat, analyzovat a navrhnout nejoptimálnější přístupy v sociální péči, které lze v rámci základních druhů terapií realizovat. Text práce byl rozvržen do čtyř kapitol, které prezentují odborné názory řady autorů. Teoretickou část práce tvoří tří kapitoly. První kapitola je věnována deskripci preferovaných terapií, druhá kapitola analyzuje sociálně zdravotní aspekty stáří a třetí přibližuje reprezentaci základní legislativy v péči o seniory.Stěžejní, čtvrtá kapitola interpretuje data získaná kvalitativním šetřením, které bylo realizováno pomocí kooperace několika metodologických postupů volných rozhovorů, pozorování v konkrétním institucionálním zařízení s realizační smíšenou skupinou šesti seniorů, kteří se v průběhu přibližně jednoho roku podíleli na sestavení případových studií a zapojovali do různých typů terapií a aktivit. Získaná data byla segmentována i detailně analyzována, důraz byl kladen na etický, důstojný přístup i spolupráci se sociálními pracovníky. Získané výsledky šetření hodnotím vzhledem k nerepresentativnosti množství získaných dat jako orientační, spíše dokreslují možnosti zkvalitnění sociální práce pomocí...
|
host ::
RSS.