|
|
Genderové rozdíly v mediální reprezentaci mladých dospělých: Analýza použití slov mladík a slečna v českých celostátních denících
Zelbová, Judita ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce srovnání jednoho označení pro mladé muže (mladík) a jednoho označení pro mladé ženy (slečna) v českých celostátních denících. Jejím cílem bylo zjistit, jak jsou klíčová slova médii používána, jaké jsou v použití rozdíly a zda je lze považovat za vzájemně ekvivalentní. Na vzorku získaném z článků čtyř celostátních deníků (Blesk, Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo) v průběhu roku 2019 práce nejprve rozděluje použití klíčových slov dle kontextů a následně analyzuje pomocí sémiotické analýzy použití do hloubky. Srovnává, jaké jsou konotace používání obou slov v různých kontextech, jaké další významy novináři v článcích implikují a do jaké míry lze slova považovat za vzájemně ekvivalentní. Ukazuje, že mají novináři tendence mladé ženy při používání slova slečna omlazovat až infantilizovat a tím snižovat váhu jejich úspěchů. Naopak u slova mladík používají stejný postup novináři ke snížení závažnosti prohřešků, pokud se jedná o mladé muže páchající trestnou činnost. Práce vysvětluje, že slova mladík a slečna nelze považovat za vzájemně ekvivalentní, protože mají na to příliš rozdílnou historii, což potvrzuje fakt, že sami novináři je nepoužívají ve stejných kontextech stejným způsobem.
|
|
|
Jazykový obraz ženy v časopisecké reklamě v letech 1917-1930
Štumpf, Michal ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
68 13 Resumé Studie s věnuje obrazu ženy, jak jej vnímala reklama v časopisech mezi léty 1917 až 1930. Předmětem zájmu jsou lexémy: dáma, paní, hospodyně, dívka, milostivá,slečna, žena, domácnost, rodič, kuchařka, matka, dcera, dítě. Jejich výskyty jsou statisticky zpracovány v tabulkách podle vybraných kritérií, např. jestli jsou rozvity atributem, či nikoliv. Získaná data jsou interpretována v jednotlivých kapitolách, které jsou rozčleněny podle zaměření reklamy na tři oddíly: Dekorativnost, Domácnost, Rodinné vztahy. Na závěr je na základě všech získaných dat vytvořen obraz ženy, jak jej vnímala dobová reklama ve srovnání s tím, co vyžadovala tradiční společnost. Závěr studie, zejména posun ve společenských hodnotách, je podpořen krátkou komparací výsledků této práce s poznatky vycházejícími z Jazykového obrazu ženy v reklamě na konci 19. století (Štumpf, M. , RP, Pedf UK, 2008).
|
host ::
RSS.