|
|
Běh jako fenomén moderní společnosti v historicko-sociologické perspektivě
Gramskopf, Rostislav ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce z oblasti sociologie sportu mapuje základní socio-demografické znaky běžců v ČR s důrazem na běžce mezi 30. - 50. rokem, kteří tvoří většinu běžeckého segmentu. Kromě těchto znaků práce také mapuje běžecké návyky, preference, oblíbená místa, motivy a aspirace týkající se nejenom nových závodů, ale měnícího se běžeckého vybavení či vzestupu neformálních skupin. Nedílnou součástí je bližší pohled na historii sociologie sportu u nás i ve světě stejně jako na vybrané sociální teorie blízké sociologii sportu. V metodologické části práce je rozpracován pohled na vnímání volného času, nové turistické alternativy - cestování za během či vnímání nových forem skupin, tzv. light communities které tvoří druhou část druhé běžecké vlny. Práce nabízí také bližší pohled na spokojenost běžců ve srovnání se spokojeností ekonomicky aktivních obyvatel v ČR (listopad 2018, CVVM). V rámci kvantitativní metodologie jsou data získána prostřednictvím metody respondent driven sampling na různých místech včetně sociálních sítí, ale i oslovením běžců různé úrovně. Deskriptivní data jsou získána pomocí dotazníkového šetření distribuované pomocí Google formulářů. Následné deskriptivní a inferenční analýzy (ANOVA, t-test, EFA, aj) dat z dotazníkového šetření jsou zpracovávány ve statistickém programu SPSS v. 25....
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
|
Běh jako fenomén moderní společnosti v historicko-sociologické perspektivě
Gramskopf, Rostislav ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce z oblasti sociologie sportu mapuje základní socio-demografické znaky běžců v ČR s důrazem na běžce mezi 30. - 50. rokem, kteří tvoří většinu běžeckého segmentu. Kromě těchto znaků práce také mapuje běžecké návyky, preference, oblíbená místa, motivy a aspirace týkající se nejenom nových závodů, ale měnícího se běžeckého vybavení či vzestupu neformálních skupin. Nedílnou součástí je bližší pohled na historii sociologie sportu u nás i ve světě stejně jako na vybrané sociální teorie blízké sociologii sportu. V metodologické části práce je rozpracován pohled na vnímání volného času, nové turistické alternativy - cestování za během či vnímání nových forem skupin, tzv. light communities které tvoří druhou část druhé běžecké vlny. Práce nabízí také bližší pohled na spokojenost běžců ve srovnání se spokojeností ekonomicky aktivních obyvatel v ČR (listopad 2018, CVVM). V rámci kvantitativní metodologie jsou data získána prostřednictvím metody respondent driven sampling na různých místech včetně sociálních sítí, ale i oslovením běžců různé úrovně. Deskriptivní data jsou získána pomocí dotazníkového šetření distribuované pomocí Google formulářů. Následné deskriptivní a inferenční analýzy (ANOVA, t-test, EFA, aj) dat z dotazníkového šetření jsou zpracovávány ve statistickém programu SPSS v. 25....
|
|
|
Kulturismus a revoluce: K otázce sociálních dějin tělesnosti v Československu
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se snaží zpracovat téma fenoménu kulturistiky v širším kontextu utváření ideálního těla v moderní době. Kulturistika je chápána jako specifický socio-kulturní fenomén pevně spjatý s moderní společností a jejím historickým vývojem. Kromě samotné kulturistiky se tak práce zaobírá rozborem soudobé sociální teorie těla se zaměřením na domácí diskurs a v dalším kroku také analýzou diskursivního vytváření moderní tělesnosti od osvícenství do 20. století. Zde je kladen hlavní důraz na chápání charakteristických změn moderní společnosti v kontextu kontinuity celého modernizačního projektu. Hlavním cílem práce je popsat obecné dějin kulturistiky v rámci nastíněného procesu modernizace, stejně jako porovnání různých alternativních pojetí ideální tělesnosti v období tzv. fordistické modernity, kdy je zvláštní pozornost zaměřena na analýzu biopolitického diskursu komunistické diktatury. Zbylá část práce zpracovává pak historický vývoj kulturistického hnutí v Československu, kdy hlavní důraz je kladen na zasazení československé kulturistiky, včetně jednotlivých historických událostí, do celkového postulovaného konceptu. Klíčová slova: Sociální dějiny; kulturistika; sociální teorie; dějiny těla; subkultura; biopolitika; modernita; modernizace; sport; normalizace; Československo.
|
|
| |
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
host ::
RSS.