|
|
Politika Pruska a velmocí v závěrečné fázi sjednocení Německa 1865-1870
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Období mezi léty 1864/1865-1870 představuje vrcholnou fázi sjednocení Německa, v níž Prusko dokázalo rázným postupem a dvěma rychlými válkami eliminovat své protivníky - Prusko a Rakousko. Cílem diplomové práce je na základě studia pramenů a relevantní literatury prezentovat a kriticky analyzovat pruskou zahraniční politiku. Autor se zaměřuje na zhodnocení faktorů, které ovlivňovaly rozhodnutí pruského ministerského předsedy, respektive představitelů evropských mocností, a klade si otázku, zda se Bismarck pouze přizpůsoboval okolnostem neodvratně vedoucím k válce s Rakouskem, či zda je urychloval a přímo vytvářel, a soustředí se na vztahy s Francií, která se ze všech velmocí nejvíce stavěla na odpor německému sjednocení. Studie klade důraz na metody a postupy, jimiž Prusko dosáhlo toho, že se do jeho konfliktu s Vídní a Paříží nezapojila některá z evropských velmocí, a upozorňuje na úskalí výzkumu okolností vedoucích k vypuknutí prusko-francouzské války. Klíčová slova Prusko, velmoci, Německý spolek, sjednocení Německa, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, zahraniční politika, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Napoleon III. Key words Prussia, Great Powers, German Confederation, Unification of Germany, Empire of Austria, Austria-Hungary, foreign policy, Austro-Prussian War,...
|
|
|
Přístup Velké Británie ke sjednocení Německa v letech 1989 -1990
Handl, Vladimír ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Přístup Velké Británie ke sjednocení Německa v letech 1989 -1990" se zaměřuje především na analýzu názoru, který měli dva hlavní institucionální aktéři britské zahraniční politiky: premiérka Margaret Thatcherová a ministerstvo zahraničí, zejména ministr Douglas Hurd. V době před listopadem 1989 Velká Británie spolu s ostatními západními státy oficiálně podporovala sjednocení Německa. Nicméně když se tato možnost objevila jako reálná, přístup Británie se změnil. Slova Margaret Thatcherové zněla přinejlepším jako opatrná, při nejhorším jako vyloženě nepřátelská. Ministerstvo zahraničí z počátku následovalo politickou linii ministerské předsedkyně, i když nikdy nesklouzlo k tak negativnímu postoji, jaký zastávala ona. Postupem času se však ministerstvo stalo k německému sjednocení přátelštější a začalo na něm aktivně spolupracovat, zejména na jednáních fóra 2+4. Tato práce má za hlavní cíl vysvětlit proč došlo k tomuto rozdílnému přístupu mezi premiérkou a ministerstvem a zejména proč byla Margaret Thatcherová tak silně proti sjednocení Německa. Tato práce pracuje s tezí, že rozhodujícím motivem byl odpor proti hlubší evropské integraci a také iracionální obavy a názory na Němce a Německo.
|
|
|
Pozice sjednoceného Německa v rozpočtu EU
Kurečková, Anna ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit pozici Německa a jednotlivých jeho spolkových zemí v rozpočtu Evropské unie. Práce analyzuje makroekonomické podmínky sjednoceného Německa, zároveň rozebírá konkurenceschopnost současného Německa pomocí analýzy indexu globální konkurenceschopnosti měřeného Světovým ekonomickým fórem. Takto vzniklou analýzu aplikuje na rozpočet Evropské unie roku 2010, jeho příjmovou a výdajovou stránku z pohledu Německa a jeho spolkových zemí. Důraz je kladen na přetrvávající rozdíly mezi starými a novými spolkovými zeměmi.
|
|
|
Zhodnocení konvergence ekonomické vyspělosti západního a východního Německa
Urbařová, Veronika ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Cílem práce je zjistit důvody, proč je východoněmecká ekonomika navzdory miliardovým dotacím stále oproti té západoněmecké na mnohem nižší úrovni, jaké jsou příčiny masové nezaměstnanosti a jestli je současný stav podmíněn rozhodnutími, jež byla přijata v roce 1990. V první částí práce se detailně zabývám vyjednáváním ohledně vzniku sjednoceného Německa a výsledky, ke kterým se dospělo, především v podobě hospodářské, sociální a měnové unie. Krátce se zmiňuji o roli ES v celém procesu. Ve druhé kapitole popisuji stav ekonomiky bývalé NDR a přijatá opatření po sjednocení, jež si dávala za cíl dosáhnout zlepšení situace. Následně se věnuji fenoménu ostalgie, poté zevrubně popisuji ekonomický vývoj v 90. letech až do současnosti a na závěr kapitoly čtenáře seznámím s německým způsobem privatizace pomocí privatizační agentury Treuhandanstalt. Ve třetí kapitole se jednotlivě zaměřuji na oblasti, v nichž východ pokulhává za západem -- jde o strukturální nedostatky, sporný inovativní průmysl, slabou intenzitu zakládání nových firem a přílivu investic, demografický vývoj, nezaměstnanost, platové podmínky a zadlužení. Ve čtvrté kapitole porovnávám nové spolkové země s jinými problematickými regiony v Evropě a se zeměmi SVE. Pátá kapitola nám názorně pomocí makroekonomických údajů představí rozdíly mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Šestá kapitola se věnuje problematice transferů, jež proudí ze západu na východ a konečně sedmá kapitola nastiňuje perspektivy do budoucna a navrhuje alternativy, jak zlepšit současný stav a nastavit takříkajíc jiný kurs.
|
host ::
RSS.