|
|
Mezinárodní organizace práce a ochrana sociálních práv
BRIXOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá Mezinárodní organizací práce a ochranou sociálních práv. Práce je pouze teoretická a je vypracována pomocí rešeršní kompilace a analýzy sekundárních zdrojů. Cílem práce je zmapování historie Mezinárodní organizace práce a její současné aktivity v oblasti sociálních práv. Práce je strukturována do šesti kapitol. V první kapitole se zabývám vznikem Mezinárodní organizace práce, konkrétně od první myšlenky mezinárodní spolupráce, která měla upravovat a regulovat pracovní podmínky, a jejím vývojem. Historii popisuji od 19. století, kdy vznikaly první mezinárodní sdružení a asociace, až po vznik Mezinárodní organizace práce v roce 1919 a její vývoj do současné doby. V dalších kapitolách popisuji strukturu, cíle a základní činnosti. V kapitole o základních činnostech blíže popisuji proces přijímání standardů a kontrolu nad jejich prováděním v zemích, které je ratifikovaly. Ve čtvrté kapitole se věnuji dalšímu z cílů mé práce - současným aktivitám v oblasti sociálních práv. V této oblasti MOP aktivně prosazuje politiku a poskytuje zemím pomoc rozšířit přiměřenou úroveň sociální ochrany pro všechny členy společnosti. MOP se snaží zabezpečit přístup ke zdravotní péči a jistotu příjmu v případech stáří nezaměstnanosti, nemoci, invalidity, pracovních úrazech, mateřství a při ztrátě hlavního příjmu. Dále se snaží snižovat chudobu, nerovnosti a podporovat růst sociální ochrany. Mezi aktivity, které pomáhají v oblasti sociální ochrany, patří poskytování politického poradenství, provádění výzkumů a vykonávání činností technické spolupráce. V roce 2012 MOP přijala novou normu sociálního zabezpečení - Doporučení č. 202 o minimálních úrovních sociální ochrany. Cílem Doporučení je budování minimálních úrovní sociální ochrany v systému sociálního zabezpečení, který je přizpůsoben podmínkám a úrovním rozvoje dané země. Pátá kapitola je věnována aktuálním programům a projektům organizace. Mezinárodní organizace práce poskytuje technickou spolupráci rozvojovým zemím na všech kontinentech od roku 1950. Spolupráce probíhá v úzkém propojení zemí, které přijímají pomoc, s dárci a Mezinárodní organizací práce. Cílem těchto aktivit je provádění Agendy důstojné práce. Poskytuje tak pokyny týkající se politiky a pomoc při navrhování a provádění rozvojových programů. Poslední kapitola je o spolupráci České republiky, konkrétně Ministerstva práce a sociálních věcí, s Mezinárodní organizací práce. V rámci spolupráce s Českou republikou byla v roce 2007 podepsána Dohoda o partnerství při rozvojové spolupráci MOP a ČR. Dohoda se týká podpory realizace Rozvojových cílů tisíciletí v rozvojových zemích a dobrovolných finančních příspěvků ČR do rozpočtu Mezinárodní organizace práce. Dále se zástupci České republiky pravidelně účastní Mezinárodní konference práce konající se každý rok v červnu, kde se řeší sociální a pracovní otázky a přijímají nové pracovní standardy. Poslání Mezinárodní organizace práce má od svého založení stále velký význam pro zachování lidských práv. Proto je při tvorbě standardů a realizaci projektů potřeba její důsledné činnosti. Organizace by se tak měla zaměřit na nedostatky svých standardů a projektů a na efektivnější využívání finančních prostředků.
|
|
|
Proměny sociálního práva v Československu v letech 1945 - 1956
Rákosník, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Disertační práce: Abstrakt Jakub Rákosník: Proměny sociálního práva v Československu v letech 1945 - 1956 Poválečný lidově demokratický režim v Československu byl založen na relativně silném společenském konsenzu, který umožnil vedoucím politickým stranám uskutečnit ambiciózní hospodářské a sociální reformy. Nebylo to jen rozsáhlé znárodňování výrobních prostředků (pod kontrolou státu se nacházely podniky reprezentující dvě třetiny námezdních sil ještě před komunistickým převratem v únoru 1948), nýbrž i komplexní reforma sociálního pojištění, jež měla za cíl vytvořit univerzální systém sociální ochrany zahrnující všechny občany a nikoli jen pojištěnce, jak tomu bylo podle dosavadního systému. Tento program sociální reformy byl jednak inspirován dlouhou domácí tradicí sociální politiky a jednak také novými impulsy pocházejícími z Beveridgeovy zprávy, s níž se reprezentanti exilové vlády měli možnost během války důkladně seznámit. Tato disertační práce se soustřeďuje především na postižení dlouhodobé kontinuity sociálního práva. Struktura sociálního státu v jednotlivých zemích bývá obvykle velmi trvalá. Jakkoli vlády rozličného ideologického zabarvení permanentně provádějí dílčí reformy v rámci jednotlivých sociálních politik, obecná struktura výdajů a vztahů mezi jednotlivými větvemi sociální ochrany...
|
host ::
RSS.